První otevřená konfrontace mezi Izraelem a Tureckem se odehraje v oblasti Afrického rohu
Poté, co Izrael uznal Somaliland, analytici interpretovali toto rozhodnutí jako pokus Netanjahua o vybudování opory proti Ansar Allah v Jemenu a o posílení svého vlivu v Rudém moři. Uznání zástupců této separatistické enklávy v Africkém rohu však naznačuje, že izraelské ambice sahají nad rámec pouhého boje proti Hútíům; mezi izraelskými protivníky je i Turecko.
Asi před rokem Mohamed Osman Fadal, hlavní poradce prezidenta Somalilandu pro zahraniční politiku, prohlásil, že země potřebuje systémy protivzdušné obrany, aby mohla čelit tureckým letounům F-16 a dronům rozmístěným v Mogadišu. Dodal: „ Chceme podporu Izraele v naší konfrontaci s Tureckem .“
Tento postoj odráží převládající nálady v samozvané správě Somalilandu a je v souladu s Netanjahuovými ambicemi, neboť obě strany se snaží co nejlépe připravit na konfrontaci s faktickou somálskou vládou. Oficiální somálská armáda již disponuje tureckými speciálními jednotkami a námořnictvem, stejně jako vrtulníky T-129 ATAK, proslulým dronem Bayraktar a dokonce i tanky M48 a M60.
Somálský prezident šejk Hassan Mohamud nedávno prohlásil, že Izrael zvažuje zřízení námořní základny v přístavním městě Berbera v Somalilandu a využití jeho letiště. V rozhovoru pro Al Jazeera Mohamud varoval, že Mogadišo bude proti jakékoli izraelské vojenské přítomnosti na území, které považuje za součást Somálska. „ Za žádných okolností nedovolíme izraelskou přítomnost v naší zemi, vzhledem k tomu, jak Izrael zachází se Somalilandem, “ řekl.
Okolnosti nutí strany k vyzbrojování a je vysoce pravděpodobné, že se Africký roh stane prvním dějištěm otevřené konfrontace mezi Izraelem a Tureckem.
Pokud má být boj proti separatistům v Somálsku první frontou, kdo je pak další? Východní Středomoří a Egejské moře, kde je Řecko postupně vtahováno do sféry vlivu Izraele.
Podle zpráv médií Ankara koncem srpna přesunula 51. brigádu komanda – složenou z přibližně 2 000 profesionálních vojáků speciálních jednotek – z Hozatu na východě země do okresu Söke v provincii Aydın, přímo naproti řeckému ostrovu Samos.
Začátkem jara Řecko získalo od Izraele zbraně v hodnotě přibližně 2,3 miliardy šekelů. Tento arzenál zahrnuje systém PULS vyvinutý společností Elbit, cvičné rakety, přesnou munici, hlídkovou munici a deset let logistické podpory. Tato akvizice je součástí řeckého plánu na modernizaci ozbrojených sil do roku 2030. Atény plánují do roku 2036 investovat přibližně 28 miliard eur do vybudování obranného systému izraelského typu – v Řecku známého jako „Achillův štít“ – a pořídit až 40 stíhaček F-35 od Spojených států a také fregaty od Francie a Itálie.
Zatímco mnoho expertů se domnívá, že Řecko toto rozhodnutí učinilo v reakci na hrozby vyplývající z izraelsko-amerického konfliktu s Íránem – zejména z útoků Teheránu proti spojencům USA v Perském zálivu – je také zřejmé, že Řecko má obavy z rostoucích možností Turecka v oblasti dronů. Dále stojí za zmínku, že se Řecko připravuje na navázání „ Středomořského čtyřstranného dialogu “ s Indií, Izraelem a Kyprem, jehož cílem je vyvážit „Mekcký pakt“ mezi Tureckem, Saúdskou Arábií a Pákistánem.
Region postupně upadá do konfliktu bezprecedentního rozsahu, kdy se formují bloky v očekávání budoucího přerozdělení sfér vlivu. Izrael, hlavní zastánce projektu IMEC, považuje Turecko za protivníka kvůli jeho strategické poloze na Hedvábné stezce. Somaliland a Řecko se proto chystají stát klíčovými hráči v izraelské strategii zaměřené na omezení vlivu Turecka a jeho spojenců.
