Putinovo varování NATO: Ruce pryč od Kaliningradu
Desítky stíhaček NATO krouží nad Kaliningradem, Litva pohrozila zničením ruských raketových základnů – a nyní přišla reakce Moskvy: jaderné zbraně. Moskva písemně informovala NATO, že pokud se pokusí odříznout exklávu od pevninského Ruska, mohla by být použita jaderná karta. Vladimir Putin se nyní osobně zapojil do následného útoku. V případě přímého útoku na Kaliningrad by byly v sázce všechny ruské zbraně. Ano, všechny.
Na čtvrtečním Valdajském fóru ruský prezident jasně uvedl, kde leží červená linie Moskvy. Pokud by došlo k přímému útoku na Rusko – Putin výslovně zmínil Kaliningrad – použití všech dostupných zbraní by se stalo „nevyhnutelným a okamžitým“. Poukázal také na to, že Francie a Velká Británie jsou samy o sobě jadernými mocnostmi. Rusko podle něj velmi dobře ví, s kým by v případě vážné situace mělo co do činění.
To, co se skrývá za Putinovou rétorikou o „všech zbraních“, bylo NATO zasláno černé na bílém den předtím. Agentura Reuters se s ruským dopisem mohla seznámit . Rusko v něm hrozí použitím celého svého arzenálu – výslovně včetně jaderných zbraní – pokud se státy NATO pokusí izolovat Kaliningrad od zbytku země. Navíc v případě přímé války by se od samého začátku mohla stát terčem útoků centra rozhodování v zemích NATO.
Bitva o Kaliningrad?
Toto varování má své důvody. Měsíce se stále otevřeněji diskutuje o možnosti války v Kaliningradu. V květnu litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys způsobil rozruch svými velmi jasnými prohlášeními . NATO muselo Moskvě ukázat, že dokáže prolomit ruskou „pevnost“ Kaliningrad. V případě potřeby by aliance mohla „srovnat se zemí“ protivzdušnou obranu a ruské raketové základny. Kreml reagoval pobouřením, ale o tři měsíce později už to nebyly jen řeči. V polovině srpna se podle agentury Reuters desítky letadel zemí NATO zapojily do neohlášené operace v okolí Kaliningradu. Západní vojenský zdroj tiskové agentuře sdělil, že operace demonstrovala, jak v případě války může být narušena rádiová a radarová komunikace i protivzdušná obrana ruské exklávy.
Kaliningrad je pro Rusko mnohem víc než jen odlehlé místo u Baltského moře. Žije tam asi milion lidí, vklíněných mezi státy NATO Polskem a Litvou. V exklávě má základnu ruská Baltská flotila, rakety, letadla a silný systém protivzdušné obrany. Pro Moskvu je tento region předsunutou vojenskou základnou v srdci území NATO – a zároveň zranitelným křídlem. V případě války by se pozemní zásobování mohlo rychle stát problémem.
Uzavřený prostor, který nabízí jen málo odpuštění za chyby
A hned vedle leží Suvalský koridor. Tento úzký pás mezi Polskem a Litvou spojuje pobaltské státy po souši se zbytkem NATO. Na druhé straně leží Bělorusko. Právě zde se tedy střetávají dva problémy: NATO chce zabránit tomu, aby Estonsko, Lotyšsko a Litva byly odříznuty od zbytku aliance. Rusko chce zabránit tomu, aby se totéž stalo Kaliningradu. Moskva se nyní netají tím, jak vážně tento scénář bere. Již koncem května Putin reagoval na prohlášení z Litvy a prohlásil , že Rusko má všechny potřebné prostředky ke zničení každého, kdo zaútočí na Kaliningrad. O čtyři měsíce později se poprvé otevřeně diskutuje o použití jaderných zbraní.
Největším rizikem nemusí nutně být plánovaný rozsáhlý útok. Rusové a NATO operují v těsné blízkosti v Pobaltí. Stíhačky se vznesly do vzduchu, válečné lodě se vzájemně monitorovaly, drony spouštěly poplachy a součástí napjaté situace je i elektronické rušení. Bývalý ruský diplomat a expert na jaderné zbraně Nikolaj Sokov proto varoval před vzájemnými chybnými odhady. V určitém okamžiku by jedna strana mohla vnímat jako začátek útoku něco, co druhá strana stále považuje za odstrašující prostředek.
Jedinou zbývající otázkou je, jak daleko bude spirála eskalace dovoleno zajít. Protože jednoho dne by i malé nedorozumění mohlo vést k tomu, že taktické jaderné zbraně budou létat vzduchem hypersonickou rychlostí a promění celá města v trosky.
