Čeněk Ullrich: K příčinám agresivity kolem nás
Naší společností prostupuje růst agresivity, který zasahuje všechny věkové kategorie a proniká i do školních lavic.
Mnozí z nás si všímají toho, že slušnost se kamsi vytrácí, zhrubla řeč, lidé na sebe více útočí. Společnost se posunula v tom smyslu, že agresivita je přijímaná za normu. Mnozí odborníci věrně popisují tyto projevy rostoucí agresivity, ale jejich zrod zůstává skryt v jakési mlze. Máme-li tuto mlhu rozptýlit racionálním pohledem, pak musíme konstatovat, že člověk je produktem nejen přírody, ale i společenských vztahů.
Příroda obdařila člověka mnohými dispozicemi jak pozitivními, tak negativními a s tímto vnitřním vybavením je člověk vržen do víru společenského života, který pak dál kultivuje jeho osobnost buď pozitivním nábojem, nebo naopak nábojem negativním. Ona kultivace se odvíjí od souhrnu společenských vztahů, jejichž jádro formuje materiální základna dané společensko-ekonomické formace.
Materiální základna společnosti kapitalistické je založena na soukromém vlastnictví výrobních prostředků, z něhož se rodí konkurenční boj zacílený na úspěšný prodej jednotlivých komodit na trhu za účelem dosahování maximálního zisku. Tyto atributy kapitalistické ekonomiky zasahují všechny formy společenské nadstavby a tím se přirozeně dotýkají i žebříčku morálních hodnot. Do popředí se dostávají takové hodnoty, jakými jsou individualismus, egoismus, pokrytectví vulgárnost, bezohlednost a přirozeně i agresivita, brutalita či cynismus. Rozměr člověčenství je degradován na pouhou živočišnou pudovost, v níž vítězí fyzická síla. Čím hlouběji se kapitalistická společnost propadá do krize, tím míra agresivity roste. Svou nejzrůdnější podobu získává v podobě dobyvačné imperialistické války usilující o ovládnutí nových trhů a získání nových nalezišť nerostného bohatství za účelem další maximalizace zisků soukromých vlastníků výrobních prostředků.
Naproti tomu materiální základna socialistické společnosti, založená na společenském vlastnictví výrobních prostředků a plánovitém řízení za účelem uspokojování rostoucích potřeb pracujících, preferuje kvalitativně odlišnou nadstavbu společnosti, založenou na takových morálních hodnotách, jakými jsou kupříkladu kolektivismus, vzájemná pomoc a spolupráce, solidarita, čestnost, úcta k práci, mírumilovnost a dalších.
Souhrn společenských vztahů jeví se tak rozhodujícím faktorem v procesu formování člověka. Pravdivost tohoto tvrzení dokazují nejen celé dosavadní dějiny, ale i restaurační procesy kapitalismu v bývalých socialistických zemích. Na každém kroku jsme mohli sledovat, jak s přeměnami socialistických společenských vztahů na kapitalistické tržní vztahy se lidé měnili a mění. Ve společnosti došlo k obrovským sociálně třídním a stratifikačním přeměnám směrem k sociální nerovnosti a nespravedlnosti a k tomu odpovídajícím přeměnám v myšlení a chování lidí. Došlo k explozi bezohledného individualismu, egoismu, agresivitě, zločinnosti, k epidemii sociálního darwinismu.
Růst agresivity v naší společnosti je tak přímo zakódován v materiálním základu kapitalistické společnosti. Bažinu agresivity kolem nás tedy nelze vysušit bez kvalitativních společenských změn.
