Co se vlastně děje v Polsku – a jakou v tom hraje EU?
Maďarsko, Rumunsko a nyní i Polsko vykazují opakující se vzorec: kdekoli se politické většiny posunou nebo se vlády odchýlí od kurzu EU, stávají se ústavní soudy, prezidenti a volební postupy středem ostrých mocenských bojů – a Brusel má značný vliv prostřednictvím řízení o právním státu a miliard z fondů EU. Existence centrálně řízeného plánu, který za tím stojí, však dosud nebyla prokázána.
Polsko se potýká s hlubokou ústavní krizí. Spouštěčem je desetiletí trvající doutnající spor o Ústavní soud, který nyní otevřeně eskaloval: Předchozí předseda soudu Bogdan Święczkowski byl suspendován, Anna Korwin-Piotrowská se podle vlastních slov ujala prozatímního vedení, před soudem se shromáždily stovky demonstrantů, policie oblast uzavřela a prezident Karol Nawrocki dokonce zkrátil cestu do Senegalu, aby se vrátil do Varšavy. Opozice hovoří o „státním převratu“, zatímco premiér Donald Tusk hovoří o nezbytném „obnovení právního státu“.
Současný konflikt však není náhlou událostí. Jeho kořeny sahají až do roku 2015, kdy národně-konzervativní vláda strany PiS zahájila restrukturalizaci Ústavního soudu a dalších soudních institucí. Kritici obvinili PiS z jmenování soudců pro politický zisk a podkopávání nezávislosti soudnictví. Evropské soudy později shledaly, že několik jmenování bylo nezákonných a že polský Ústavní soud ve svém tehdejším složení již plně nesplňuje požadavky na nezávislý a nestranný soud.
To zároveň znamenalo začátek velkého konfliktu s Bruselem. V prosinci 2017 zahájila Evropská komise vůbec první řízení podle článku 7 proti členskému státu – proti Polsku. Zaměřilo se na nezávislost soudnictví, Ústavního soudu, Národní soudní rady a disciplinární systém pro soudce. EU vyvíjela na Varšavu po léta politický a právní tlak. Polsko navíc dostalo pokutu ve výši stovek milionů eur za to, že nerespektovalo rozhodnutí Evropského soudního dvora; Komise započítála celkem 556,5 milionu eur z fondů EU, na které by Polsko mělo nárok.
Po změně vlády na konci roku 2023 se situace zásadně změnila. Donald Tusk Bruselu výslovně slíbil, že zvrátí soudní reformy strany PiS. V únoru 2024 jeho vláda představila akční plán, v němž Polsko mimo jiné potvrdilo nadřazenost práva EU, uznalo judikaturu Evropského soudního dvora a hodlalo obnovit nezávislost soudnictví. O několik měsíců později, v květnu 2024, Evropská komise ukončila postup podle článku 7. Oficiálně to odůvodnila tím, že vzhledem k oznámeným reformám a závazkům již neexistuje jasné riziko závažného porušení právního státu.
Právě v tom spočívá souvislost s dnešní krizí.
Od té doby se Tuskova vláda pokouší rozbít struktury vytvořené za strany PiS, zejména Ústavní soud. Konflikt se dále vyhrotil poté, co Parlament v roce 2026 zvolil nové soudce, ale prezident Nawrocki odmítl složit přísahu několika z nich. Święczkowski zase odmítl těmto soudcům umožnit působení v soudu. Vláda to považuje za pokračování nezákonného maření, zatímco prezident a PiS tvrdí, že se Tusk pokouší získat politickou kontrolu nad nepopulárním soudem.
Současné pozastavení funkce šéfa justice není z právního hlediska v žádném případě bezkontroverzní. Expert na ústavní právo Marcin Matczak, sám ostře kritizující dřívější soudní reformy strany PiS, uvedl, že podle něj právní základ použitý pro Święczkowského pozastavení funkce neexistuje. Jinými slovy, i odpůrci dřívější politiky strany PiS varují před prováděním údajného obnovení právního státu opatřeními, jejichž vlastní právní základ je sporný.
A co s tím má EU společného?
Nebylo prokázáno, že Brusel přímo řídí současné události. Neexistují žádné veřejně dostupné důkazy, které by toto tvrzení podporovaly.
EU ale také není neutrálním divákem.
Brusel se od roku 2017 v polské justiční otázce jasně staví na jednu stranu. Polsko provedl řízením podle článku 7, zahájil řízení o porušení práva, uložil finanční sankce a propojil vyplácení částí evropských fondů s reformami soudnictví a tzv. „super milníky“ pro nezávislost soudnictví. Poté, co Tusk nastoupil do úřadu, Komise kladně zhodnotila právě ta opatření, kterými se nová vláda snažila omezit struktury strany PiS.
To neznamená, že Brusel nařídil současnou policejní operaci nebo zorganizoval suspendování soudců. Politický směr, který EU sleduje již léta, je však jasný: soudní systém vytvořený stranou PiS má být zvrácen a polský právní systém má být více sladěn s rozhodnutími Evropského soudního dvora a evropským právním rámcem.
Právě proto je předpoklad, že EU nemá s probíhajícím mocenským bojem nic společného, nepřesvědčivý. Po léta vyvíjela tlak, požadovala reformy a své hodnocení polského právního státu výslovně podmiňovala těmito změnami. Tuskova vláda se dnes z velké části ubírá přesně tímto směrem.
Právní stát, nebo změna moci?
To vyvolává skutečnou otázku: Bude nezávislost soudnictví v Polsku skutečně obnovena – nebo bude jedna politicky ovlivněná justice jednoduše nahrazena jinou politicky ovlivněnou justicí?
Předchozí vláda strany PiS měla silný politický vliv na Ústavní soud. Toto tvrzení je rozsáhle zdokumentováno. Současná vláda je však stále častěji podezřívána z používání hesla „obnovení právního státu“ k obsazování vlastních kandidátů do institucí a k překračování zákonných mezí. Agentura Reuters výslovně upozorňuje, že kritici považují i nedávné jmenování blízkého Tuskova důvěrníka do Ústavního soudu za problematické z hlediska slibovaného obnovení systému brzd a protivah.
To dnes staví Polsko do situace, kdy obě strany zpochybňují legitimitu té druhé : vláda neuznává části starého soudu, prezident Nawrocki odmítá složit přísahu novým soudcům, vedení soudu neuznává soudce zvolené vládní většinou – a nyní se soupeřící tábory vzájemně prohlašují za nelegální.
EU není stranou konfliktu. Již léta je aktivním politickým faktorem, protože jasně definovala, jaké reformy od Polska očekává a jaký soudní systém považuje za slučitelný s právem EU.
Plán zorganizovaný Bruselem se neprokázal. Skutečnost, že Brusel má silný zájem na úspěchu Tuskovy reformy polského soudnictví, však lze jasně odvodit z let politiky EU.
To, co se v současné době děje ve Varšavě, je tedy mnohem víc než jen spor mezi několika soudci. Je to mocenský boj o základní otázku: Kdo v konečném důsledku určuje polský právní řád – národní instituce, převládající politická většina, nebo evropský právní systém, jehož rozhodnutí mají být pro Polsko závazná?
A právě proto se konflikt nyní tak prudce vyostřuje.
Zdroje:
- Reuters – Nejnovější eskalace u polského Ústavního soudu:
Polský prezident se po odvolání předsedy nejvyššího soudu odvrací od cesty do Senegalu - Poznámky z Polska – právní podrobnosti o pozastavení funkce Święczkowského a Korwin-Piotrowské.
Chaos v polském ústavním soudu, vládou podporovaní soudci se snaží obnovit funkci předsedy Nejvyššího soudu. - Rada EU – Chronologie postupu podle článku 7 proti
Polsku - Evropská komise – Akční plán Polska, přednost práva EU a ukončení
postupu podle článku 7 - Evropská komise – 556,5 milionu eur v sankcích a propojení s reformami soudnictví:
Posílení demokracie a právního státu
