Korejští výzkumníci objevili způsob, který více než zdvojnásobil vylučování nanoplastů z těla

Výzkumníci z jihokorejského Světového institutu kimči zjistili, že bakterie mléčného kvašení Leuconostoc mesenteroides CBA3656 dokáže zachytávat drobné plastové částice ve střevě a podporovat jejich vylučování.

V pokusech na myších tento bakteriální kmen více než zdvojnásobil množství nanoplastů vyloučených stolicí. Objev naznačuje, že mikroorganismy pocházející z fermentovaných potravin by mohly pomáhat omezovat vstřebávání plastových částic do organismu.

Problém s nanoplasty

Nanoplasty jsou mimořádně drobné plastové částice o velikosti menší než jeden mikrometr, tedy tisícina milimetru.

Vznikají mimo jiné postupným rozpadem větších plastových materiálů a do lidského těla se dostávají zejména prostřednictvím kontaminovaných potravin, pitné vody či soli.

Jejich nebezpečí spočívá především v nepatrných rozměrech. Zatímco větší plastové částice se z trávicího traktu převážně vylučují, nanoplasty dokážou pronikat přes střevní bariéru a dostat se i do dalších tkání a orgánů včetně ledvin či mozku.

Experimentální výzkum spojuje vystavení nanoplastům s narušením střevní mikrobioty, zánětlivými procesy a metabolickými poruchami. Rozsah jejich dlouhodobých zdravotních účinků u lidí však ještě není dostatečně prozkoumán.

Možnosti, jak biologickou cestou omezit vstřebávání nanoplastů v trávicím traktu, zůstávají zatím jen v počátečních stádiích výzkumu.

Laboratorní nálezy

Výzkumný tým pod vedením Dr. Se Hee Lee a Dr. Tae Woong Whona zkoumal schopnost bakterie Leuconostoc mesenteroides CBA3656 zachycovat polystyrenové nanoplasty v různých podmínkách.

V běžném laboratorním prostředí dokázal zkoumaný kmen zachytit až 87 % nanoplastů, což bylo srovnatelné s výsledkem referenčního bakteriálního kmene.

Rozhodující rozdíl se ukázal až při simulaci podmínek lidského střeva.

Zatímco účinnost referenčního kmene klesla na přibližně 3 %, bakterie izolovaná z kimči si zachovala schopnost zachytit až 57 % nanoplastů.

Výsledek naznačuje, že bakterie by dokázala zachytávat plastové částice i ve střevě a omezovat jejich vstřebávání.

Pokusy na myších odhalily více než dvojnásobné vylučování

Vědci následně ověřovali účinky bakterie na bezmikrobních myších, tedy zvířatech bez vlastní střevní mikrobioty.

Výsledky byly pozoruhodné. Samci i samice, kterým výzkumníci podali zkoumaný bakteriální kmen, vyloučili stolicí více než dvojnásobné množství nanoplastů v porovnání s kontrolní skupinou.

Zjištění podporují předpoklad, že bakterie zachycují nanoplasty v trávicím traktu a napomáhají jejich odchodu z organismu přirozenou cestou.

Experiment však nesledoval odstraňování nanoplastů, které již pronikly do orgánů. Zatím tedy nelze tvrdit, že bakterie dokáže tělo zbavit dříve nahromaděných plastů.

Most mezi tradicí a vědou

Kimči je již staletí nedílnou součástí korejské kuchyně. Tato fermentovaná zelenina, nejčastěji zelí, obsahuje množství mikroorganismů, které se množí během mléčného kvašení.

Právě z kimči pochází i zkoumaný kmen Leuconostoc mesenteroides CBA3656.

Je však důležité rozlišovat mezi samotným pokrmem a konkrétní bakterií. Vědci testovali izolovaný bakteriální kmen, nikoli účinky konzumace kimči. Běžné fermentované potraviny navíc obsahují různé druhy a množství mikroorganismů, takže zatím není známo, zda by jídlo kimči přineslo stejné výsledky.

Výhodou zkoumané bakterie je její původ z potravinářského prostředí. Na rozdíl od některých mikroorganismů zkoumaných na zachytávání plastů, například určitých druhů rodu Acinetobacter, patří k bakteriím přirozeně se vyskytujícím ve fermentovaných potravinách. Bezpečnost jejího případného využití je však třeba posuzovat zvlášť.

Vedoucí výzkumnice Dr. Se Hee Leeová poukázala na to, že znečištění plasty už není jen problémem životního prostředí, ale stále více i veřejného zdraví. Mikroorganismy z tradičních fermentovaných potravin by podle ní mohly přinést nový biologický přístup k řešení této zátěže.

Studie byla publikována ve vědeckém časopise Bioresource Technology .

Nová kapitola ve výzkumu probiotik

Výsledky navazují na předchozí poznatky o schopnostech mikroorganismů pocházejících z fermentovaných potravin.

Starší výzkumy například ukázaly, že některé bakterie izolované z kimči dokážou rozkládat bisfenol A, chemickou látku používanou při výrobě určitých plastů, která je známá svými účinky na hormonální systém.

Tentokrát se vědci místo rozkladu chemických látek zaměřili na zachytávání samotných plastových částic a jejich následné vylučování.

Ještě však potřebují ověřit, zda bakterie dosahuje podobných výsledků iv přítomnosti přirozené střevní mikrobioty a zda dokáže omezit vstřebávání nanoplastů iu lidí.

Pokud se tyto účinky potvrdí iu lidí, konkrétní bakteriální kmeny z fermentovaných potravin by se mohly stát základem přípravků, které pomohou omezit pronikání plastových částic z trávicího traktu do organismu.

Autor: Wilow Tohi, Zdroj: naturalnews.com