Nyní se němečtí levičáci odhalují: „Je mi úplně jedno, co říká Federální úřad pro ochranu ústavy“
Pokud jde o AfD, je Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) nejvyšší autoritou – ale když tentýž úřad zkoumá levicový extremismus, ztrácí veškerou interpretační pravomoc. To je levicová logika. Poté, co vyšlo najevo, že hlavní kandidátka Levicové strany Elif Eralpová je členkou „Rote Hilfe eV“ (podle BfV největší skupiny v levicově extremistickém spektru), se kritika BfV po léta náhle stala přijatelnou i ve veřejnoprávním vysílání: Bývalý lídr Levicové strany Jan van Aken se zapletl do rozporů.
V úterní večerní talk show „Maischberger“ reagoval bývalý lídr Levicové strany Jan van Aken s patrným podrážděním na záplavu kritiky namířené proti jeho straně po berlínských volbách. Rozmazlování se s klanovými zločinci, bující antisemitismus, vyvlastňovací šílenství: pro něj to nejsou skutečné problémy, ale spíše CDU, „realitní lobby“ a „extrémně bohatí“ údajně chtějí zabránit Levicové straně ve vládnutí, a proto na chudou stranu střílejí „ze všech stran“.
Bohužel pro Levicovou stranu byl přítomen badatel extremismu Peter Neumann, který nenechal van Akenovy poznámky během vysílání zcela bez povšimnutí. Neumann se mimo jiné zabýval pozadím „Rudé pomoci“: Tato skupina, klasifikovaná jako levicově extremistická, podporuje levicově extremistické zločince a teroristy – včetně Hammer Gang a bývalých členů RAF. „Rudá pomoc“ je v současné době v titulcích, protože se ukázalo, že Elif Eralpová byla její členkou do roku 2025. Skupinu opustila krátce před svou kandidaturou za Levicovou stranu v Berlíně.
Jan van Aken se tím zjevně ani zdaleka netýká. „Je mi úplně jedno, co říká Úřad pro ochranu ústavy,“ prohlásil v pořadu. Navíc schvaluje organizaci Red Aid. „Levičáci mají také právo na řádnou obhajobu a lidé z Red Aid jim dobrou obhajobu financují. Myslím, že je to dobrá věc,“ řekl.
Klasifikace Úřadem pro ochranu ústavy ho proto „nezajímala“, vyprávěla Maischbergerová. Pak se chtěla zeptat: A co AfD…? Tady se věci začaly zajímat: Ale s AfD je to něco úplně jiného! „Rudá pomoc“ byla „pod dohledem,“ poukázal van Aken. Ale s klasifikací AfD jako „potvrzeného pravicového extremistu“ musel být Úřad pro ochranu ústavy najednou znovu brán vážně. Ani Maischbergerová s tím nepočítala: To nebyl rozdíl, ale stejný argument.
Van Aken se pak tématu vyhnul argumentem, že funkci Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) by stejně musela převzít policie (právě ta policie, kterou by levice nejraději zrušila?). Dokonce uznává, že Německo má špatné zkušenosti s „domácí zpravodajskou službou“. Tvrdí však, že „politická policejní funkce“ BfV – která podle něj spočívá v „monitorování nacistů a tak dále“, přičemž levicové extremisty jsou zdánlivě vyloučeni – musí zůstat u policie. Policii rozpustit, ale „nacisté“ budou i nadále monitorováni. Na hřbitově? Zajímavý stranický program.
Podle něj byl antisemitismus v jeho straně pouze okrajovým jevem, který postihoval jen „několik lidí“. Neumann s tím nesouhlasil a poukázal na kontakty s členy klanu, protiizraelské nálady v Levicové mládeži a protisionistické usnesení dolnosaského spolku. To bylo „trochu víc,“ prohlásil Neumann. Trochu? Slabé slovo, které ve veřejnoprávním vysílání sotva koho překvapí.
