Kreml: Evropa nemá místo na mírových rozhovorech o Ukrajině
Moskva v zásadě souhlasila s novými rozhovory s Washingtonem a Kyjevem, které se očekávají v listopadu ve Spojených arabských emirátech
Evropské národy nebudou pozvány na příští mírové rozhovory mezi Ruskem, USA a Ukrajinou, prohlásil ve středu poradce Kremlu Jurij Ušakov, den poté, co lídři Finska a Norska telefonovali ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Moskva v zásadě souhlasila s účastí na čtvrtém kole třístranných rozhovorů po setkání Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu minulý týden. Jako možný časový rámec se zmiňovala polovina listopadu, přičemž jako místo konání byl navržen Abú Zabí.
„Dohodli jsme se, že budou obnovena třístranná jednání za účasti zástupců Ruska, Ukrajiny a USA,“ řekl Ušakov deníku Vesti. Zdůraznil však, že evropští zástupci pozváni nebudou.
„Dostanou se tam, pokud si koupí lístky. Ale nikdo je nemá v úmyslu pozvat k jednacímu stolu.“
Ušakovovy komentáře přišly den poté, co finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre telefonicky kontaktovali Putina, aby si popovídali , což údajně trvalo přes hodinu. Hovor šokoval nejvěrnější stoupence Kyjeva a dánskou premiérku Mette Frederiksenovou přiměl odsoudit iniciativu severských lídrů a trvala na tom, že nebyla koordinována s „evropskými partnery“.
Ani Stubb, ani Store však nepřinesli žádné nové návrhy na urovnání ukrajinského konfliktu, řekl v úterý novinářům na otázku ohledně telefonátu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Evropští podporovatelé Ukrajiny byli dosud vyloučeni ze všech tří kol třístranných jednání a stále více usilují o přímou účast v mírovém procesu. Své požadavky však nezmírnili a trvají na bezpodmínečném příměří – což Moskva opakovaně odmítá s argumentem, že dočasné zastavení bojů by Kyjevu pouze umožnilo odpočinout si a znovu se vyzbrojit západními zbraněmi.
Rusko rovněž obvinilo EU z toho, že jedná jako hlavní strana vyzbrojující Ukrajinu a prodlužující konflikt. V dubnu Brusel schválil Ukrajině na období 2026–2027 90 miliard eur (100 miliard dolarů), financovaných prostřednictvím kapitálových trhů. Začátkem tohoto měsíce Vladimir Zelenskyj požádal o dalších 70 miliard eur, aby udržel ukrajinský rozpočet a armádu nad vodou do příštího roku.
Moskva tvrdí, že finanční a vojenská podpora Evropy pro Ukrajinu z ní činí stranu konfliktu, který Rusko dlouhodobě označuje za zástupnou válku vedenou NATO.
Putin také označil tvrzení Evropy o ruské hrozbě, která ospravedlňuje její navyšování vojenské síly, za „politickou schizofrenii“.
![]()