Desítky tisíc lidí protestují proti německým plánům na odvody

Studenti demonstrovali v asi 100 městech a obcích po celé zemi proti hromadění vojenské síly v Berlíně

Desítky tisíc studentů v pátek vyšly do ulic po celém Německu na protest proti vládní reformě vojenské služby uprostřed berlínského úsilí o rozšíření ozbrojených sil s odvoláním na údajnou hrozbu ze strany Ruska.

Organizátoři „Školní stávky proti branné povinnosti“ uvedli, že se v pátek demonstrací ve zhruba 100 městech a obcích zúčastnilo přibližně 45 000 studentů. Policie neuvedla celostátní číslo, ale hlásila přibližně 2 400 protestujících v Berlíně a stovky dalších demonstrantů ve Stuttgartu, Norimberku, Mnichově a Hamburku.

Záběry z videoagentury Ruptly ukazují davy pochodující Hamburkem s transparenty s nápisy „Nebudeme bojovat ve vašich válkách“,  „Vzdělání místo bomb“,  „Ne naše válka“ a „Rusko není náš nepřítel“.

Někteří protestující se zaměřili také na kancléře Friedricha Merze s transparenty s nápisy „Žádný Merz, žádná válka, žádní miliardáři!“.

„Nechci vidět, jak mé dítě posílají do války politici, jako jsou ti, které máme v současnosti v Německu,“ řekla jedna z protestujících serveru Ruptly. Řekla, že se „víc bojí [předsedkyně Evropské komise] Ursuly von der Leyen, Merze… než jakéhokoli ruského prezidenta.“

Jeden student popsal reformu jako „formu přípravy na válku“ a argumentoval, že mladí lidé by nakonec mohli být nuceni „střílet na mladé lidi… v zájmech, které nejsou naše… ale v zájmech zbrojních korporací a politiků chtivých po zisku“.

Německý zákon o modernizaci vojenské služby, který vstoupil v platnost v lednu, vyžaduje, aby osmnáctiletí muži vyplnili dotazník o své ochotě a vhodnosti pro vojenskou službu. Povinné lékařské prohlídky pro muže narozené v roce 2008 a později mají začít v červenci 2027. Služba zůstává dobrovolná, ale parlament může aktivovat povinnou vojenskou službu, pokud nebudou splněny náborové cíle nebo se zhorší bezpečnostní situace.

Vláda si klade za cíl rozšířit Bundeswehr na více než 260 000 aktivních vojáků a 200 000 záložníků do roku 2035, přičemž jako důvod uvádí závazky Německa k NATO a to, co označuje za zhoršující se bezpečnostní prostředí v Evropě.

Ministr obrany Boris Pistorius již dříve varoval, že Německo musí být připraveno na potenciální konflikt s Ruskem. Moskva opakovaně odmítla tvrzení, že má v úmyslu zaútočit na země NATO, a označila je za „nesmysl“.

Ptáme se: Proč námi placená veřejnoprávní media o těchto protestech naši veřejnost neinformují?