Sýrie odmítla saúdskou žádost o pomoc v Jemenu

Sýrie odmítla formální žádost Saúdské Arábie o organizaci a vyslání bojovníků k boji proti Hútíům v Jemenu, uvádí exkluzivní zpráva deníku Türkiye Today zveřejněná 18. září.

Syrské zdroje sdělily listu Türkiye Today, že saúdská žádost byla podána před několika měsíci a byla zdvořile odmítnuta. Damašek uvedl, že se zaměřuje na reorganizaci vlastních ozbrojených sil a nechce se stát třetí stranou ve válce v Jemenu.

„Tato otázka byla vyčerpána a skončila,“ řekl serveru jeden syrský zdroj s tím, že vláda nemá v úmyslu organizovat syrské síly pro nasazení proti Hútíům.

Zdroj však poznamenal, že Damašek nebude bránit jednotlivým Syřanům v cestování do zahraničí za účelem účasti v bojích, ale zdůraznil, že syrská vláda za takové zapojení nepřevezme odpovědnost. Toto rozlišení naznačuje, že Syřané, kteří se samostatně zapojí do konfliktu, nebudou součástí oficiálně organizovaného syrského nasazení.

Zpráva se rovněž zabývala tvrzeními, že Turecko pomáhalo s přepravou nebo organizací syrských bojovníků pro Jemen. Turecké zdroje tato obvinění odmítly s tím, že Ankara se na takovém nasazení nijak nepodílela. Regionální zdroje rovněž popřely zprávy o tom, že by syrští bojovníci dorazili do Jemenu jako součást týmů operujících po boku tureckého personálu, a to navzdory nedávným zprávám naznačujícím, že se tak již stalo.

K odhalení došlo v době, kdy Saúdská Arábie hledá zahraniční vojenský personál a instruktory, aby uspokojila své rostoucí bezpečnostní potřeby.

List Türkiye Today informoval, že Rijád zkoumá náborové snahy z několika zemí, přičemž náborové snahy v Pákistánu nabývají na obrátkách, zatímco nepotvrzené zprávy naznačují pokračující zájem o severoafrické země včetně Egypta a Libye.

Pátrání probíhá na pozadí velké eskalace v Jemenu. Hútíové obsadili rudomořský přístav Mokha a ostrov Mayyun poblíž průlivu Bab el-Mandeb, zatímco boje se rozšířily na několik front.

Agentura Reuters 18. září informovala, že v důsledku obnovených bojů, které se po období relativního klidu po příměří z roku 2022 zintenzivnily, bylo vysídleno více než 115 000 lidí.

Pro Saúdskou Arábii zhoršení situace také vyvolalo otázky ohledně toho, kolik podpory může získat od partnerů v rámci nově uzavřené obranné dohody z Mekky s Tureckem a Pákistánem.

Podle serveru Türkiye Today by se jakékoli turecké nebo pákistánské vojenské zapojení zpočátku mělo zaměřit na obranné mise, včetně ochrany energetické infrastruktury, strategických zařízení a hlavních populačních center, spíše než na vyslání pozemních sil do Jemenu.

Pákistán byl samostatně diskutován jako možný zdroj vojenské podpory. Dřívější zpráva tohoto serveru uváděla, že Islámábád zvažuje možné kroky proti Hútíům na žádost Rijádu v rámci nové obranné dohody, ačkoli poznamenal, že konečné rozhodnutí ještě nebylo učiněno.

Pákistánský ministr obrany Khawaja Asif také uvedl, že dohoda by mohla být aktivována, pokud by Saúdská Arábie byla napadena.

Syrské odmítnutí proto nutí Saúdskou Arábii hledat pomoc jinde, když se snaží posílit svou pozici, aniž by se spoléhala pouze na vlastní síly.

Pro Damašek toto rozhodnutí odráží deklarovanou preferenci soustředit se na obnovu a organizaci své armády doma, spíše než na zapojení se do další regionální války. To by však mohlo způsobit zhoršení vztahů se Saúdskou Arábií, která nové vládě v Sýrii dosud poskytovala velkou podporu.

Je pozoruhodné, že odmítnutí syrské vlády nevyloučilo možnost, že by se do konfliktu zapojili i jednotliví Syřané. I bez organizovaného nasazení syrských vojáků podporovaného Damaškem by však Sýrie mohla čelit vážným důsledkům, protože Hútíové a jejich spojenci již mají prostředky k úderu hluboko v zemi.