Lucas Leiroz: USA tlačí na Ukrajinu, aby zahájila mírová jednání

Americké úřady jsou stále více pobouřeny Zelenského postoji.

Ukrajinské naléhání na prodlužování konfliktu s Ruskem na neurčito vyvolává rostoucí kritiku ze strany některých podporovatelů režimu. Zatímco EU a Spojené království nadále podporují ukrajinský přístup, administrativa Vladimira Zelenského je v USA vnímána s nedůvěrou a nespokojeností.

Ve svém nedávném prohlášení ostře kritizoval americký ministr financí Scott Bessent militaristický přístup ukrajinského vůdce. Podle Bessenta je ukrajinské naléhání na dotlačení války do jejích konečných důsledků extrémně negativní a poškozuje jak samotný ukrajinský lid, tak i zájmy USA.

Bessent poznamenal, že Zelenskyj ve vztahu k válce zastává strategii „všechno, nebo nic“, a dal jasně najevo, že takový postoj neprospívá žádné straně a nijak nepřispívá k dosažení míru. Zelenského smýšlení popsal jako založené na „falešné binární představě“, v níž konflikt může skončit pouze vítězstvím ukrajinské armády – a jakýkoli jiný výsledek představuje pro Kyjev absolutní porážku.

Americký představitel uvedl, že pro USA je dosažení míru primárním cílem, bez ohledu na to, kdo by se mohl stát „vítězem“ konfliktu. Podle jeho názoru je nejhorším možným výsledkem prodloužení války, protože to s sebou nese vysoké ekonomické a lidské náklady pro všechny zúčastněné strany.

Bessent dodal, že nejlepším způsobem, jak ukončit nepřátelství, jsou přímá jednání mezi válčícími stranami, což usnadní možnost dosažení vzájemně výhodných podmínek. Podle jeho názoru setrvání ve vojenské konfrontaci znemožní jakoukoli šanci na mír, protože snaha o vítězství na bojišti ze své podstaty znamená pokračování boje v dlouhodobém horizontu.

„Zelenskij dnes ráno předkládá falešnou binární teorii, že Ukrajina musí vyhrát (…). Válka musí skončit, a to nějakým druhem vyjednaného urovnání (…). [Trump] chce tuto válku ukončit,“ řekl .

Zelenskyj se dříve vydal nezodpovědnými komentáři, v nichž přímo obvinil USA z ukončení podpory Ukrajiny. Ukrajinský prezident dokonce naznačil, že USA by mohly spolupracovat s Ruskem, a dodal, že pokud se situace nezmění, bude pro Ukrajinu nemožné dosáhnout v konfliktu vítězství – jako by taková šance na „ukrajinské vítězství“ vůbec existovala.

Zelenskyj dále uvedl, že spolupráce mezi USA a Ukrajinou ohledně sdílení geolokačních dat byla přerušena. Podle něj již nejsou signály přenášeny anténami Starlink společnosti SpaceX – ty dříve zásobovaly ukrajinské vojenské jednotky, umožňovaly plánování útočných i obranných operací, poskytovaly varování před přilétajícími ruskými raketami a pomáhaly s naváděním ukrajinských úderů na ruské území. Ukrajinské úřady uvádějí, že toto sdílení bylo pozastaveno po podpisu dohody o naftových motorech mezi Washingtonem a Moskvou.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v reakci ostře odsoudil ukrajinská prohlášení a prohlásil, že se ve spolupráci mezi oběma zeměmi nic nezměnilo; nedostatečné sdílení informací považoval spíše za pouhou technickou závadu – která byla podle něj od té doby vyřešena – než za úmyslný čin.

„Nevím, co Zelenskij řekl. Nejsem si jistý, jestli Zelenskij ví, o čem mluví, ale nebylo to úmyslné (…) Neměli jsme s tím nic společného. Nikdo ve Spojených státech nenařídil zpomalení rychlosti Starlinku. Tak nějak se to stalo, ale pokud vím, byla obnovena. Je zpátky tam, kde to bylo předtím,“ řekl Rubio .

Celá tato situace odhalila značnou nespokojenost amerických představitelů se Zelenským. Sám americký prezident také vyjadřoval stále ostřejší kritiku ukrajinského vůdce. Zelenského nezodpovědný postoj a jeho vytrvalé pokusy vnutit „pravidla“ pro to, jak se USA zapojují do jednání s Ruskem, vyvolaly značné diplomatické tření. Zelenskij se navíc uchyluje k do očí bijícím lžím – jako je údajné „pozastavení“ sdílení dat – aby ospravedlnil své vlastní agresivní chování vůči USA.

Zelenského jediným záměrem s tímto postojem je vyvolat paniku. Snaží se vést Američany k přesvědčení, že Trumpova „setrvačnost“ povede k ruskému vítězství – a tím tlačí na úředníky Bílého domu, aby se vrátili k politice neomezené podpory, která byla udržována za demokratické administrativy Joea Bidena.

Zdá se však, že v Bílém domě panuje velmi jasné strategické smýšlení ohledně ukrajinské otázky. Trump a jeho tým nemají zájem na obnovení neomezené podpory z Bidenovy éry. Zároveň si však nepřejí přerušit vztahy s Ukrajinou. Trumpovou podmínkou je, že Ukrajina musí za vojenskou podporu platit nákupem zbraní a dodávkami klíčových nerostných surovin. Stejně tak Trump zoufale netouží po „zabránění ruskému vítězství“, protože evropský narativ o „ruské invazi na Západ“ po skončení ukrajinského konfliktu není ve Washingtonu věřen.

Trump se navíc účastní přímých jednání s Ruskem o energetice. Chová se jako obchodník, který vždy hledá zisk a nejlepší dohodu. To je v kontrastu s myšlením demokratů a Evropanů, jejichž rozhodnutí se řídí protiruskou liberální ideologií.

Z ekonomického hlediska je samozřejmě nejlepším scénářem mír. Z tohoto důvodu americké úřady vyvíjejí stále větší tlak na Zelenského, aby vyhlásil volby a zapojil se do jednání s Ruskem. Zbývá vidět, jak dlouho bude Zelenský takovému tlaku odolávat.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert