Pátky pro větrné farmy? Klimatičtí aktivisté jsou nyní spojenci větrné lobby
Dolnorakouská vláda se dočkává od organizace Fridays for Future Dolní Rakousko silné podpory pro rozšíření větrné energie. Odpor veřejnosti se zjevně stává příliš velkým: tento víkend se pořádá několik tzv. „Stammtische“ (neformálních setkání), kde se „odborníků“ může ptát na dopady větrných elektráren. Stěžují si, že „debatu stále častěji doprovázejí dezinformace“: mezi veřejností se nyní zjevně šíří přijatelnější „fakta“.
Organizace Fridays for Future Austria na své domovské stránce píše : „Organizace Fridays For Future Austria byla založena v letech 2018/2019 v důsledku globálních školních stávek, inspirovaných studentkou Gretou Thunbergovou. Za velmi krátkou dobu jsme s desítkami tisíc lidí v ulicích postavili klimatickou krizi do centra politických debat – po celém světě i v Rakousku. Ovlivnili jsme volby, vybudovali sociální tlak a pomohli tak utvářet klimatickou politiku, čímž jsme dosáhli pokroku, jako je Zelená dohoda, zákon o renaturaci a zastavení tunelu Lobau.“
Hypotézu, že člověkem produkovaný CO2 ovlivňuje teplotu Země, skutečně poprvé navrhl v roce 1896 švédský fyzik a zednář Svante Arrhenius – podle jejího otce, předka Grety Thunbergové. V roce 1908 se této teorie ujal britský meteorolog a člen Královské společnosti, zednář Ernest Gold. Až v roce 1988 však americký klimatolog, vědec NASA a zednář James E. Hansen předložil tuto teorii americkému Senátu a učinil z ní politické téma.
Z jeho iniciativy byl založen Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) při OSN, který se zabývá globálním oteplováním a jeho politickým zneužíváním. Poté tato otázka téměř dvě desetiletí stagnovala bez zájmu světové politiky i společnosti. To se radikálně změnilo v roce 2006 s vydáním dokumentu „Nepříjemná pravda“, iniciovaného Alem Gorem. V roce 1992 se již etabloval jako ekosocialista a globalista se svou knihou „Země na vlásku“, v níž vyzýval k přerozdělení globálních zdrojů. V roce 2007 získal v Hollywoodu Oscara za nejlepší dokumentární film a ve stejném roce mu byla ve Stockholmu udělena Nobelova cena míru. Na klimatické panice vydělal miliony.
Al Gore v žádném případě nebyl původcem klimatické paniky, ale spíše placenou figurkou. Za touto kampaní stál nikdo jiný než americký globalista a finanční magnát George Soros se svým „Institutem otevřené společnosti“ (OSI). Jeho cílem byla transformace společnosti („sociální inženýrství“) a nastolení nového, globálního světového řádu. V roce 2008 zahájila ACO kampaň v hodnotě 300 milionů dolarů, aby přesvědčila Američany k agresivnějšímu snižování emisí skleníkových plynů. Další miliony od Sorose následně putovaly do „klimatického hnutí mládeže“, které aktivně „vzdělávalo mladé lidi o globálním oteplování“ – zřejmě z toho vznikla iniciativa „Fridays for Future“.
Proti „dezinformacím“ o větrné energii
Rakouská skupina nyní v regionu Waldviertel propaguje několik akcí jako „interaktivní formát stolu pro štamgasty“:
Spolu s Johannesem Schmidtem, Hannsem Moshammerem, Sigrid Stagl a Rakouskou asociací pro větrnou energii (IG Windkraft) chceme my z Fridays For Future Dolní Rakousko a Scientists For Future Austria vytvořit prostor v interaktivním, neformálním formátu fóra, kde se otázky otevřeně kladou a odpovídají na základě faktů. Pod mottem „Impulsy pro energetickou transformaci“ se setkáme zdarma a bez registrace na těchto stránkách:
- Pá, 14:10 v Hornu (S-Treff, 18:00) s univ. prof. Dr. Johannesem Schmidtem z Boku Vídeň.
- So, 3.10. ve Zwettlu (Bergwirt Schrammel, 18 hod.) s Univ. Prof. Dr. Hanns Moshammer z Lékařské univerzity ve Vídni.
- Neděle 4. října v Bärnkopfu (farní sál, 16:00) s univ. prof. Dr. Sigrid Stagl z WU Vienna.
Hlavní diskuse o větrných turbínách v regionu Waldviertel
K tiskové zprávě byla ke stažení také speciálně připravená brožura. Zřejmě věří, že dokážou ideologicky přesvědčit obyvatele Waldviertelu o výhodách větrné energie a rádi zaplatí drahé „odborníky“ za jejich prezentace. Mnozí budou naslouchat a dávat pozor. Možná se někteří lidé budou ptát. Například otázky týkající se výroby rotorových listů v Číně a jejich potahování chemikáliemi PFAS, které se šíří v lesích a na polích, jejich dlouhé plavby po moři do Evropy a jejich stále nevyřešené likvidace.
Možná se objeví někdo, kdo se zeptá na krajinu a chráněné, zabité ptáky. Možná se najde pár odvážných lidí, kteří nejsou experti, ale mají selský rozum a odváží se promluvit. O infrazvuku a mihotání stínů, vzdálenostech do sídel, která nikdy nebyla upravena, nebo o ničení lesa příjezdovými cestami a elektrickým vedením. Možná se najde i lovec, který se bojí o svou zvěř, nebo prostě babička, která se už neodváží chodit do lesa se svými vnoučaty kvůli zátarasům postaveným proti házení ledu. Nevím. Ale jedno je jisté: pokud se lidé, četné občanské iniciativy, nepostaví teď, bude už pozdě!
