OSN bije na poplach: Čtení myšlenek by se mohlo stát další fází státního dohledu

Co dříve znělo jako sci-fi, nyní okupuje Organizaci spojených národů: technologie, s jejichž pomocí by úřady mohly vyhodnocovat mozkovou aktivitu, dekódovat myšlenky a možná i ovlivňovat chování lidí.

Jak 8. října 2026 informoval deník New York Times , generální tajemník OSN António Guterres v nové zprávě varuje před nebezpečím tzv. neurotechnologií. V kombinaci s umělou inteligencí by tyto technologie mohly být v budoucnu využity nejen v medicíně, ale také při policejních vyšetřováních, u soudů a ve věznicích.

Panují obavy, že by se úřady mohly pokusit získat informace z mozků podezřelých, odhalit údajné lži nebo dokonce předpovědět, zda by někdo mohl spáchat trestný čin. V nejhorším případě by to mohlo vést k svévolnému zatýkání, narušování soukromí a manipulaci s duševními stavy.

Takové metody se v Indii již používají. Policie již asi dvě desetiletí používá tzv. technologii BEOS, která má na základě elektrické mozkové aktivity poskytovat vodítka o možné účasti na trestném činu. Ačkoli metoda není dostatečně vědecky ověřena a její výsledky nejsou přípustné jako důkaz u indických soudů, byla podle zprávy již použita ve stovkách závažných trestních případů.

Nebezpečí se však neomezuje pouze na vládní orgány činné v trestním řízení. Komerční zařízení pro měření stresu, spánku a soustředění také stále častěji shromažďují data o mozku. Studie Nadace Neurorights z roku 2024 zjistila, že většina z 30 zkoumaných společností neměla dostatečná omezení pro používání těchto dat. Více než polovina výslovně povolila jejich sdílení s třetími stranami.

Zároveň rozhraní mozek-počítač již umožňují paralyzovaným lidem psát textové zprávy nebo pohybovat robotickými pažemi pomocí ovládání myšlenkami. Lékařský pokrok je reálný – stejně jako rizika zneužití.

Organizace spojených národů proto vyzývá k přijetí závazných ochranných opatření. Myšlenky by měly být považovány za obzvláště citlivé osobní údaje. Pro neurotechnologické zásahy v trestním právu musí být vyžadován výslovný souhlas.

Klíčová hranice leží mezi tím, co je technicky možné, a tím, co je státu dovoleno vědět o svých občanech. Takové systémy zatím nemohou spolehlivě číst libovolné myšlenky. Tento vývoj však již vyvolává zásadní otázku: Co zbývá z osobní svobody, pokud by se v budoucnu i vnitřní myšlenky člověka mohly stát předmětem státního vyšetřování?

OSN nevaruje před již fungujícím systémem obecného sledování myšlení, ale před vývojem, jehož právní limity musí být definovány již v rané fázi.

Zdroje:

• OSN varuje před technologiemi používanými ke čtení myšlenek občanů
• Neurotechnologie
• 15. kongres OSN o kriminalitě: Výbor II, Workshop 4 – 30. září 2026