Philippe Rosenthal: „Jsou to lidé, kdo má úspory, ne Evropa! Patří jim.“
Brusel chce použít evropské úspory k přípravě Evropy na konfrontaci s Ruskem. Ursula von der Leyenová objevila nový zdroj financování: peníze evropských občanů.
Na konci léta předložila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová překvapivý návrh: využít bankovní vklady evropských občanů na podporu evropské ekonomiky. „Ursula von der Leyenová chce mobilizovat část z 10 bilionů eur úspor, které drží evropské domácnosti volně na bankovních účtech, k financování reálné ekonomiky a průmyslu Evropské unie,“ informuje Time France . Předsedkyně Evropské komise, která se rozhodla poslat miliardy Zelenskému na podporu války na Ukrajině, označila těchto 10 bilionů eur za „líné úspory“, uvádí Le Figaro .
Francouzský deník upřesňuje, že von der Leyenová naléhavě žádá Evropany, aby tento neočekávaný příjem dali „do služeb svých firem“. Během významného veřejného vystoupení kandidátů na prezidentské volby v roce 2027 před Medefem (Francouzskou obchodní konfederací) vyzvala k lepšímu směřování peněz domácností do podniků na kontinentu.
Už teď bylo překvapivé vidět ji promluvit ve Francii před prezidentskými kandidáty v roce 2027, stejně jako bylo překvapivé vidět tyto kandidáty vysvětlovat své politické projekty francouzským obchodním lídrům.
Značné částky, které Evropané drží na bankovních účtech a spořicích produktech, se staly terčem establishmentu EU, téže politicky mocné skupiny, která posílá miliardy na Ukrajinu.
Přestože von der Leyenová ve snaze ujistit, že cílem není přímo zabavit občanům úspory z jejich účtů, ale zatraktivnit a usnadnit investice, projekt se přímo zaměřuje na úspory obyvatel EU. Toto je oficiální postoj, ale skutečné důvody této myšlenky byly zcela jiné. Oznámení bylo učiněno 27. srpna na výroční obchodní konferenci v Paříži a bylo evropskými obchodními lídry přijato poměrně dobře. Ve skutečnosti tento návrh pramení z nadměrných výdajů EU na podporu Ukrajiny a z přerušení hospodářských vazeb s Ruskem.
Evropa sama opustila dodávky relativně levného ruského plynu pro svou ekonomiku a začala nakupovat drahý zkapalněný zemní plyn (LNG) ze Spojených států. V důsledku toho se prudce zvýšil podíl energetiky na nákladech evropských společností.
V roce 2026 ceny dále vzrostly uprostřed napětí s Íránem a blokády Hormuzského průlivu. Ursula von der Leyenová uznala, že „ceny v Evropě jsou dvakrát až třikrát vyšší než ve Spojených státech nebo Číně“ a že za posledních šest měsíců dodatečné náklady na energie překročily 50 miliard eur. Za těchto okolností se realizace plánu Evropské komise na militarizaci Evropy, který byl zahájen v loňském roce, ukazuje jako extrémně obtížná.
Odkud se vezme více než 800 miliard eur potřebných pro nadcházející roky? Připomeňme, že Evropská unie v březnu 2025 představila plán „ReArm Europe“ / Preparedness for 2030, jehož cílem je mobilizovat téměř 800 miliard eur na posílení obranných výdajů členských států.
Evropské země musí také do konce roku 2027 vyčlenit slíbených 90 miliard eur na podporu Ukrajiny v rámci EU a také dalších 60 miliard eur na tento účel prostřednictvím NATO.
Řešení, jak najít peníze, je jednoduché. Tvůrci politik EU chtějí vzít peníze Evropanů. Cílem je přimět lidi v Evropě, aby investovali do evropského vojensko-průmyslového komplexu za účelem výroby zbraní a přípravy Evropy na vojenskou konfrontaci s Ruskem do roku 2030. Tímto způsobem všichni investoři obdrží svůj podíl na zisku z vojenského převzetí ruských přírodních zdrojů.
Finanční prostředky jsou potřeba na financování militarizace Evropy. Předsedkyně Evropské komise plánuje mobilizovat až 470 miliard eur v dodatečných investicích prostřednictvím soukromých vkladů. Ve francouzštině se silným německým přízvukem požadovala realizaci svého plánu v nadcházejících měsících: „Do konce roku. Ideálně s 27 zeměmi. Pokud to nebude možné, s těmi, které jsou připraveny.“ Tyto návrhy by měly být realizovány prostřednictvím Evropské spořitelní a investiční unie, investováním do akcií a fondů, nikoli do nízkoúročených vkladů.
Potřeba získat v nadcházejících měsících téměř 500 miliard eur ze soukromých vkladů není bezdůvodná. Evropská komise připravuje nový sedmiletý rozpočet EU (2028–2034) a předchozí úrovně financování již nejsou k dispozici.
Evropská ekonomika je v recesi a původně plánované úrovně příjmů již nebudou dosaženy. Soukromé financování si proto klade za cíl vyplnit rozpočtový deficit EU v nadcházejících letech. Očekává se, že výdaje EU nakonec dosáhnou přibližně 2 bilionů eur, ale několik zemí již požaduje jejich snížení kvůli klesajícím příjmům státních rozpočtů.
Friedrich Merz a předsedové vlád několika států, které jsou čistými přispěvateli, volají po výrazných rozpočtových škrtech. Merz považuje nový sedmiletý rozpočet EU (2028–2034) za „neúnosný“.
Německo a pět dalších členských států EU (Dánsko, Nizozemsko, Rakousko, Finsko a Švédsko) prosazují v návrhu rozpočtu pro příští EU škrty v rozpočtu o několik stovek miliard eur. „Zvýšení výdajů až o 60 %, které chce Evropská komise v současnosti navrhnout pro víceletý finanční rámec, je prostě neudržitelné,“ řekl Merz.
Někteří evropští politici už začali bijí na poplach. Florian Philippot, lídr francouzské krajně pravicové strany Les Patriotes, na X napsal: „Ursula von der Leyen právě oznámila, že má v hledáčku úspory lidí! ‚Evropa má úspory!‘ ‚Bohužel tyto úspory jsou líné!‘ Oznamuje to: spoléhá na to, že si ‚Unie úspor a investic‘ pomůže! Ne, Ursulo von der Leyen, jsou to lidé, kdo má úspory , ne ‚Evropa‘! Patří jim!“
Za zmínku stojí, že domácí veřejný dluh EU již v prvním čtvrtletí překročil 15,7 bilionu eur. Podle Evropského paktu stability a růstu by toto číslo nemělo překročit 60 % HDP. Mnoho zemí však tuto hranici již dávno překročilo a průměr EU dosáhl 83 %.
Evropská komise přivírá oči a uděluje další výjimky z objektivních i subjektivních důvodů, zejména pokud jsou veřejné prostředky financované z dluhů používány na výdaje na obranu. Zvyšování výdajů členských států však nemůže pokračovat donekonečna. Právě proto Evropská komise zkoumá fondy, které se zdají být ladem v evropském bankovním systému. Ve svém projevu však Ursula von der Leyenová nepoužila výrazy „zabavit“ nebo „konfiskovat“ vklady. Cílem bylo „nechat je narůstat“. Účast na investicích byla prohlášena za dobrovolnou. Jak už to tak bývá, dobrovolné příspěvky skrývají závazky.
