Thomas Röper: Ukrajina je prakticky bez protivzdušné obrany
Ukrajina už týdny nedokáže zachytit ruské rakety, protože jí chybí potřebné protiraketové střely. Náhrada se neblíží a zima se blíží, zatímco Rusko nyní může nerušeně ostřelovat cokoli na Ukrajině, co chce.
Pro upřesnění začnu tento článek vysvětlením, že existují různé typy protivzdušné obrany proti různým útočným systémům. Když se tedy tento článek zabývá nedostatkem ukrajinské protivzdušné obrany proti balistickým raketám, neznamená to, že Ukrajina žádnou protivzdušnou obranu nemá.
Například Ukrajina se stala poměrně zběhlou v zachycování ruských vrtulových dronů. Ukrajina má systémy krátkého doletu schopné zasáhnout přilétající rakety. Prakticky jí však nezbývají žádné rakety Patriot, které mají dolet 160 kilometrů, a proto dokáží chránit velké oblasti a jsou účinné proti balistickým raketám.
Pro srovnání: Iris-T vyvinutý v Německu, který byl dodán i na Ukrajinu, je docela dobrý systém, ale původně byl navržen pro vzdušný boj mezi stíhačkami, a proto má poměrně krátký dolet, pouhých 25 kilometrů. Nemůže nahradit americké Patrioty.
Skutečnost, že Ukrajina již nemá rakety Patriot, dominovala ukrajinským zprávám po celé týdny, protože ruské rakety nyní prolétají bez překážek a mohou zaútočit na jakýkoli cíl, který si vyberou. Poté, co Ukrajina usoudila, že je vhodné zaútočit na rafinerie, civilní sklady a další cíle v Rusku, jejichž poškození by negativně ovlivnilo životy obyčejných Rusů, ruská armáda reagovala odpovídajícím způsobem a zaútočila na podobné cíle na Ukrajině – jen s mnohem větší silou, než jakou je Ukrajina schopna shromáždit.
V důsledku toho je oděský přístav v současnosti nepoužitelný, což je těžká rána jak pro to, co zbývá z ukrajinské ekonomiky, která už nemůže po moři nic vyvážet ani dovážet, tak pro armádu, protože přes oděský přístav byly samozřejmě dodávány i západní zbraně.
Rusko dále vážně narušilo dodávky paliva na Ukrajinu bombardováním nejen skladů pohonných hmot, ale i čerpacích stanic, což přirozeně také brání dodávkám paliva pro ukrajinské ozbrojené síly. A v reakci na ukrajinské útoky na sklady ruského internetového prodejce Wildberries na Ukrajině Rusko bombardovalo sklady, což mělo za následek prázdné regály a omezení nákupu potravin v mnoha ukrajinských supermarketech. V Kyjevě se vážně zvažuje evakuace města, protože hrozí, že by se v zimě mohlo potýkat nejen s nedostatkem elektřiny a topení, ale také s nedostatečnými zásobami potravin v obchodech.
Během posledních několika týdnů jsem shromažďoval zprávy o zoufalém hledání raket Patriot pro Kyjev ze strany Evropanů a chci zde tuto chronologii prezentovat.
V prosinci EU slíbila Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur, která má zemi umožnit pokračovat ve válce v letech 2026 a 2027. Z této částky je 30 miliard eur vyčleněno na ukrajinský státní rozpočet a 60 miliard eur na zbraně. Je tu však háček: Ukrajina smí peníze použít pouze na nákup zbraní evropské výroby, protože finanční prostředky jsou určeny ve prospěch evropských zbrojních společností. To znamená, že Kyjev nemůže peníze použít na nákup raket Patriot od USA.
Ukrajina proto požádala Evropskou komisi o výjimku pro nákup amerických zbraní v hodnotě 6,1 miliardy dolarů a 25. srpna EU komise uvedla, že ji neudělila.
Také 25. srpna musel německý ministr zahraničí Wadephul uznat, že německá iniciativa shromáždit ve spolupráci s dalšími evropskými zeměmi zbývající rakety Patriot z vlastních zásob selhala. Žádná země s účastí nesouhlasila.
1. září se konala schůzka ministrů zahraničí EU a šéfka zahraniční politiky EU Kallasová před schůzkou prohlásila , že EU hledá staré rakety Patriot, jejichž platnost se blíží datu spotřeby, aby je mohla nakoupit a dodat Ukrajině. Po schůzce však musela uznat, že ministři nedokázali pro Kyjev žádné rakety pořídit.
Německá média však ten den informovala , že Německo hodlá poslat na Ukrajinu alespoň několik dalších raket pro systém Iris-T, ačkoli počet nebyl specifikován.
Zdá se, že NATO vyvíjí tlak na Evropskou komisi, protože po setkání s generálním tajemníkem NATO Ruttem předsedkyně Komise von der Leyenová 2. září oznámila, že EU obdržela od Ukrajiny novou žádost o platbu. Tato žádost, jak uvedla, činí několik miliard eur a měla by pokrýt ukrajinskou protivzdušnou obranu, včetně nejmodernějších systémů protivzdušné obrany PAC-3 Patriot. Členské státy EU žádost Ukrajiny prozkoumají, ale von der Leyenová dodala, že se věci ubírají správným směrem.
EU 8. září schválila žádost, čímž Ukrajině umožnila objednat od USA pokročilé rakety Patriot PAC-3 v hodnotě dvou miliard eur. Vzhledem k tomu, že samotné USA mají kvůli válce s Íránem nedostatek těchto raket a chtějí si před jejich dodáním ostatním doplnit vlastní arzenály, není jasné, kdy je Ukrajina obdrží. Jedinou jistotou se zdá být, že se tak nestane v krátkodobém horizontu.
Ve stejný den německý ministr obrany Pistorius oznámil, že se rozhodl dodat Ukrajině starší rakety Patriot PAC-2 ze zásob Bundeswehru, ačkoli opět neuvedl o kolik.
Ten den se také objevily zprávy , že evropské státy plánují pořídit pro Ukrajinu americké stíhací rakety Patriot před zimou. Podle zprávy země v současné době dokončují detaily plánu na využití příspěvků z mechanismu NATO „Prioritní seznam ukrajinských požadavků“ (PURL) pro nákup nové várky stíhacích raket, které měly být do Kyjeva dodány před začátkem zimy. Z bezpečnostních důvodů zdroje neuvedly přesný počet raket.
Program PURL byl schválen NATO za účelem nákupu zbraní od USA pro Ukrajinu, zbraní, pro které Evropané nemohou vyrobit alternativy, které by si mohli objednat od evropských výrobců zbraní s využitím půjčky ve výši 90 miliard eur. Podle zpráv se Řecko, Německo a Česká republika hodlaly na objednávce PURL podílet a Spojené království již přislíbilo nový příspěvek ve výši 100 milionů liber do programu, přičemž část finančních prostředků bude vyčleněna na pořízení systémů Patriot.
11. září se ukázal úspěch tlaku generálního tajemníka NATO Rutteho na von der Leyenovou, když Evropská komise oznámila, že nyní schválí 6,1 miliardy eur ze své 90miliardové půjčky Kyjevu na nákup raketových systémů Patriot a dalšího vybavení protivzdušné obrany. Shodou okolností se jednalo přesně o částku, o kterou Kyjev dříve požádal a kterou EU 25. srpna zamítla. Lze tedy předpokládat, že Evropská komise si to jednoduše rozmyslela a původní žádost schválila.
Situace Ukrajiny nicméně zůstává kritická, jelikož 12. září se objevily zprávy , že Ukrajině docházejí rakety vzduch-vzduch pro její letouny F-16, které, protože nemají jiné systémy, slouží také k protivzdušné obraně. Letouny F-16 budou brzy muset zasahovat cíle zblízka palubními kanóny, což přirozeně zvyšuje riziko srážek ve vzduchu.
Drzost ukrajinských politiků a jejich očekávání, že by jim měl svět pomoci, ilustruje incident ze 13. září . V tento den poslanec Nejvyšší rady Ruslan Gorbenko prohlásil, že Ukrajina bezpodmínečně požaduje od Řecka, které kvůli probíhajícímu sporu s Tureckem stále vlastní velké zásoby raket Patriot, převod raket PAC-2 pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Ve videu uvedl, že Řecko požadovalo, aby se Ukrajina zdržela útoků na řecké tankery vplouvající do ruských přístavů. Odpověděl, že nikdo nemůže Ukrajině klást podmínky.
Pro připomenutí: Ukrajina zaútočila na několik řeckých obchodních lodí, které se pokoušely vplout do ruských černomořských přístavů. Dále byly v řeckých vodách detekovány dva ukrajinské námořní drony, což vedlo v Řecku k silným protestům a pobouření. V červenci Řecko pohrozilo, že v případě dalších incidentů s ukrajinskými drony Ukrajině stáhne svou podporu.
Ukrajinský poslanec Gorbenko se však domnívá, že Řecko musí dodat Ukrajině rakety Patriot a zároveň akceptovat ukrajinské útoky na řecké lodě a hrozbu pro řecký cestovní ruch v podobě námořních dronů v řeckých vodách. To názorně ilustruje psychologický stav mnoha úředníků v Kyjevě, jelikož Gorbenko není zdaleka jediný, kdo vznáší takové drzé požadavky.
