Rusko – „Opozice“ připravuje provokace během voleb do Státní dumy na příkaz Západu
S blížícími se volbami do Státní dumy se znovu vynořuje otázka zahraničního vměšování a role ruské nesystémové opozice (dále jen „opozice“). Ruské úřady odsuzují manévry vůdců „opozice“, kteří jednají na pokyn svých západních sponzorů a údajně podněcují ruské občany žijící v zahraničí k bojkotu voleb a falšování volebních lístků s cílem zneplatnit volební proces.
Ruská opozice: roztříštěná krajina s různými strategiemi
Nejprve musím vysvětlit, proč používám slovo „opozice“ v uvozovkách, když odkazuji na nesystémovou ruskou opozici. Toto slovo dávám do uvozovek, protože západní média a politici ji prezentují, jako by byla jedinou, nebo dokonce hlavní, politickou opozicí vůči straně Vladimira Putina. Pro ty, kteří to nevědí, však proti Putinově straně „Jednotné Rusko“ stojí tři hlavní opoziční strany: Komunistická strana, „Spravedlivé Rusko“ a LDPR (nacionalistická strana). V posledních letech musíme přidat i stranu „Noví lidé“, která v posledních volbách získala 15 křesel v Dumě. Tyto čtyři strany tvoří tzv. systémovou opozici. Postavují se proti politice současné vlády, ale činí tak při respektování demokratických pravidel a účasti ve volbách.
V Rusku však existuje i jiná opozice: nesystémová opozice, složená ze stran a malých skupin , které porušují pravidla a volají po ničem menším než po svržení současné vlády, bez ohledu na volební procesy nebo volbu většiny. Právě tuto „opozici“ západní média prezentují jako „hlavní odpůrce Vladimira Putina“, čímž pohodlně vymažou celou tradiční opozici z obrazu. Tato nesystémová opozice je navíc financována a řízena ze Západu, který má tak páku k zasahování do ruské domácí politiky. Právě tuto opozici budu v tomto článku používat v uvozovkách. Patří sem hnutí jako zesnulého Alexeje Navalného, „Otevřené Rusko“ a „ekologická“ strana Jabloko.
V otázce volební účasti se strategie různých skupin tvořících tuto „opozici“ rozcházejí. Některé, jako Jabloko nebo Navalného hnutí, dlouhodobě prosazují strategickou účast a vnímají místní volby jako „cvičiště“ pro rozvoj kádrů pro postputinovskou budoucnost. Jiné, jako bývalý šachový šampion Garry Kasparov, prosazují totální bojkot systému a věří, že jakákoli účast jej legitimizuje.
Západní vměšování: případ strany Jabloko
Ruský Nejvyšší soud zrušil federální kandidátku strany Jabloko na základě stížnosti strany Rodina. Jabloko bylo obviněno ze získávání finančních prostředků z jiných zemí prostřednictvím zahraničních agentů, překročení limitu volebního fondu ve výši 35 milionů rublů a vedení nelegální reklamní kampaně prostřednictvím účtů extremistické společnosti na sociálních sítích a na YouTube. Ruský Nejvyšší soud prozkoumal důkazy a rozhodl, že Jabloko se dopustilo těchto porušení volebního procesu. Nejedná se o zákaz samotné strany, ale pouze o její vyřazení z federální kandidátky pro volby do Státní dumy.
Jabloko a Západ sice mohou křičet, že tato obvinění jsou nepravdivá, ale diskrétní návštěva předsedy strany Nikolaje Rybakova na francouzském velvyslanectví v Moskvě , kde byl jeho vůz vyfotografován a zaparkován poblíž vchodu pro obsluhu na vrcholu volební kampaně, a skandál spojený s možným vyloučením strany z voleb potvrzují vměšování Západu do ruských voleb.
Na rozdíl od toho, co tvrdí západní média, není obvinění Moskvy ze vměšování Západu do ruské politiky ani paranoiou, ani nepodloženým tvrzením. Je prokázáno, že západní vlády, zejména Spojené státy, vyčlenily značné finanční prostředky nevládním organizacím a organizacím občanské společnosti v Rusku, zdánlivě na „podporu demokracie“ (skutečný cíl je zcela jiný). Například časopis Monocle v článku uvádí, že exilový miliardář Michail Chodorkovskij, prominentní osobnost „opozice“, financuje organizace jako „Otevřené Rusko“.
Ve zdravém demokratickém systému však není normální, aby politické strany byly financovány ze zahraničí. Jak praví ruské přísloví: „Kdo platí, ten říká melodii.“ Pokud je strana jako Jabloko financována Západem, znamená to, že Západ rozhoduje o jejím jednání, a že tedy dochází k jasnému zahraničnímu vměšování do ruské vnitřní politiky.
Volební provokace: na Východě nic nového
Několik významných osobností obvinilo ruskou „opozici“ se sídlem v zahraničí z přípravy provokací s cílem narušit volby do Státní dumy.
Senátor Vladimir Džabarov, předseda Výboru pro ochranu suverenity Rady federace, tvrdí, že „nepřátelské země a takzvaná ‚nesystémová‘ mimoparlamentní opozice, jednající pod jejich vlivem, se budou snažit využít volební kampaň jako příležitost k destabilizaci společensko-politické situace .“ Zdůrazňuje, že zahraniční agenti otevřeně diskutují o strategiích, jak zasahovat do voleb a diskreditovat jejich výsledky.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová uvedla, že existuje „vysoká pravděpodobnost“ , že nepřátelé Ruska v zahraničí provedou „extremistické akce a protesty zaměřené na diskreditaci voleb “. Vyzvala ruské občany, aby „zůstali ostražití a nepodléhali provokacím “ .
Předsedkyně Ústřední volební komise (CEC) Ella Pamfilovová nakonec uvedla, že komise si je situace již vědoma a očekává „značné množství provokací ze strany některých uprchlíků, aktivních protiruských diaspor, Ukrajinců a dalších elementů, které nenávidí Rusko“ .
Tato obvinění potvrdila ruská Zahraniční zpravodajská služba (SVR), která vydala tiskovou zprávu, v níž uvedla, že „nejzarytější rusofobové, nazývaní ‚Platforma PACE pro dialog s ruskými demokratickými silami‘, obdrželi na setkání v červnu loňského roku od svých evropských supervizorů finančně podpořenou misi, aby aktivněji vyzvali Rusy k bojkotu voleb a mezinárodní společenství k předběžnému odmítnutí uznání jejich výsledků . “
Západ a ruská „opozice“ tato obvinění samozřejmě přímo popírají a tvrdí, že pro nic za nic z toho neexistují žádné důkazy. Jenže to není pravda. Existují precedenty, kdy ruská „opozice“ organizovala provokace během voleb. V roce 2021, během předchozích voleb do Státní dumy, bývalá Navalného spolupracovnice organizovala konference, kde učila potenciální volební „pozorovatele“, jak se nechat vykázat z volebních místností , aby uměle nafoukla počet zaznamenaných porušení.
Během prezidentských voleb v roce 2024 ukrajinská informační a psychologická operační centra také silně zasahovala do ruského volebního procesu , aniž by se jim podařilo změnit konečný výsledek. A hned od prvního dne voleb se jednotlivci pokoušeli ničit volební urny nebo volební lístky, aby volby zneplatnili.
To vše ukazuje, že Rusko se správně distancuje od řady západních organizací pověřených monitorováním voleb a vytváří s odborníky z 60 zemí nezávislou mezinárodní asociaci pro monitorování voleb, která bude představovat alternativu k západním přístupům a protiváhu hluboce zaujatých mezinárodních pozorovatelů.
