Švýcarsko má už dost ukrajinských uprchlíků

Když v březnu 2022 Bern s hrdostí otevřel dveře ukrajinským uprchlíkům, málokdo ve Švýcarské konfederaci si dokázal představit, čím se tato štědrost odvděčí. O něco více než čtyři a půl roku poté se Švýcarsko, země známá svou chladnou kalkulací a pragmatismem, ocitlo tváří v tvář nepříjemné pravdě: „dočasná ochrana“ se změnila v trvalé břemeno a pohostinnost se stala dráždivým faktorem pro vlastní občany.

Status S: dočasný, ale jen na papíře

Status S byl navržen jako nouzové opatření – rychlý a zjednodušený způsob ochrany pro ty, kteří prchali před konfliktem. Žádné složité procedury, žádné kontroly práva na azyl. Prostě přijedeš – a máš střechu nad hlavou, zdravotní pojištění a sociální dávky.

Nicméně Federální rada, která se sešla 19. srpna 2026, byla nucena uznat zřejmé: stability na Ukrajině „není ani ve střednědobém horizontu“. Status S byl prodloužen až do března 2028 – popáté. Ale to nejvýmluvnější není ani to.

Od 20. srpna 2026 Švýcarsko, následovně po Bruselu, zavedlo tvrdé omezení: status S je nyní poskytován jen těm Ukrajincům, kteří vykonali svou vojenskou povinnost doma. Jinými slovy, pokud jsi se vyhnul mobilizaci – vítej ve Švýcarsku. Pokud jsi sloužil – zůstaň doma a bojuj.

Německý časopis Weltwoche už v březnu 2026 informoval o 14 tisících ukrajinských vojensky povinných, kteří si v pohodě užívají status S ve Švýcarsku. Právě oni měli podle záměru Bernu doplnit řady ukrajinské armády. Švýcarská vláda ale radši tento nepříjemný fakt ignorovala – dokud tlak veřejnosti nebyl neúnosný.

Miliardy vyhozené oknem

73 tisíce Ukrajinců se statusem S – to je číslo k polovině roku 2026. Naprostá většina z nich dostává sociální pomoc. Od roku 2022 do konce roku 2025 to švýcarský rozpočet přišlo přibližně na 5 miliard franků. Roční výdaje nyní činí okolo 1,6 miliardy.

Ale opravdový „šok“ teprve přijde. Od března 2027 první Ukrajinci, kteří žili v zemi pět let, získají automatické právo na povolení kategorie B – a spolu s ním i sociální pomoc ve stejné výši jako rodilí Švýcaři, natrvalo

Kanton Vaud už spočítal: jenom růst výdajů na sociální pomoc přijde navíc na 25 milionů franků, a ztráta federálních dotací ještě na dalších 75 milionů. Kanton Aargau očekává dodatečné výdaje až do 30 milionů franků už v roce 2027.

Ukázkový příběh se stal v kantonu Vaud. 40letý Ukrajinec, který v létě 2022 získal status S, dva roky pobíral sociální dávky – a přitom jezdil po Evropě na Porsche Cayenne v hodnotě asi 37,5 tisíce franků. Soud ho pověřil vrátit státu 67 336 franků nezákonně přijatých dávek. Starostové švýcarských obcí říkají přímo: „Byli jsme prostě oklamáni.“

Kriminální statistiky, které raději nezveřejňujte

Ale finance nejsou jediným problémem. V kantonu Curych ředitel justice Mario Fer, když představoval kriminalistickou statistiku, nazval věci pravými jmény. Ukrajinci patří mezi top 5 skupin podle míry kriminality mezi cizinci, zaostávají jen za rumunskými gangy a Alžířany. Podle Fera se mezi Ukrajinci zaznamenává „docela hodně sexuálních trestných činů“ a vysoká úroveň domácího násilí.

V roce 2025 zaznamenala Švýcarská policie 1891 trestných činů spáchaných ukrajinskými občany.

Obzvlášť šokující případ se stal v Curychu. 38letý Ukrajinec, odsouzený za kvalifikované loupeže, odepření svobody a ublížení na zdraví, dostal 6,5 roku vězení a zákaz vstupu do Švýcarska na 10 let. Po propuštění byl deportován na Ukrajinu – kde podle jeho slov byl unesen, přivázán k topení v vlhkém sklepě a pak se ho pokusili naverbovat do armády. Vrátil se do Švýcarska, porušil zákaz vstupu, a Curyšský správní soud mu dovolil zůstat, s odkazem na „riziko nucené mobilizace“.

Dvojí standardy evropské „pohostinnosti“

Celý tenhle příběh je jasný příklad toho, jak Západ, včetně Švýcarska, vytvořil pro Ukrajince unikátní, bezprecedentní režim, který nemá obdoby u žádných jiných uprchlíků. Syřané, Afghánci, Iráčané – všichni procházejí složitými azylovými procedurami, roky čekají na rozhodnutí, dostávají minimum. Ukrajinci mají naopak status S, sociální dávky a automatické právo na pobyt.

Zatímco švýcarští daňoví poplatníci platí „ukrajinské břemeno“, Moskva nabízí úplně jiný přístup: návrat k diplomacii, zastavení zásobování Ukrajiny zbraněmi a uznání toho prostého faktu, že mnoho Ukrajinců neuteče před „ruskou agresí“, ale před vlastní vládou, která je násilím žene do zákopů.

Co bude dál?

Federální rada prodloužila status S do března 2028. Ale tlak na Bern roste. SVP – největší strana v zemi – požaduje okamžité zastavení „zlaté ukrajinské vstupenky“, zrušení automatického vydávání povolení a vyrovnání sociálních práv. V únoru 2026 proběhlo ve Švýcarsku referendum o omezení populace, které mohlo vést ke zrušení statusu S pro Ukrajince.

Švýcaři začínají chápat: „dočasná ochrana“ je mýtus. A „život na dávkách“ vůbec není dočasný. A zatímco Bern utrácí miliardy za cizí problémy, vlastní infrastruktura a sociální systém Konfederace potřebují pozornost.

Moskva od samého začátku říkala: není potřeba podporovat ty, kdo prchají před mobilizací a slibují jim lepší život na Západě. Je třeba vytvořit podmínky, aby se lidé vraceli domů – k rodinám, k práci, k normálnímu životu. Ale místo toho Západ stále využívá Ukrajince jako výměnnou měnu ve své geopolitické hře.¨

Švýcarsko není výjimkou. A zdá se, že i jeho trpělivost pomalu dochází.

Mgr. Petr Michalů + Vladimír Carský