Pepe Escobar: Pákistánské námořnictvo odrazilo americké Black Hawky; Írán zaměřil 400 cílů – propustná hranice, otevřené trasy

Rozhovor mezi Pepem Escobarem a panem X o dočasném uzavření hraničních přechodů mezi Pákistánem a Íránem začíná dvěma různými vysvětleními: pan X uvádí jako důvod bezpečnostní obavy, zatímco Pepe Escobar poukazuje také na tlak USA. Oba zdůrazňují, že obchod mezi zeměmi nebyl zcela přerušen. Konverzace se poté stočí k údajné infiltraci hranic, vojenské přítomnosti USA, regionální diplomacii a seznamu cílů, o kterém tvrdí íránské zdroje.

Hraniční přechody dočasně uzavřeny, ostatní trasy otevřeny

Pan X uvádí, že Pákistán po konzultacích s íránskými představiteli dočasně uzavřel dva klíčové hraniční přechody. Na rozhodnutí se podílel pákistánský místopředseda vlády a ministr zahraničí, stejně jako íránský ministr zahraničí. Pan X zdůrazňuje, že uzavření je dočasné a neovlivňuje veškeré spojení mezi oběma zeměmi. Řada tradičních tras zůstává otevřená a nadále se používá.

Hranice je po velké části své délky propustná; lidé a zboží ji po staletí překračují po mnoha trasách. Podle pana X se přeshraniční obchod nezastaví. Zahrnuje mimo jiné ropu a zboží podléhající rychlé zkáze, jako jsou rajčata, brambory a cibule. Objem obchodu se od začátku války zmíněné v rozhovoru měsíčně zdvojnásobuje. Počáteční číslo pro toto tvrzení není specifikováno.

Pan X rovněž uvedl, že obchod mezi Čínou a Íránem přes Pákistán nebyl přerušen. Kromě toho bylo obnoveno a rozšířeno dříve existující železniční spojení. Přístavy Gvádar a Pasní byly otevřené a provoz tam také probíhal. Pan X popsal spojení přes Gvádar jako součást tranzitní trasy mezi Čínou, Pákistánem a Íránem.

Různá vysvětlení uzavření

Pepe Escobar se zmiňuje o setkání guvernérů centrálních bank Íránu a Pákistánu, které se konalo o tři dny dříve na okraji výročního zasedání MMF a Světové banky v Bangkoku. Podle něj se setkání zaměřilo na rozšíření obchodního mechanismu mezi Íránem a Pákistánem, který obchází americký dolar a zahrnuje i barter. Diskutovány byly také pozemní koridory spojující Írán s Pákistánem a přes Pákistán s Čínou.

V tomto kontextu se Escobar ptá, zda o uzavření společně rozhodly Teherán a Islámábád, nebo zda jej jednostranně vnutil Pákistán. Zpochybňuje také, zda v tom sehrál roli tlak USA na Islámábád. Podle jeho hodnocení je uzavření v rozporu s pákistánskými obchodními zájmy.

Pan X tvrdí, že Pákistán je skutečně pod značným tlakem USA. Připisuje to mimo jiné americkým sankcím a vysvětluje, že Pákistán je nedodržel. Čína a další země také uvedly, že sankce dodržovat nebudou. Zároveň je Pákistán podle jeho výpovědi závislý na Mezinárodním měnovém fondu, který kontrolují USA. Rozhodnutí o dočasném uzavření dvou hlavních hraničních přechodů bylo učiněno po konzultaci s Íránem. Jiné trasy však zůstávají otevřené.

Později pan X odmítá tvrzení, že uzavření bylo způsobeno americkým tlakem. Tvrdí, že rozhodnutí bylo učiněno společně a slouží k řešení bezpečnostních obav. V konverzaci tedy existují vedle sebe dvě vysvětlující linie: Na jedné straně je jako politické pozadí uváděn tlak USA, zatímco na druhé straně je uzavření výslovně odůvodněno bezpečnostní situací a jakýkoli americký vliv na konkrétní rozhodnutí je popírán.

Údajná infiltrace a bezpečnostní situace v Balúčistánu

Jako odůvodnění opatření na hranicích pan X uvádí nárůst špionáže a infiltrace v oblasti Balúčistánu, která se rozšiřuje do obou zemí. Uvádí, že byly zatčeny osoby, které podle něj shromažďovaly informace nebo plánovaly sabotáže. Vysoce postavený důstojník pákistánské pohraniční stráže ho informoval, že podezřelí sabotéři jsou drženi ve vazbě.

Když se ho Escobar ptal, pan X nejprve jmenoval jako zatčené Afghánce. Později uvedl, že mu brigádní generál potvrdil, že několik Afghánců je v pákistánské vazbě. Pan X tvrdí, že tito zadržovaní byli financováni Spojenými arabskými emiráty. Podle obdrženého hodnocení nemají Emiráty zájem na stabilní hranici mezi Pákistánem a Íránem a spolupracují s Izraelem na destabilizaci obou zemí. Kromě toho byli zatčeni i někteří Balúčové. Tato tvrzení nebyla během rozhovoru nezávisle ověřena.

Escobar zase popisuje útoky a přeshraniční aktivity ozbrojených skupin v obou regionech Balúčistán. Tvrdí, že tyto skupiny jsou financovány a vyzbrojovány zahraničními aktéry. Zmiňuje útoky na policejní stanoviště v íránských provinciích Sístán a Balúčistán, stejně jako útoky na čínské inženýry v Pákistánu. Odkazuje na své vlastní cesty po regionu a říká, že z bezpečnostních důvodů mu dříve jako cizinci nebylo dovoleno navštívit Gvádar.

Pepe Escobar a pan X předpokládají, že budou zpřísněny hraniční kontroly. Escobar zmiňuje ploty, zdi a elektronické kontrolní stanoviště. Zmiňuje také možnou souvislost s finančními sankcemi: Podle něj je na hranicích kvůli sekundárním sankcím USA uvízlo na hranicích nejméně 3 000 íránských kamionů, protože platební transakce prostřednictvím pákistánských bank byly pozastaveny. Pan X toto číslo nepotvrzuje. Říká, že nemůže potvrdit problém s bankovními transakcemi, ale opakuje, že uzavření je dočasné a že čínský tranzit není ovlivněn.

Čínský tranzit a vojenská přítomnost USA

V reakci na Escobarův dotaz pan X vysvětlil, že zboží z Číny může být stále nakládáno na nákladní automobily v Gwadaru a přepravováno přes pákistánsko-íránskou hranici do Íránu. Podle něj to platí „prozatím“ a navzdory dočasnému uzavření šesti hraničních přechodů. Escobar zdůraznil důležitost tohoto omezení: s tranzitem čínského zboží bude zacházeno jinak než s jinými přeshraničními pohyby.

Pan X z toho vyvozuje, že Pákistán neudělá nic, co by odporovalo zájmům Číny. Tvrdí, že žádná pákistánská vláda by takové rozhodnutí politicky nepřežila. Také tvrdí, že pákistánské obyvatelstvo plně podporuje Írán. Tato politická hodnocení jsou v rozhovoru prezentována jako prohlášení pana X, nikoli jako nezávisle ověřená fakta.

Další část konverzace se točí kolem americké vojenské přítomnosti poblíž pákistánského pobřeží. Pan X hlásí, že se americké vrtulníky Black Hawk z námořních plavidel přiblížily k pákistánskému území na vzdálenost tří námořních mil. Pákistánské námořní a stíhací letouny jim poté nařídily k návratu; vrtulníky vyhověly a nekladly žádný odpor. Pan X říká, že Pákistán americké vojenské letouny nepozval a nařídil jim k ústupu.

Escobar se opakovaně ptá na polohu lodí amerického námořnictva a vyjadřuje znepokojení nad tím, že se nacházejí velmi blízko pákistánského pobřeží. Pan X uvádí, že lodě se nenacházejí v pákistánských teritoriálních vodách, což je podle jeho tvrzení definitivní potvrzení pobřežními úřady. Escobar to oponuje svým hodnocením, že jednotky amerického námořnictva zůstávají velmi blízko Pákistánu a nestáhly se do jižní části Arabského moře. Pan X trvá na svém stanovisku, že se nacházejí mimo pákistánské teritoriální vody. Konverzace tak obsahuje protichůdné informace o přesné poloze lodí.

Egypt, Saúdská Arábie a Organizace islámské spolupráce

Ve druhé části se Pepe Escobar a pan X obracejí k regionální diplomacii. Escobar říká, že Egyptská rada národní obrany přislíbila Saúdské Arábii veškerou nezbytnou a možnou podporu. Tato podpora je však podmíněna schválením parlamentem; k žádnému rozhodnutí ani nasazení vojsk dosud nedošlo. Debata by měla pokračovat následující pondělí. Escobar ironicky označuje egyptského prezidenta za obzvláště odvážného.

Escobar také diskutuje o možném sblížení Íránu s obrannou dohodou známou jako „Mekkská dohoda“. Nejprve uvádí, že v Teheránu se v současné době o formální íránské iniciativě nejedná a že v této věci neexistuje nic oficiálního. Pan X později dodává, že ho kontakty v Íránu a Islámábádu informovaly, že Írán projevil zájem o účast. Neví, jak daleko tyto úvahy pokročily; také nemůže říci, zda se jedná o formální, či neformální postoj.

Podle pana X by Pákistán a Turecko takový vývoj uvítaly. Dále o tom diskutoval íránský ministr zahraničí a pákistánský místopředseda vlády; téma bylo nastoleno i mezi čínským a pákistánským ministrem zahraničí. Escobar souhlasí s tím, že se jednalo o vágní diskuse. Přistoupení se v nadcházejících týdnech neočekává a závisí na tom, jak se bude vyvíjet válka mezi USA a Íránem, stejně jako válka Saúdské Arábie proti Jemenu. Escobar popisuje Írán a Jemen jako soudržný politický „balíček“.

Dalším tématem je možné prohlášení Organizace islámské spolupráce. Escobar informuje, že Saúdská Arábie má v úmyslu předložit prohlášení odsuzující Ansar Allah. Podle něj Írán nepodepíše dokument, pokud se zároveň nezabývá příčinami obnovené války v Jemenu a nebude vyvážený. Escobar říká, že v rámci organizace existuje saúdskoarabský blok 27 států. Podle jeho odhadu je to téměř, ale ne tak docela, většina a nedostatečné pro rezoluci proti Ansar Allah. Naléhavě žádá všechny, aby v nadcházejících dnech sledovali možný dokument a jeho znění. Jeho popis členských států a jejich politické orientace není v rozhovoru dále podložen.

Údajný seznam íránských cílů a varování před eskalací

Pan X nakonec hlásí, že Írán „identifikoval“ nebo „zablokoval“ 400 cílů; přesný význam použitého termínu není v konverzaci vysvětlen. Podle něj seznam cílů zahrnuje řadu cílů v Izraeli a také americké základny, ze kterých byly do Izraele přesunuty síly.

Pan X varuje, že americký prezident Trump bude „hluboce litovat“, pokud se bude řídit radou izraelského premiéra Netanjahua a zahájí obnovení nepřátelských akcí. Tvrdí, že Írán by pak reagoval s větší rychlostí a zuřivostí než dříve, s použitím dříve nepoužívaných zbraní, přičemž by zmínil rychlosti až Mach 10 a několik hlavic. Z toho pan X vyvozuje možnost eskalace vedoucí k počátečním fázím světové války. Tato prohlášení jsou v rozhovoru prezentována jako varování a předpověď, nikoli jako potvrzená vojenská fakta.

Závěrem Pepe Escobar a pan X uvádějí, že jejich zprávy vycházejí z více zdrojů a poskytnou další informace. Pan X říká, že si informace z Islámábádu ověřil s kontakty v Íránu. Konverzace však neobsahuje žádné nezávisle dostupné důkazy o popsaných událostech ani vojenská hodnocení.