Netanjahu se během bludného projevu v OSN rozzuřil proti přátelům i nepřátelům

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stál 24. září před poloprázdnou zasedací síní Valného shromáždění a pronesl projev prosáklý grandiózními melancholickými představami. Vydával se za nepostradatelného ochránce židovského přežití, zatímco útočil na nepřátele i nominální přátele, značně zveličoval výsledky nedávných izraelských válek a sliboval nekonečný konflikt pod heslem „nemáme jinou možnost“.

Desítky zahraničních delegátů odešly, když Netanjahu nastupoval na pódium. Íránští zástupci nechali na svém stole portrét Kásema Solejmáního, bývalého velitele jednotek Kuds Islámských revolučních gard. Solejmání byl zabit při útoku amerického dronu poblíž letiště v Bagdádu v lednu 2020, který nařídil tehdejší prezident Donald Trump.

Kliknutím zobrazíte obrázek v plné velikosti. (Snímek obrazovky/UN)

Někteří další zástupci, kteří se rozhodli zůstat, byli vypískáni a posmíváni. Kromě izraelské delegace jen velmi málo lidí vstalo a tleskalo.

Netanjahu poté zahájil svůj ohnivý projev oslovením těch, kteří zůstali v sále, ale ještě neodešli.

„Pokud existují nějací další morální zbabělci, kteří ještě neopustili tuto síň – prosím, udělejte tak nyní,“ řekl.

Okamžitě se obrátil k íránskému jadernému programu a připomněl, že před 14 lety stál u stejného pódia a nakreslil to, co nazval červenou čárou proti Teheránu, který vyvíjí jaderné zbraně.

Netanjahu uvedl, že Izrael tento slib splnil, a argumentoval, že zničení íránských jaderných zařízení bylo vojensky obtížné, ale pro něj jako politické rozhodnutí přímočaré.

„Zničit íránská jaderná zařízení bylo těžké. Bylo to velmi těžké. Ale pro mě to bylo jedno z nejjednodušších rozhodnutí, jaké jsem kdy musel jako premiér učinit,“ řekl a dodal, že bez tohoto činu „byli bychom všichni mrtví.“

Obvinil také země, jejichž zástupci odešli ze schůze, aby soukromě poděkovali Izraeli za zničení íránských jaderných kapacit, a tento údajný kontrast mezi soukromou vděčností a veřejnou kritikou označil za „ohromující pokrytectví“.

Netanjahu se poté vrátil k šestidenní válce z roku 1967 a argumentoval, že izraelský konflikt s jeho nepřáteli se v zásadě netýkal území. Poznamenal, že Izrael před válkou nekontroloval Západní břeh Jordánu, Gazu ani Golanské výšiny, a přímo se obrátil na syrského prezidenta Ahmeda aš-Šaráa s tím, že Židé na Golanských výšinách žijí od dob Mojžíše.

Odmítl obvinění, že Izrael je koloniálním projektem, a kritizoval zejména Británii a Francii.

„Obviňují Izrael z kolonialismu – z nějakého kolonialismu. A kdo obviňuje nás? Mezi nimi jsou lidé v Británii a ve Francii. Proboha, vždyť oni ten termín vymysleli,“ řekl Netanjahu. „Kolonialismus… Dejte nám pokoj… Další lež.“

Tvrdil, že Izrael čelil hrozbě zničení, i když ovládal pouze malou část území, a uvedl, že konflikt se týkal přežití židovského státu „bez ohledu na hranice“.

Netanjahu poté spojil válku v roce 1967 s příběhem svého staršího bratra Jonatana Netanjahua a vzpomněl si na rozhovor krátce předtím, než Izrael vstoupil do války. Řekl, že se do Izraele vrátil ze střední školy ve Filadelfii, když se země připravovala na konflikt, a našel Izraelce, jak kopou masové hroby v očekávání velkého počtu obětí.

Yonatan, tehdy mladý důstojník parašutistů, mu řekl, že Izrael vyhraje, protože nemá jinou možnost. Netanjahu později použil stejná slova, když vyprávěl o záchraně rukojmí v Entebbe v Ugandě v roce 1976, kde Yonatan velel útočnému týmu.

Netanjahu uvedl, že bylo zachráněno 103 židovských rukojmích a že jeho bratr byl jediným izraelským vojákem zabitým při operaci. Poděkoval také Ugandě za nedávné vztyčení sochy na počest Yonatana na místě, kde zemřel.

„Joniho slova jsou dnes stejně pravdivá jako před více než půl stoletím,“ řekl Netanjahu. „Vyhrajeme. Nemáme jinou možnost.“

Tím se projev dostal k 7. říjnu 2023, který Netanjahu označil za „nejtemnější den v dějinách Izraele“. Útok Hamásu popsal drsnými slovy, uvedl, že bylo zabito 1200 Izraelců, a srovnal rozsah úmrtí v poměru k izraelské populaci s tím, že za méně než 24 hodin bylo zabito 40 000 Američanů.

Netanjahu zdůraznil, že v době útoku se v Gaze nenacházeli žádní izraelští civilisté ani vojáci, a uvedl, že Hamás přesto provedl to, co popsal jako masové masakrování izraelských civilistů. Tvrdil, že útočníci zabíjeli přeživší holocaustu, upalovali děti, stínali hlavy mužům a znásilňovali a vraždili ženy, a zároveň Hamás obvinil z natáčení a živého streamování násilí. Následnou válku pak prezentoval jako konflikt na sedmi frontách, do kterého byli zapojeni Hamás, Hizballáh, Hútíové, Írán, Irák, Sýrie a Palestinci na Západním břehu Jordánu.

„Všichni se proti nám spojili, aby nás vyhladili z povrchu zemského,“ řekl Netanjahu. „Selhali.“

Tvrdil, že Izrael s podporou USA způsobil Íránu, Hamásu a Hizballáhu velké škody, včetně útoků na íránská vojenská a jaderná zařízení a zničení velké části arzenálu Hizballáhu.

Zvedl pager a zmínil se o útocích komunikačních zařízení na Hizballáh v roce 2024. „Pamatujete si na ty páčky? No, můžu vám říct toto: Hizballáh si je rozhodně pamatuje,“ řekl.

Netanjahu uvedl, že většina údajně čítajícího 150 000 balistických raket a raket Hizballáhu byla zničena, a prohlásil, že vedení skupiny bylo zabito. Vyjmenoval také íránské vůdce a vůdce Hamásu, včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího, Muhammada Dajfa, Jahjy Sinvara, Ismáíla Haníji a vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha, kteří byli podle něj všichni eliminováni.

Odtud se Netanjahu uchýlil k násilí na Západním břehu Jordánu, kde se snažil čelit mezinárodní kritice izraelských osadníků tím, že palestinské útoky vykreslil jako mnohem větší problém. Uvedl, že Izrael se staví proti vigilantismu a nasadil bezpečnostní agenturu Šin Bet proti malé skupině osadníků, které popsal jako „mladistvé delikventy“, a zároveň argumentoval, že mezinárodní pozornost se na ně neúměrně zaměřuje.

„To nesnesu. Nebudu tolerovat vigilantismus. Jsme právní země,“ řekl Netanjahu s odkazem na izraelská opatření proti násilí páchanému osadníky.

Porovnal to, co popsal jako malý počet obětí spojených s útoky osadníků, s tím, co charakterizoval jako tisíce palestinských teroristických útoků proti Izraelcům. Poté zmínil dva nedávné útoky na Západním břehu Jordánu.

Netanjahu uvedl, že francouzský občan Netanel Šukrun, otec šesti dětí, byl zastřelen při návštěvě pramene se svým šestnáctiletým synem, a citoval jeho poslední slova pronesená chlapci: „Utíkej, utíkej, synu. Zachraň se.“

Dále zmínil Neriu Leitera, izraelského záložníka a syna izraelského velvyslance ve Spojených státech Jechiela Leitera. Netanjahu uvedl, že mladší Leiter byl vážně zraněn při palestinském útoku a bojuje o život v jeruzalémské nemocnici.

Netanjahu prohlásil, že nedovolí, aby Leiterova oběť ani oběti dalších izraelských vojáků byly marné, a dodal: „Budeme i nadále bránit náš stát. Budeme i nadále vítězit. Protože nemáme jinou možnost.“

To vedlo k Netanjahuově chvále Trumpa, kterého označil za nejdůležitějšího partnera Izraele ve válce.

„V tomto boji proti barbarům jsme neměli lepšího partnera než prezidenta Trumpa,“ řekl Netanjahu a poděkoval mu za to, co označil za odvážné vedení proti íránské hrozbě.

Řekl, že američtí a izraelští piloti provedli společné mise nad Íránem a že obě země také spolupracovaly na převozu izraelských rukojmích z Gazy domů.

„Amerika a Izrael také spolupracovaly na vrácení našich zbývajících rukojmích,“ řekl Netanjahu. „Přivedli jsme zpět každého z nich.“

Netanjahu se poté z bojiště přesunul k izraelské jednotě a argumentoval, že rozdělení země mu nezabránilo v tom, aby během války stál pohromadě. Řekl, že politické a sociální rozdíly mezi Izraelem přetrvávají, ale že jeho společná historie, hodnoty a odvaha jsou silnější než tyto rozdíly.

„Během celé této dlouhé války náš cíl nikdy nezakolísal: Vítězství,“ řekl. „Vítězství s neochvějným odhodláním. Vítězství s neúnavnou odvahou.“

Poukázal na íránskou raketovou kampaň proti Izraeli a uvedl, že Izraelci snášeli 1 000 balistických střel. Poté požádal Valné shromáždění, aby si představilo účinek balistické střely o hmotnosti jedné tuny, která zasáhne komplex OSN, a delegátům řekl, že jedna taková střela by komplex zničila a dvě by ho mohly zničit.

Netanjahu poté pochválil izraelské jednotky různého náboženského původu a označil Izraelské obranné síly za „nejmorálnější armádu na světě“.

V tomto okamžiku Netanjahu dokonce prohlásil, že Izrael bojuje kromě sedmi vojenských front i na „osmé frontě“ – což v mezinárodních médiích a na sociálních sítích nazval válkou za pravdu.

První zemí, kterou vyzdvihl, byl Katar, kterého obvinil z utrácení miliard dolarů za americké univerzity a Al-Džazíru a uvedl, že cílem je přimět mladé lidi, aby „nenáviděli Izrael, nenáviděli Ameriku a nenáviděli Západ“. Zaútočil také na Katar za to, že hostí vůdce Hamásu.

Další na řadě bylo Turecko. Netanjahu označil prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana za tyrana a obvinil ho z hostování vůdců Hamásu, potlačování novinářů a opozičních osobností a pronásledování Kurdů. Obvinil také Erdogana z popírání arménské genocidy, okupace severního Kypru a vyhrožování Řecku a zároveň prohlásil, že turecký prezident usiluje o větší vliv v Sýrii a chce vládnout Jeruzalému.

„Vyzývá ke zničení Izraele téměř každý den. Říká, že bude vládcem Jeruzaléma,“ řekl Netanjahu. „Ne, pane. Nebudete. Toto je naše země, naše město, naše věčné hlavní město.“

Netanjahu se poté vrátil do Gazy a k obvinění, že Izrael spáchal genocidu. Tvrdil, že Hamás používal palestinské civilisty jako lidské štíty a operoval z nemocnic, škol a mešit, a zároveň skupinu obvinil z vnášení potravin do Gazy. Řekl, že Izrael opakovaně varoval civilisty před vojenskými operacemi a citoval miliony textových zpráv, telefonátů a letáků, které měly obyvatele vyzvat k opuštění bojových oblastí. Jako důkaz proti obvinění z genocidy poukázal také na podávání vakcín proti obrně a dodávky potravin do Gazy.

„Který genocidní režim dá milion očkování proti obrně nepřátelskému obyvatelstvu?“ zeptal se Netanjahu. „Který genocidní režim umožní distribuci dvou milionů tun potravin do Gazy?“ „Obviňování Izraele z genocidy je největší lež století,“ řekl.

Netanjahu se také odvolal na veterána americké armády a odborníka na městské války Johna Spencera, který uvedl, že Spencer je považován za předního odborníka na toto téma, a citoval ho, jak říká: „Izrael udělal pro prevenci civilních obětí ve válce více než kterákoli jiná armáda v historii.“

„Je to genocida? Samozřejmě, že ne. Je to opak genocidy,“ řekl Netanjahu.

Tuto argumentaci využil k přímé konfrontaci s Mamdanim a obvinil starostu New Yorku, že se mu snaží zabránit v návštěvě OSN, a zaútočil na Mamdaniho kvůli jeho asociacím a prohlášením.

Netanjahu uvedl, že židovští Newyorčané se od Mamdaniho zvolení stali méně bezpečnými, a obvinil ho ze spojení s lidmi, kteří chválili Hamás nebo kritizovali Izrael.

„Pane Mamdani, snažil jste se mi zabránit v tom, abych sem přišel; snažil jste se mě umlčet. Nemůžete mě umlčet. Nemůžete umlčet pravdu,“ řekl Netanjahu. „A tady je prostá pravda. Izrael nespáchal genocidu. Izrael genocidě zabránil.“

Netanjahu rozšířil tuto část o útok na antisemitismus a uvedl, že Židé jsou ohrožováni nebo napadáni ve městech včetně New Yorku, Sydney, Manchesteru, Montrealu, Boulderu, Los Angeles, Londýna, Paříže, Berlína a Washingtonu.

„Dny, kdy Židé byli bezbrannými oběťmi pochodovanými na masakr, ty dny jsou pryč!“ řekl a vyzval Židy po celém světě, aby „zvedli hlavu“, byli hrdí a postavili se zastrašování.

Poté kritizoval západoevropské vlády a obvinil jejich vůdce z toho, že podlehli tomu, co označil za antisemitský tlak, a že nedokázali bránit Izrael.

„Vedoucí představitelé těchto zemí se rozhodli podlehnout antisemitským davům,“ řekl Netanjahu. „Zvolili si slabost. Zvolili si appeasement.“

To, co popsal jako volbu, před kterou Západ stojí, popsal jako „bratrstvo demokracií nebo Muslimské bratrstvo“ a argumentoval, že Izrael bude i nadále rozvíjet technologie v oblastech, jako je zdravotnictví, zemědělství a umělá inteligence, bez ohledu na své kritiky.

Kliknutím zobrazíte obrázek v plné velikosti. (Snímek obrazovky/UN)

Projev se poté vrátil do Íránu, ale tentokrát se Netanjahu obrátil k íránskému lidu, nikoli k íránské vládě. Zvedl terminál Starlink a prohlásil, že satelitní komunikační systém by mohl Íráncům poskytnout větší přístup k informacím a svobodu komunikace.

„Íránský režim se obzvláště bojí, když jeho lidé toto mají,“ řekl Netanjahu a zvedl zařízení. „Jedná se o komunikační zařízení Starlink, které lidem umožňuje přístup k pravdě, možnost volby a svobodu myšlení a projevu.“ Řekl, že zařízení předá předsedovi Valného shromáždění, aby ho mohlo být předáno íránské delegaci, „až nevyhnutelně přeběhne“, což jejím členům umožní svobodně vyprávět své příběhy na sociálních sítích.

Netanjahu poté obrátil svou pozornost k protestujícím před budovou OSN a obvinil je z ignorování íránských represí a pronásledování křesťanů na Blízkém východě. Zpochybnil, proč se protestující neorganizovali proti íránské vládě ani nedemonstrovali kvůli zacházení s křesťany, a označil je za „falešné porušovatele lidských práv“.

Tvrdil, že křesťanství ve velké části Blízkého východu upadlo kvůli pronásledování, ale v Izraeli roste, a jako příklad toho, co popsal jako úpadek křesťanské populace v regionu, uvedl Betlém.

Před budovou OSN se shromáždili demonstranti s transparenty volajícími po ukončení války v Gaze, zatímco členové hnutí Jewish Voice for Peace obvinili OSN z hostování toho, co označili za válečného zločince. Několik demonstrantů bylo zadrženo, včetně herečky Susan Sarandon.

Netanjahu se poté znovu vrátil do Íránu a íránskému lidu řekl, že vláda nakonec padne.

„Moc lidu přemůže lid u moci,“ řekl. „Jednoho dne, a nemusí to být daleko, bude íránský lid svobodný,“ dodal Netanjahu. „Jejich vražedný režim bude svržen svými lžemi, korupcí a krutostí.“

Závěrem hovořil o židovské historii a uvedl, že historie židovského národa sahá více než 3000 let do minulosti, a zdůraznil jeho trvalý jazyk, náboženské tradice a historické spojení s izraelskou zemí.

Netanjahu zmínil židovské hodnoty, včetně víry v jednoho Boha, posvátnosti života, právního státu a úsilí o mír a spravedlnost. Obšírně citoval amerického spisovatele Marka Twaina o přežití Židů a poté argumentoval, že tyranie, které se pokoušely židovský národ zničit, opakovaně selhaly.

„V průběhu staletí tyranie, které se nás snažily zničit, selhávaly znovu a znovu,“ řekl Netanjahu. „Dá-li Bůh, budou selhávat i nadále.“

Netanjahu se na závěr vrátil k ústřední myšlence, která se prolínala celým projevem od příběhu jeho bratra až po války v Gaze a Íránu: že Izrael nemá jinou možnost, než se nadále bránit.

„Pokud sebereme odvahu, pokud zocelíme své odhodlání, budeme i nadále vítězit,“ řekl před pronesením závěrečné věty. „Nemáme jinou možnost.“

Netanjahu se objevil v době, kdy se Izrael blížil k parlamentním volbám, které se měly konat 27. října. Před návratem do kampaně krátce navštívil New York.

V tomto rozsáhlém, sebevyvyšujícím projevu Netanjahu zaútočil na Katar a Turecko jako na sponzory nenávisti, kritizoval západoevropské vůdce za „slabost“ a „ústupky“, označil starostu New Yorku Zohrana Mamdaniho za umlčovatele pravdy, označil protestující za falešné a prohlásil za naprosté vítězství nad Íránem, Hamásem a Hizballáhem, zatímco značně přeceňoval rozhodující výsledky izraelských válek.

Z projevu se linulo přesvědčení, že mezi civilizací a zničením stojí jen on a Izrael, a sliboval další konflikt na každém kroku. Ačkoli se vystoupení zdálo být odtržené od reality, hrozby pokračující války a odmítnutí akceptovat jakoukoli hranici či kritiku je třeba brát smrtelně vážně.