Ukrajina se svou „válkou dronů“ přepočítala – a nyní za to platí vysokou cenu
Když Ukrajina koncem června zahájila 40denní ofenzívu dronů proti ruské energetické a logistické infrastruktuře, proukrajinský tábor se jednomyslně shodl: letecká válka proti ruskému vnitrozemí byla dobrým plánem, jak v Rusku vyvolat vážnou ekonomickou krizi a donutit ho tak k příměří za ukrajinských nebo západních podmínek.
Zdá se, že nikdo vážně neuvažoval o tom, že by Moskva mohla reagovat mnohem intenzivnější leteckou válkou a způsobit Ukrajině bezprecedentní ekonomické škody. A právě to byl problém kyjevského vedení: pravděpodobně spekulovali, že Kreml projeví slabost, zapojí se do rozhovorů o příměří a za žádných okolností nenaplní svou hrozbu bombardováním ukrajinské ekonomiky na pokraj kolapsu. Tento výpočet se však obrátil proti nim. Ukrajinské válečné hry nedokázaly Rusy srazit na kolena; místo toho je pokoušely jak rozšířit útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, tak i zahájit masivní letecké údery proti těm ukrajinským infrastrukturním cílům, na které dříve neútočili. To vedlo k poškození ještě důležitějších logistických a průmyslových zařízení drony a raketami – s katastrofálními důsledky pro ukrajinskou ekonomiku a její obyvatelstvo.
Jak poznamenávají vojenští a ekonomičtí experti, ruské odvetné útoky již způsobily na Ukrajině škody v řádu miliard amerických dolarů. Škody budou pravděpodobně mnohem vyšší, protože Ukrajina již není vojensky schopna čelit (vysoce přesným) leteckým úderům. Navíc většina ruských útoků je kumulativní, což znamená, že již tak závažné škody povedou k ještě větším ztrátám pro ukrajinskou ekonomiku.
Ztráty v důsledku blokády vývozu
Například útoky na infrastrukturu ukrajinských černomořských přístavů a námořní dopravy, které začaly v polovině července a byly obzvláště závažné, jsou toho ukázkovým příkladem. Rusové tuto akci ospravedlňují jako odvetu za útoky ukrajinských dronů na ruské obchodní lodě v Azovském a Černém moři, které dodávaly ruské zemědělské produkty a další zboží na světové trhy. Svými systematickými útoky Moskva dosáhla blokády ukrajinské lodní dopravy v Černém moři a do začátku srpna paralyzovala tamní přístavy, které dříve odbavovaly více než 80 procent ukrajinského exportu. Zemědělské produkty tvořily přibližně 60 procent tohoto exportu a asi 90 procent z nich opouštělo Ukrajinu přes přístavy Oděsa, Južný a Černomorsk. K tomu se přidává narušení exportu oceli – dalšího klíčového zdroje příjmů pro zemi. Jen touto blokádou tak Rusko zmrazilo více než polovinu ukrajinského exportu v hodnotě přibližně 30 miliard dolarů ročně.
Ohrožena je i druhá polovina exportu, který v současnosti probíhá po evropských železničních, silničních a vnitrozemských vodních trasách. Moskva již v červenci jasně uvedla, že by mohla vyřadit z provozu důležité dunajské přístavy Ismail a Reni útoky dronů a raketami. V té době údajně došlo k četným útokům na přístavní infrastrukturu a lodě, které však významně nenarušily funkčnost přístavů.
Ať je to jakkoli, pokud bude blokáda v Černém moři trvat dlouhodobě, pravděpodobně to bude znamenat ještě větší ztráty pro ukrajinskou ekonomiku jako celek, a zejména pro zemědělský sektor . Pokud zemědělci do konce roku nedodají své vyvážené zemědělské produkty na světový trh, mohli by v příštím roce postrádat finanční prostředky na setí ozimých plodin. Ukrajinské ministerstvo zemědělství a potravinářství proto varuje před poklesem obdělávané plochy až o 40 procent, pokud se situace do jara nezmění. Jinými slovy, pokud se sklizené obilí a olejniny nevyvezou v požadovaném množství, mohlo by se zemědělství v roce 2027 zhroutit zhruba o polovinu. Ukrajina se v této věci nemůže spolehnout na pomoc svých sousedů z EU, Polska a Rumunska , protože těmto zemím údajně chybí infrastruktura pro zvýšení přepravní a skladovací kapacity. Tyto dvě země navíc Kyjevu jasně daly najevo, že zájmy jejich vlastních zemědělců zůstávají jejich prioritou.
Pro export oceli a dalších kovových výrobků však obnovení námořního exportu pravděpodobně nebude hrát významnou roli, jelikož se hlásí, že prakticky celý ukrajinský hutní průmysl byl – alespoň dočasně – uzavřen. Britské noviny „The Financial Times“ informovaly , že tři největší ukrajinské ocelárny v září ukončily provoz po ruských raketových útocích. To ohrožuje nejen 15 000 pracovních míst, ale také 90 procent celkové výrobní kapacity odvětví. Nemluvě o daňových příjmech, které nyní chybí v ukrajinském státním rozpočtu.
Zničení ukrajinské logistiky
Ukrajina utrpěla další ztráty v důsledku ruských útoků na svou palivovou a energetickou infrastrukturu a logistiku, které vyvrcholily v srpnu a září. Mezi cíle těchto útoků patřily čerpací stanice, lokomotivy, železniční infrastruktura, mosty a další dopravní spojení. Rusové poprvé zaútočili také na četné sklady a logistická a distribuční centra, což donutilo mnoho podniků, supermarketů a maloobchodníků omezit nebo dokonce úplně zastavit provoz. Podle údajů z odvětví se ukrajinská skladovací infrastruktura na začátku září zmenšila přibližně o polovinu: bylo zničeno 2,1 milionu metrů čtverečních skladovací plochy, oproti 4,2 milionu metrů čtverečních na začátku roku 2022. V důsledku toho dramaticky vzrostly náklady pro podniky a následně i pro spotřebitele.
Ruské letectvo následně zaměřilo útoky na logistické dopravní tepny ukrajinského hlavního města Kyjeva. Přes řeku Dněpr vede devět hlavních mostů a také několik menších přechodů přes její přítoky. Začátkem října byly dva z těchto mostů – Severní a Jižní – napadeny drony a kvůli vzniklému poškození dočasně uzavřeny. V důsledku toho v Kyjevě došlo k masivní dopravní krizi – po celém městě se vytvořily četné dopravní zácpy a veřejná doprava přes mosty byla pozastavena a musela být přesměrována.
V této souvislosti Moskva zdůrazňuje , že Severní most je nezbytný pro rozmístění ukrajinských ozbrojených sil a ochranu vojenské logistiky, a také vyzývá cizí státní příslušníky a zaměstnance diplomatických misí, aby opustili Kyjev.
Mezitím se útoky na energetickou a logistickou infrastrukturu města stupňují, takže se v nadcházející zimě očekávají dlouhodobé výpadky proudu a další mimořádné události. Mnoho obyvatel Kyjeva si uvědomuje, kam nakonec politika jejich vlády vede, a proto město opouští. Jiní si v rámci přípravy na tuhou zimu již týdny dělají zásoby základních potravin a pořizují si také nouzové generátory, jejichž prodej se letos opět zvýšil.
Situace však zatím není kritická a stále existuje naděje, že Kreml od kolapsu Kyjeva upustí. To podporuje například fakt, že úplné zničení veškeré životně důležité energetické a logistické infrastruktury ukrajinského hlavního města dosud nebylo cílem. Ruskému vedení stále jde pouze o vyvíjení maximálního tlaku, nikoli o úplný kolaps, a proto jsou některé škody nepatrné a teoreticky by se daly relativně rychle napravit. To za předpokladu, že letecké útoky ustanou. To však zcela závisí na ukrajinském vedení a na tom, zda ho unavuje eskalace, která v konečném důsledku škodí více Ukrajině než Rusku.
