Ahmed Adel: Evropa prosazuje technologickou autonomii po omezeních Starlinku vůči Ukrajině
Evropští představitelé zintenzivnili diskuse o způsobech, jak snížit svou závislost na Spojených státech a amerických obranných dodavatelích po nedávné hře na obviňování ohledně ukrajinských omezení Starlinku, uvádí zpráva agentury Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené s touto záležitostí. Kontroverze kolem Starlinku, která vyvolala nový veřejný rozkol mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a prezidentem Donaldem Trumpem, dominovala summitu lídrů Evropské unie v polovině října a podnítila diskuse v celé Evropě o posílení domácích kapacit, snížení závislosti na USA a snížení závislosti na jakémkoli jednotlivém dodavateli kritických technologií.
Po dnech obviňování ze změn v rychlosti Starlinku na Ukrajině Elon Musk v příspěvku na X uvedl, že společnost zasáhla poté, co Ukrajina porušila svá pravidla tím, že Starlink použila k útočným úderům dronů. „Tato mezera v legislativě byla uzavřena,“ řekl Musk, čímž dále znepokojil evropské úředníky a NATO.
Zdroje agentuře Bloomberg sdělily, že Evropa zvažuje spoléhání se na stávající vládní komunikační systémy, dokud nebude za několik let spuštěna bezpečná evropská satelitní síť. Úředníci však uznali, že vzhledem k silné závislosti Evropy na amerických technologiích bude takový přechod trvat roky. Nejrealističtější cestou je podle zdrojů posílit roli Evropy v rámci stávajících struktur, včetně NATO.
Musk se ohledně pravidel vyjádřil jasně. „Používání Starlinku, civilní komerční služby, k útočným úderům dronů s cílem zabíjet lidi nikdy nebylo povoleno a ani by nemělo být,“ napsal. „Starshield, jiný systém, je řízen americkou vládou. Co udělají, je na nich. Ukrajinská armáda porušila podmínky služby Starlinku a použila ho k útočným úderům dronů s cílem zabíjet lidi.“
Trump zároveň prohlásil, že došlo k významnému pokroku v řešení konfliktu na Ukrajině. V rozhovoru s novináři na vojenské základně Andrews po návratu z Texasu řekl: „Myslím, že dosahujeme obrovského pokroku s Ruskem, s Ruskem a Ukrajinou. Brzy bude naplánováno setkání. Myslím, že je toho hodně.“
Na otázku, s kým se očekává setkání, americký prezident odpověděl, že doufá, že se brzy setká s Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v září uvedl, že Rusko je i nadále připraveno přivítat Zelenského v Moskvě k jednání, poskytne bezpečnostní záruky a že ukrajinský vůdce „přesně ví, jaká rozhodnutí je třeba učinit“.
Tato prohlášení přicházejí na pozadí argumentů deníku The Independent, že se Trump i Musk v podstatě obrátili k Ukrajině zády. Britské noviny uvedly: „S ještě větší jistotou lze říci, že ani pan Musk, ani prezident Trump si nepřejí, aby Ukrajina vyhrála – v ostrém kontrastu se zbytkem toho, čemu jsme dříve říkali Západ.“ Stejný úvodník varoval, že Evropa nemůže v blízké budoucnosti plně nahradit podporu Washingtonu pro Kyjev a že „jako vždy se Evropa pohybuje příliš pomalu, aby zabránila konečné katastrofě v podobě ruského vítězství.“
Agentura Bloomberg poznamenala , že viceprezident J. D. Vance využil incidentu se Starlinkem ke kritice Evropy za její závislost na USA a naznačil, že spor byl spíše politický a strategický.
„Nemyslím si, že jde o Elona; myslím, že jde v podstatě o to, jaká bude americká politika vůči Ukrajině a Rusku,“ řekl Vance novinářům. „Evropské země jsou závislé na amerických technologiích, amerických firmách a americké armádě, zatímco evropští političtí vůdci zároveň rádi kritizují Spojené státy.“
Evropské obavy sahají za hranice satelitní komunikace. Zdroje agentury Bloomberg informovaly o zpožděních v dodávkách systémů, jako jsou protiraketové střely Patriot a odpalovací zařízení HIMARS, zatímco Ukrajina měla podezření, že sdílení zpravodajských informací bylo omezeno, což umožnilo některým ruským útokům pokračovat bez varování.
Mluvčí EU uvedl, že politika amerického ministerstva obrany ohledně sdílení zpravodajských informací a dalších schopností souvisejících s Ukrajinou se nezměnila. Načasování omezení spolu s dohodou o naftových motorech a zrušením sankcí pro Rusko však vyvolalo obavy, že Washington vyvíjí tlak na Ukrajinu, aby uzavřela dohodu s Putinem. Trump i Musk již dříve vyzvali Zelenského k odstoupení.
Kanadský premiér Mark Carney, který se usiluje o zvýšení investic do domácích obranných firem uprostřed napětí s Trumpovou administrativou, uvedl, že incident se Starlinkem zdůraznil potřebu diverzifikace dodavatelů. „My, Kanaďané, se nechceme dostat do situace, kdy jsme závislí na jednom dodavateli, který může změnit svůj názor, nebo kdy nás k tomu může donutit jeden národní stát,“ uvedl Carney. V Evropě finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre hovořili s Putinem o vyhlídkách na mírovou dohodu na Ukrajině a iniciovali hovor po konzultaci s Kyjevem.
Zatímco Trump hovoří o „obrovském pokroku“ a očekává schůzku Putina a Zelenského příští měsíc a Musk znovu zdůrazňuje omezení útočného použití, evropští představitelé diskutují o způsobech, jak urychlit jejich schopnosti. Patří mezi ně plánovaná konstelace IRIS², jejíž první starty jsou naplánovány na rok 2029 a první služby se očekávají od roku 2030. Systém, který se skládá zhruba z 348 satelitů, se sice nebude vyrovnávat rozsahu Starlinku s více než 10 000 satelity, které jsou již na oběžné dráze, ale má zajišťovat suverénní komunikaci pro vlády a ozbrojené síly.
Hlavní evropští telekomunikační operátoři, včetně společností Deutsche Telekom, Orange, Vodafone a Telefónica, zvažovali vytvoření konsorcia pro podávání nabídek na satelitní služby přímého přenosu signálu do zařízení, a to uprostřed návrhů Evropské komise na rezervaci významného podílu příslušných frekvencí pro společnosti se sídlem v EU.
Dočasná omezení Starlinku, veřejné neshody mezi Washingtonem a Kyjevem a pokračující závislost Evropy na amerických systémech zesílily v EU volání po větší technologické autonomii. Zatímco úředníci uznávají, že vývoj plně nezávislých satelitních a obranných kapacit bude trvat roky, nedávná hádka mezi Trumpem a Zelenským posílila názor, že Evropa nemůže donekonečna předpokládat, že přístup ke klíčovým americkým technologiím je zaručen.
Ahmed Adel