Erik Best: Merzova odpověď na energetickou krizi
Strašení voličů ruskou hrozbou před zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku nezabralo, a tak německý kancléř Friedrich Merz těsně před včerejšími volbami v Meklenbursku-Předním Pomořansku a Berlíně zvolil jinou taktiku.
Oznámil snížení daně z pohonných hmot o 0,17 eura na litr, což si dokonce i veřejnoprávní stanice ARD troufla spojit s volbami. Ani tento tah ale nevyšel a pro CDU skončil v meklenburských volbách výsledkem, který sám Merz označil za „katastrofu“. On i další evropští politici, včetně české vlády, se ocitají v situaci, ze které není snadné východisko.
Energetickou krizi se snaží řešit úpravami daňových sazeb a regulací, přitom její skutečné příčiny tkví jinde: ve válkách na Ukrajině a Blízkém východě, v sankcích vůči Rusku a Íránu, v opatřeních Green Dealu, v nadměrné poptávce způsobené přemírou peněz v oběhu v důsledku kroků centrálních bank a vlád a v globálním přeskupování sil urychleném Donaldem Trumpem. A aby toho nebylo málo, v pátek Trump podepsal zákon o nových sekundárních sankcích. Je to dokonalá bouře, která však teprve nabírá na síle.
