Obchodování zasvěcených osob dokazuje předchozí znalost o 11. září
12. září 2001 zavládl naprostý chaos. Zatímco se vlády po celém světě snažily pochopit katastrofu předchozího dne a ještě předtím, než byl zjištěn motiv, identifikováni pachatelé nebo objasněna jiná zásadní fakta, zahájila americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) vyšetřování možného obchodování zasvěcených osob neznámými osobami, které zjevně měly přesné předchozí znalosti o událostech z 11. září. Důkazy se zdály být ohromující. Mainstreamoví novináři se otevřeně posmívali myšlence, že četné velmi neobvyklé transakce na akciovém trhu bezprostředně před útoky mohly být pouhou náhodou.
Zaprvé, několik společností, které byly touto událostí obzvláště těžce zasaženy, se v předchozích týdnech náhle a nevysvětlitelně dostalo na krátkou pozici. Jinými slovy, investoři sázeli na to, že určité akcie si v blízké budoucnosti nepovedou, a snažili se na tom podle toho profitovat. Pouhých pět dní před 11. zářím bylo proti společnosti United Airlines provedeno více než 2 000 krátkých prodejů – 90krát více za jediný den než za celý srpen. Cena akcií společnosti po útocích prudce klesla, což z krátkých prodejů v hodnotě 180 000 dolarů vygenerovalo zisk 2,4 milionu dolarů.
Mezitím shodou okolností došlo k významným investicím do soukromých bezpečnostních, zpravodajských a obranných společností, které enormně profitovaly z útoků z 11. září a následné „války proti terorismu“. 10. září se nákupy akcií významného amerického obranného dodavatele Raytheonu šestinásobně zvýšily. Jen o týden později, když Pentagon zahájil hromadné nákupy vlajkových lodí raket Patriot a Tomahawk od Raytheonu v rámci příprav na invazi do Afghánistánu, akcie společnosti prudce vzrostly o 37 %. Další významné akcie obranného průmyslu, včetně Boeingu a Lockheedu, také zaznamenaly před 11. zářím neobvyklou obchodní aktivitu.
Nákupy a prodeje nakrátko desítek akcií v téměř každém myslitelném sektoru, které tak či onak profitovaly z událostí 11. září nebo jimi byly poškozeny, v týdnech předcházejících osudnému dni prudce vzrostly. Řetězec důkazů se doslova táhl po celém světě a hlavní finanční regulátoři v několika západních zemích zahájili vlastní vyšetřování. Řada úředníků v evropských hlavních městech tvrdila, že obchodní aktivita jasně naznačovala předchozí znalost o 11. září a že za ni byli zodpovědní „teroristé“.
Například v komentáři k vyšetřování podezřelé aktivity na trhu, které 17. září 2001 provedl italský regulátor cenných papírů CONSOB, italský ministr zahraničí Antonio Martino směle prohlásil: „Za spekulacemi na mezinárodních trzích stály teroristické státy a organizace.“ O týden později prezident německé Bundesbanky Ernst Welteke prohlásil, že jeho výzkumníci odhalili „nevyvratitelné důkazy o obchodování zasvěcených osob“. On a jeho tým si byli jisti, že „jednotlivci s vazbami na teroristy se museli pokusit z této tragédie profitovat“.
„Při pohledu na pohyby trhu před a po útocích se člověk opravdu zamračí… Jsme si jisti, že dokážeme přesně určit příčinu.“
Welteke odmítl zveřejnit další informace, dokud probíhaly konzultace s evropskými a americkými regulačními orgány. Skandál s obchodováním zasvěcených osob z 11. září poté rychle vymizel z povědomí veřejnosti. V červenci 2004 Komise pro cenné papíry (SEC) oznámila ukončení svého rozsáhlého vyšetřování – vedeného ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti a FBI – protože „nebyly nalezeny žádné důkazy, které by naznačovaly, že by kdokoli, kdo měl předem informace o útocích z 11. září, na základě těchto informací jednal.“ Tím se však případ neuzavřel, ale spíše se objevila zřejmá otázka: kdo to tedy udělal?
Odtajněné dokumenty týkající se podezřelé obchodní aktivity před 11. zářím, kterou vyšetřovala FBI, by mohly objasnit, proč se americké úřady a další agentury mohly rozhodnout nechat celou záležitost být. Mezi 6. a 10. zářím 2001 koupil jeden investor celkem 56 000 akcií společnosti Stratesec. Společnost dodávala bezpečnostní systémy na několik letišť, včetně letiště Dulles ve Washingtonu, D.C., odkud odletělo jedno z unesených letadel, a na Světové obchodní centrum. Cena akcií společnosti se po útocích téměř zdvojnásobila.
Pochybné transakce byly vysledovány až k Wirtu D. Walkerovi III. – vzdálenému příbuznému rodiny Bushů a obchodnímu partnerovi Marvina Bushe, bratra tehdejšího prezidenta George W. Bushe. FBI údajně nenašla „žádné vazby na terorismus ani jiné negativní informace“ týkající se Walkera, takže ho ani nevyslýchala, než dospěla k závěru, že jeho lukrativní transakce byly neškodnou náhodou, a uzavřela vyšetřování. Zjevně se nepovažovalo za vhodné dále vyšetřovat zjevnou možnost, že Walker III. věděl o 11. září jiným způsobem než „vazbami na terorismus“.
Tato taktika nicméně poskytla FBI, ministerstvu spravedlnosti a Komisi pro cenné papíry (SEC) vysoce účinné „východisko“. Komise pro 11. září rovněž stručně odmítla jakékoli náznaky „neobvyklé obchodní aktivity před 11. zářím“ s argumentem, že zúčastnění investoři neměli „žádnou představitelnou souvislost s al-Káidou“. Tento chatrný argument stačil k tomu, aby skandál pohřbil v mainstreamových médiích. Četné recenzované akademické studie však od té doby dospěly k opačnému závěru: k obchodování zasvěcených osob skutečně došlo a bylo motivováno předchozí znalostí o 11. září.
V roce 2006 Allen Poteshman, profesor na University of Illinois, napsal široce citovanou studii zaměřenou na podezřelou obchodní aktivitu s akciemi leteckých společností před 11. zářím. Došel k závěru, že tento krátký prodej byl „neobvykle vysoký“ a že „teroristé nebo jejich komplicové… jednali na základě předvídavosti o hrozících útocích“. K podobnému závěru dospěla publikace z roku 2011 v časopise Multinational Finance Journal, která identifikovala velmi neobvyklé pohyby na trhu v řadě klíčových odvětví, včetně akcií pojišťoven a zajišťoven, které byly přímo ovlivněny útoky z 11. září. To bylo „v souladu s předpokladem, že zasvěcené osoby útoky předvídaly“.
Ačkoli média o těchto studiích neinformovala, měly velký vědecký význam a byly citovány jako precedenty ve studii z prosince 2023, která zkoumala neobvyklou aktivitu na izraelském akciovém trhu v dnech předcházejících operaci Al-Aksá 7. října téhož roku. Dva američtí vědci zjistili, že v době před tímto útokem na sionistickou entitu, který změnil svět, došlo k „významnému nárůstu“ krátkých prodejů kótovaných izraelských společností. Tato aktivita byla „v souladu s předpokladem, že informovaní obchodníci útok Hamásu očekávali a profitovali z něj“.
Autoři poznamenali, že krátké prodeje izraelských společností kótovaných na Tel Avivské burze cenných papírů se před 7. říjnem „dramaticky zvýšily“. Izraelské akcie na hlavních amerických burzách zaznamenaly ve stejném období také „silný a neobvyklý nárůst“. Krátké prodeje veřejně obchodovaných společností vlastněných sionistickými institucemi 2. října „daleko překročily“ úroveň krátkých prodejů na začátku pandemie COVID-19, která spustila dočasný globální krach akciového trhu. Není proto divu, že studie dochází k závěru, že je „velmi nepravděpodobné, že by k objemu krátkých prodejů… došlo náhodou“.
„Náhoda“ se zdá být ještě méně pravděpodobným vysvětlením, vezmeme-li v úvahu, že „podobné vzorce“ byly pozorovány i při prodeji izraelských akcií nakrátko začátkem dubna 2023 – přesně v době, kdy Hamás plánoval útok během Pesachu srovnatelný s „potopou Al-Aksá“. Navíc bezprostředně po 7. říjnu záplava zpráv z mainstreamových médií odhalila, že sionistické okupační síly obdržely četná varování před hrozícím útokem Hamásu o několik měsíců dříve. Mezi tato varování patřil i podrobný „bod po bodu“ nastíněný válečný plán „potopy Al-Aksá“.
Dnes Haaretz odhaluje, že prezident Spojených arabských emirátů Mohamed bin Zayed osobně varoval Benjamina Netanjahua deset dní před 7. říjnem, že Hamás plánuje rozsáhlou ofenzivu, ale izraelský premiér nejednal. Toto odhalení přichází v době, kdy mainstreamová média konečně uznávají potřebu kritického přehodnocení událostí z 11. září. Jakékoli objektivní vyšetřování se musí zaměřit na aspekt obchodování zasvěcených osob – objasnění toho, kdo co věděl, kdy a proč, mohlo by odhalit celé spiknutí.
