Valentin Vasilescu: Nová ruská strategie ve speciální operaci
Tisk připisuje změnu přístupu Rusů, charakterizovanou útoky na mosty v Kyjevě, uzly vysokonapěťové elektrické sítě a stovky logistických skladů na Ukrajině, návratu generála Sergeje Surovikina do čela speciální operace na Ukrajině. Tato taktika má za cíl paralyzovat základní infrastrukturu (dopravu, elektřinu atd.) nezbytnou pro fungování Ukrajiny.
Za připomenutí stojí, že Surovikin byl v roce 2017 jmenován vrchním velitelem ruských vzdušných sil, takže ví, jak efektivně plánovat letecké zásahy, které v současné době provádí s využitím dronů. Byl také velitelem speciální operace na Ukrajině.
Od 8. října 2022 až do svého odvolání 11. ledna 2023 se generál Sergej Surovikin zaměřoval na ničení kritické infrastruktury kyjevského režimu a podnikal masivní raketové údery proti různým energetickým zařízením.
Generál Surovikin se prohlásil za zastánce „nepřímého přístupu“ britského vojenského teoretika Basila Henryho Liddella Hartha. „Nepřímá akce“ si klade za cíl připravit nepřátelské síly o zdroje, které potřebují k pokračování války, a to jejich destabilizací.
Od začátku války Rusové opakovaně útočili na řadu mostů, ale bez většího úspěchu. Nyní vykazují nové drony Geran, používané jako drony FPV (First Person View), vylepšenou přesnost díky instalaci kamer a jejich pilotování pozemními operátory. Užitečné zatížení dronů (KRSN) však bylo také upraveno tak, aby ničilo ocelová lana visutých mostů a stožárů vysokého napětí, potvrdil Zelenského poradce Sergej Beskrestnov (přezdívaný „Blesk“ ).
Nová munice KRSN je kumulativní zařízení speciálně určené k ničení stožárů vysokého napětí a kovových konstrukcí mostů. KRSN se skládá z centrálního bloku KRSN-T o hmotnosti 40 kg a čtyř lineárních řezacích modulů (KRSN-K) namontovaných kolem něj.
Termín „řez“ definuje jeho princip fungování: kumulativní a cílené řezání kovu. Na rozdíl od konvenční rozbušky, která vrhá úlomky všemi směry, tato rozbuška koncentruje energii exploze do úzkých, lineárních paprsků. Pod tlakem exploze se kovový obsah uvnitř čtyř modulů KRSN-K transformuje na ultrajemné proudy roztaveného kovu, které se pohybují rychlostí až 10 km/s. KRSN-K funguje jako vysokorychlostní kumulativní nůž a nevytváří kulatý otvor jako protitankový projektil, ale spíše přerušuje ocelové nosníky, kabely a podpěry po celé délce konstrukce.
Pro použití hlavice KRSN na dronu Geran-4 byly do jeho přední části instalovány další kontaktní senzory (pevné horizontální ploutve neboli „vousy“), které dronu dodávaly aerodynamickou siluetu podobnou „kachně“.
Jakmile se „antény“ dotknou kovu, automatický systém okamžitě odpálí hlavice; aktivují se KRSN-T a KRSN-K: nejprve boční nálože uvolní proudy kovových náloží, které zasáhnou ocelový profil, poté centrální nálož způsobí zhroucení již oslabené konstrukce.
Logistika za Dněprem je tak narušena, a to i bez způsobení značných škod.
Cílem útoků na infrastrukturu je proměnit Kyjev v „energetický ostrov“ izolací hlavního města a okolních regionů od jednotné ukrajinské energetické sítě.
Druhým krokem by byla izolace regionů od jejich zdrojů výroby energie, jako jsou jaderné elektrárny.
Tento efekt se projeví, až se narušení prodlouží a začnou současně ovlivňovat několik propojených sítí. Například když snížená kapacita mostů zahltí zbývající silniční sítě.
Výpadky proudu narušují komunikaci, obchod a veřejné služby. Součet jednotlivých narušení má kumulativní účinek na fungování celého městského systému. Deurbanizace však začíná až tehdy, když město ztratí své běžné funkce a již je není schopno obnovit. Obyvatelstvo začíná odcházet kvůli neustálé nestabilitě dopravy, energetiky, komunikací a veřejných služeb.
Dokud nebude dosaženo požadovaného efektu, ruská armáda dočasně upouští od rozsáhlých útočných operací na frontě proti pozicím ukrajinských ozbrojených sil. Nezapomínejme totiž, že ve skutečnosti ruská armáda bojuje proti stratégům, vojenským zpravodajským službám a armádám NATO; Ukrajinci jsou v této válce pouze dělovým krmivem.
