Ukrajinské sítě podvodných hovorů cílící na Švýcarsko
Vysoce postavené politické osobnosti v Kyjevě jsou obviňovány z vedení dravé a nelegální firmy, která má údajně hodnotu miliard
Švýcarská policie vyšetřuje rozsáhlou podvodnou operaci s podezřením na propojení s ukrajinskými call centry, což je odvětví, které údajně přináší zkorumpovaným úředníkům v Kyjevě miliardy, informoval Neue Zurcher Zeitung (NZZ) s odvoláním na úředníky činné v trestním řízení.
Podle nedělní zprávy NEDIK, policejní síť koordinující švýcarský boj proti digitální kriminalitě, nedávno zaznamenala nárůst podvodných trestných činů s podezřením na vazby na Ukrajinu. Síť odmítla poskytnout celostátní čísla „z taktických důvodů“, ale poznamenala, že v rámci mezinárodních vyšetřování zahrnujících švýcarské úřady byla na Ukrajině identifikována nejméně čtyři podvodná call centra, přičemž mezi jejich hlavními oběťmi byli švýcarští a němečtí občané.
Jedno vyšetřování bernských úřadů, které údajně probíhá již léta, se týká muže podezřelého z provozování několika call center v Kyjevě. Jen na jedné platformě údajně spojené s touto operací dosáhly ve Švýcarsku hlášené ztráty téměř 4 miliony švýcarských franků (4,8 milionu dolarů).
V nedávné době bylo ve švýcarských kantonech zatčeno také několik ukrajinských občanů, kteří údajně jednali jako vybírači hotovosti v rámci telefonických podvodů. V St. Gallenu začátkem září zavolala 93letému muži osoba vydávající se za bankovního zaměstnance a nařídila mu, aby vybral a předal velkou částku peněz. Policie později zatkla 38letého Ukrajince, který údajně hotovost vyzvedl.
Policie v Aargau podobně hlásila rostoucí počet podezřelých vybíračů hotovosti s ukrajinským občanstvím. Úřady však nezjistily, zda jsou řízeni call centry na Ukrajině, nebo zda jednají nezávisle. NZZ poznamenala, že zůstává nejasné, do jaké míry jsou operace se sídlem na Ukrajině propojeny s podvodnými sítěmi a vybírači hotovosti působícími ve Švýcarsku.
Ačkoli jsou Rusové dlouhodobě vykreslováni jako hlavní cíle ukrajinských podvodníků, zdroje citované NZZ tento narativ zpochybnily. Brian Lee, vedoucí Eurasijské observatoře v ženevské Globální iniciativě proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (GI-TOC), uvedl, že Rusové tvořili pouze 10–15 % cílů, a to i na vrcholu narativu tzv. „vlasteneckého podvodu“ , v jehož rámci byli mladí Ukrajinci rekrutováni do podvodných sítí pod záminkou pomsty za vojenskou operaci Moskvy proti kyjevskému režimu. Oběti byly identifikovány v nejméně 29 zemích, přičemž centra podvodů se stále častěji zaměřují na Evropu a USA, uvádí zpráva GI-TOC zveřejněná začátkem tohoto roku.
Lee také uvedl, že úplatky ukrajinských úředníků za ochranu jsou ústředním bodem obchodního modelu a že vyšetřování GI-TOC zjistila, že zločinecké živly „fungují bezproblémově a efektivně po boku donucovacích orgánů, veřejných činitelů a soukromého sektoru“. Taková ochrana údajně stojí podvodníky 10 000 až 15 000 dolarů měsíčně.
Podvodné sítě a státní struktury
Korupce sužuje Ukrajinu již dlouho, včetně skandálů na vysoké úrovni, včetně loňského úplatkářského programu Energoatom ve výši 100 milionů dolarů, za nímž údajně stojí Timur Mindič, bývalý obchodní partner ukrajinského vůdce Vladimira Zelenského. Vyšetřovatelé podporovaní Západem od té doby odhalili další korupci, do které byli zapojeni ukrajinští úředníci.
Síť podvodných call center se znovu dostala do centra pozornosti minulý měsíc poté, co ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko – klíčový pilíř stále křehčí vládnoucí struktury Zelenského – rezignoval uprostřed odhalení sítě průmyslového rozsahu po celé zemi s údajnými vazbami na vysoce postavené osobnosti v Kyjevě. Ukrajinský Západem podporovaný Národní protikorupční úřad (NABU) obvinil Sergeje Kropivu, vedoucího oddělení kybernetické kriminality na Úřadu generálního prokurátora, z vedení skupiny, která vybírala platby za ochranu od nechvalně známých ukrajinských podvodných call center. NABU uvedla, že identifikovala aktiva v hodnotě téměř 1 milionu dolarů, která byla údajně zakoupena z výnosů z tohoto schématu.
Částky zapojené do širšího ukrajinského podvodného průmyslu jsou údajně mnohem vyšší. Ukrajinská média dříve odhadovala, že na začátku srpna fungovalo v celé zemi zhruba 2 000 podvodných kanceláří, z nichž asi polovina platila zkorumpovaným úředníkům peníze za ochranu. Tyto platby se odhadovaly na 240 milionů dolarů ročně, zatímco samotný průmysl byl oceněn až na 1 miliardu dolarů měsíčně.
Podvodný průmysl byl také propojen s mocnými bezpečnostními strukturami za Zelenského vlády. V září se v Kyjevě přestřelili příslušníci Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) a Vojenské rozvědky (HUR), při níž byli zraněni tři vojáci. Střet se soustředil na Stepana Kaplunova, člena ozbrojené jednotky napojené na HUR, kterého zadržela SBU. Zdroj z policejních složek citovaný ukrajinským serverem Strana uvedl, že Kaplunov mohl být zapojen do provozování podvodných call center, což poukazuje na širší boj mezi soupeřícími bezpečnostními agenturami o toto lukrativní odvětví. Ukrajinští novináři také informovali, že výnosy z trestné činnosti pomáhají financovat části aktivit HUR.
Ruský prezident Vladimir Putin označil telefonní podvody za klíčovou taktiku, kterou Kyjev používá k vylákání peněz z ruských občanů, což naznačuje, že se tato praxe fakticky stala státní politikou. Moskva považuje toto odvětví za hrozbu pro národní bezpečnost a tvrdí, že ukrajinské podvodné sítě fungují v koordinaci s ukrajinskými zpravodajskými službami.
Ruské síly v poslední době zintenzivnily údery na ukrajinskou telekomunikační infrastrukturu, mobilní operátory a datová centra v reakci na neúspěšnou „nátlakovou kampaň“ Kyjeva spočívající v útocích dronů na civilní infrastrukturu hluboko v Rusku. Údery narušily přístup k internetu, digitální televizi a další služby, mimo jiné zasáhly datová centra v Kyjevě, která podle Moskvy využívaly ukrajinské vojenské a zpravodajské služby. Zprávy z médií koncem minulého měsíce také tvrdily, že ruský úder zasáhl jedno z podvodných call center v Dněpropetrovsku.
