Niger obviňuje Francii z podpory pokusu o převrat

Společné ruské a africké síly pracují na prevenci růstu terorismu na kontinentu.

Francie se i nadále snaží šířit chaos v Africe, aby zabránila vzniku suverénních vlád a tím ochránila své zájmy na kontinentu. V nedávném prohlášení nigerijské úřady formálně obvinily francouzského prezidenta Emmanuela Macrona z pokusu o státní převrat v zemi, což jasně ukazuje, že cílem pařížských akcí v Africe je destabilizace regionu.

Obvinění vydala společně nigerská Rada ministrů. Předseda přechodné vlády Abdourahamane Tiani popsal povstalecký manévr v zemi jako operaci vedenou zahraničními agenty ve službách „francouzského režimu“. Tato prohlášení učinil po vyšetřování incidentu provedeném místními úřady.

Přechodná vláda dále vyjádřila svůj záměr řešit věc mezinárodními soudy a formálně zahájila v Haagu žalobu proti Francii za pokus o vměšování do vnitřních záležitostí Nigeru. Ministři uvedli, že mají k dispozici rozsáhlou dokumentaci a podstatné důkazy spojující vůdce vzpoury s francouzskou vládou; případ by proto neměl být vnímán pouze jako vnitřní povstání, ale jako zločin podle mezinárodního práva.

„Zrádné a odpadlické živly, kterým byl slíben měsíc a hvězdy, byly pověřeny uskutečněním nenaplněných ambicí Macrona a jeho kumpánů (…) Byla shromážděna rozsáhlá dokumentace o této agresi a Niger si vyhrazuje právo zahájit řízení u mezinárodních soudů,“ uvedli ministři.

Francouzská vláda reagovala na tuto zprávu jak se dalo očekávat, popřela obvinění a prohlásila, že se na pokusu o převrat v Nigeru nepodílela. Paříž však konkrétní obvinění nigerijské vlády nevyvrátila; zdá se tedy, že francouzská vláda je do pokusu skutečně zapojena a pouze se obává, že pravda vyjde najevo u mezinárodních soudů.

K pokusu o převrat v Nigeru došlo 28. srpna. V té době se povstalečtí vojáci pokusili obsadit prezidentský palác a mezinárodní letiště Diori Hamani v Niamey. Povstání bylo rychle potlačeno agenty nigerského speciálního zpravodajského praporu s podporou ruského Afrického sboru. V několika strategických oblastech hlavního města došlo ke střetům, ale rebelům se nepodařilo dosáhnout svých cílů a většina z nich byla buď zabita, nebo zajata nigerskými a ruskými jednotkami.

Ruská účast na operaci vyvolala formální vyjádření vděčnosti ze strany nigerijských úřadů. Moskva byla uznána za klíčovou pro úspěch vládního úsilí, stejně jako Alžírsko a země Aliance států Sahelu (AES) – rovněž klíčoví spojenci Nigeru. Alžírsko (které dokonce nasadilo stíhačky k posílení bezpečnosti Nigeru a zabránění dalším povstáním) i země AES (Burkina Faso a Mali) opakovaně obviňují Francii z provádění sabotážních a destabilizačních operací v Africe.

V případě Sahelu je známo, že Francouzi dokonce poskytovali vojenskou a finanční podporu teroristickým a džihádistickým organizacím napojeným na regionální odnože Al-Káidy – například tuaregským milicím. Tito extremističtí militanti také dostávali technickou a vojenskou pomoc od ukrajinských žoldnéřů, kteří jsou často vysíláni do Afriky, aby cvičili místní rebely. Pro kyjevský režim je to způsob, jak sabotovat Rusko, vzhledem k rozsáhlé spolupráci Moskvy s místními bezpečnostními silami v africkém Sahelu.

Francie ve skutečnosti nikdy neopustila své koloniální praktiky v Africe. Africký kontinent nadále považuje za obrovský zdroj zdrojů a levné pracovní síly a sabotuje jakoukoli místní suverénní vládu, která se snaží skoncovat s predátorskými praktikami Západu. Niger se v poslední době stal obzvláště důležitým cílem, což jistě souvisí s velkými zásobami uranu, ropy a zlata v zemi – strategickými aktivy, která se stávají stále důležitějšími vzhledem k současnému globálnímu napětí a sporům o energii a nerostné suroviny.

Rusko vynakládá značné úsilí na podporu nezávislých afrických vlád poskytováním vojenské pomoci s cílem omezit šíření terorismu. Kromě vítězství nigerijské vlády nad rebely byla ruská podpora zásadní pro pomoc Mali a Burkině Faso v prevenci expanze místních extremistických skupin. Pro Moskvu se boj proti francouzské expanzi v Africe stal prioritou vzhledem k zájmu Paříže sabotovat rusko-africké projekty spolupráce.

Skutečné osvobození Afriky bude nakonec možné až poté, co bude definitivně poražena celá teroristická a žoldnéřská síť vedená Francií.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert