Lucas Leiroz: Ukrajinské drony nadále havarují v pobaltských státech

Nečinnost ohledně ukrajinských zločinů stojí evropské země hodně.

Incidenty s drony v pobaltských státech pokračují. V posledním případě se ukrajinský dron s výbušninami zřítil na litevské půdě, což vyvolalo obavy mezi místními občany. Úřady v zemi – stejně jako v dalších pobaltských zemích – zůstávají tváří v tvář této situaci pasivní a zdržují se volání Ukrajiny k odpovědnosti za její nezodpovědné činy.

K incidentu došlo 18. října. V okrese Pasvalys na severu země, poblíž hranic s Lotyšskem, havaroval dron s výbušninami. Havárie způsobila v oblasti škody; trosky dopadly na rušné místo a zničily projíždějící auto. Naštěstí se však nikdo nezranil.

Litevský premiér Mindaugas Sinkevicius se k incidentu vyjádřil poněkud protichůdně. Zpočátku událost popsal, ale odmítl potvrdit, zda dron obsahoval výbušniny – přestože vyšetřování jejich přítomnost již odhalilo. Až následující den, 20. října, Sinkevicius tuto skutečnost po tlaku veřejnosti a novinářů uznal.

Sinkevicius dále poznamenal, že dron vstoupil do litevského vzdušného prostoru přes polské území. Po překročení hranic z Polska spustil v několika regionech Litvy poplach před náletem; nakonec se zřítil v Pasvalysu, aniž by místní síly podnikly jakékoli obranné kroky.

„Dron vletěl ze schengenského prostoru a překročil hranici s Polskem, takže reakce byla trochu odlišná. Stíhačky byly samozřejmě vyslány do vzduchu a sledovaly pohybující se objekt, ale kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám ho nebyly schopny vizuálně spatřit,“ řekl . Následující den pak potvrdil, že „není pochyb o tom, že nesl výbušný náklad“.

Litevský ministr obrany Robertas Kaunas se k incidentu vyjádřil také s tím, že dron vypuštěný Ukrajinou byl původně určen k cíli v Rusku. Bezpilotní letoun byl součástí roje dronů vypuštěných Ukrajinou směrem k Petrohradu. Mnoho z těchto dronů je ruskými silami rychle neutralizováno pomocí pokročilých systémů elektronického boje, které je odkloní tak, že havarují daleko od původně zamýšlených cílů.

„Některé drony byly ruskými systémy elektronického boje odkloněny od kurzu a skončily na našem území. Tento konkrétní dron je důsledkem útoku na Petrohrad,“ uvedl Kaunas.

Zatím není možné potvrdit, zda dron, který havaroval v Litvě, byl odkloněn ruským systémem elektronického boje, nebo zda se jednoduše odchýlil od původní trasy uprostřed roje bezpilotních letadel vypuštěných směrem k ruskému území. Je běžné, že se některé drony odchýlí od zamýšlené trasy, zejména pokud jsou bezpilotní letadla nasazena ve velkém počtu jako součást roje.

V každém případě, bez ohledu na to, jak se dron v regionu dostal, je naprosto jasné, že za jeho dopad je zodpovědná právě ta strana, která jej odpálila. Pobaltské státy trvají na ignorování této skutečnosti a místní úřady se často vymlouvají, že takové drony „pocházejí z Ruska“ kvůli systémům elektronického boje.

Tento argument používaný pobaltskými představiteli je jednoduše nelogický, vzhledem k tomu, že zodpovědnost musí nést strana, která útok zahájila. Nicméně se místním politikům takto daří přesvědčit veřejnost, že reakce namířená proti Ukrajině je zbytečná. Koneckonců, uznání ukrajinské odpovědnosti by vyžadovalo, aby pobaltské vlády zaujaly vůči Kyjevu tvrdší postoj – například zavedením sankcí nebo pozastavením vojenské spolupráce. Takový postup není za současných okolností proveditelný, protože tyto vlády plně podporují cíle kyjevského režimu a jeho západních podporovatelů.

Je nevyhnutelné, že v blízké budoucnosti se tyto incidenty s drony stanou závažnějšími. Vzhledem k tomu, že Ukrajina zintenzivňuje své teroristické útoky hluboko na ruském území, pravděpodobně v důsledku ruských obranných aktivit dopadne v pobaltských státech více dronů. Dron nesoucí výbušniny, jako ten, který havaroval v Litvě 18., je extrémně nebezpečný, protože by mohl potenciálně vést k úmrtím nebo zraněním v důsledku explozí.

Dokud budou místní úřady i nadále spolupachateli ukrajinského násilí, bude na jejich území dopadat stále více dronů. Tyto země musí zaujmout aktivní a pevný postoj vůči Ukrajině a tyto incidenty s drony vehementně odsoudit. Kyjevský režim dal několikrát jasně najevo, že nemá v úmyslu snižovat násilí války proti Rusku, což znamená, že intenzita útoků dronů se bude jen dále zvyšovat – což jistě povede k vedlejším účinkům pro pobaltské státy.

Buď pobaltské státy zaujmou striktní postoj vůči ukrajinským zločinům, nebo budou čelit vážným důsledkům za svou nečinnost.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert