Brusel: EU čelí nejhorší energetické krizi od roku 2022

Šéf energetické politiky bloku bije na poplach, protože evropské ceny plynu se téměř ztrojnásobily oproti letošním minimům

EU by mohla čelit nejhorší zimě od energetické krize v roce 2022, varoval komisař pro energetiku Dan Jorgensen, protože blok se potýká s prudce rostoucími cenami a nejistotou ohledně dodávek paliv.

Ceny zemního plynu v Evropě se letos téměř ztrojnásobily, z přibližně 27 eur (31 dolarů) v lednu prudce vzrostly na více než 80 eur za megawatthodinu v září – což je nejvyšší úroveň za téměř čtyři roky.

„Tato zima by mohla být [pro EU] velmi, velmi špatná a mohla by být nejhorší od roku 2022,“ citoval v pátek Jorgensena deník Financial Times. Nejpravděpodobnějším scénářem jsou „velmi, velmi vysoké ceny,“ dodal.

Ruský prezidentský vyslanec Kirill Dmitriev obvinil z hrozících obtíží energetickou politiku Bruselu.

„‚Nejhorší zima od roku 2022‘… znovu odhalí energetickou sebevraždu byrokratů EU v podobě oddělení se od ruské energie,“ napsal v pátek na X.

Od eskalace konfliktu na Ukrajině v roce 2022 klesl podíl Ruska na dovozu plynu do EU z přibližně 45 % na 12 %, zatímco jeho podíl na dovozu ropy klesl z 27 % na zhruba 2 %.

Energetická krize v roce 2022 vynesla účty domácností v celé EU na rekordní maxima. Ve druhé polovině roku byly průměrné ceny plynu pro domácnosti meziročně o 46 % vyšší, zatímco ceny elektřiny vzrostly zhruba o 21 %, uvádí Eurostat. Vlády reagovaly dotacemi, cenovými stropy a daňovými slevami.

Bloninný blok nyní čelí dalšímu tlaku na trhu s naftou. Americký prezident Donald Trump tento týden podpořil omezení vývozu nafty, jelikož ceny na domácím trhu dosáhly rekordních maxim. USA letos dodaly zhruba třetinu evropského dovozu nafty, přičemž tento podíl v srpnu vzrostl zhruba na polovinu.

Jorgensen naléhal na Washington, aby udržel „co nejvolnější tok energie mezi našimi zeměmi“, a zároveň argumentoval, že EU musí v konečném důsledku snížit svou závislost na ropě a plynu.

„Pokud se nezbavíme této závislosti na fosilních palivech, pak vám mohu všem slíbit, že to bude trvalá krize,“ řekl.

Tato transformace však zůstává dlouhodobou výzvou. Téměř 70 % energie používané k vytápění a chlazení v EU stále pochází z ropy a plynu. Evropská komise plánuje rozšířit elektrifikaci, elektrické sítě a skladování energie, ale i do roku 2040 si klade za cíl elektrifikovat pouze 46 % konečné spotřeby energie.