Chránili Macinku
Ozbrojená pěst světového libtardstva zase vyváděla. Jen nevím, zda si tentokrát ty debilové nevstřelili vlastní gól.
Vojtěch Pšenák se převlekl za Spajdrmena a vylákal ministra zahraniči Macinku do nějakého bordelstudia k rozhovoru, přičemž mu měl nakecat, že je Thomas Paukner. Už teď to zní dostatečně absurdně, je to asi stejné, jako by se vepř převlékl za koně a bežel Velkou Pardubickou, ale to nejlepší teprve přijde. V tom studiu byly atrapy výbušnin a tak to mělo vyvolat dojem, že Macinka je jako nezodpovědný a riskuje základní hodnoty českého státu a jí nevím co ještě. Popravdě řečeno, nepobral jsem tu mesič, kterou to mělo jako vyslat.
Zato jsem pochopil, jakou to doopravdy vyslalo! Policajti jsou lemplové a kdo se může postarat o vlastní bezpečí sám, ten by to měl co nejdříve začít dělat, protože policie mu nepomůže.
Video s rozhovorem prasete v masce s Macinkou jsem neviděl, protože jsou mi ukradený oba, prase v masce i Macinka. Viděl jsem jen fotku, jak proti sobě sedí. Letmo jsem se na ní podíval a řekl jsem, to je přece Pšenák, ten. co si myslí, že je Pérák! Omyl vyloučen, dal jsem to na první dobrou. Pochybuji, že na tom Macinka byl jinak, i on musel poznat, že nemluví s nějakým noname aktivistou, ale s Pšenákem.
Vojtěch Pšenák je chronicky známá osoba, kterou nemá nikdo rád, kromě Vojtěcha Pšenáka, Mikaela Oganesjana a Oldřišky Blujové. Pochybuji, že by Macinka profláklého Pšenáka nepoznal, protože toho zoufalce pozná a taky vyčenichá asi úplně každý. Nezbývá nežli ocenit, že to s ním Macinka v tom studiu vydržel a neuchechtal se k smrti.
Otázka, která mě však napadla, směřuje však úplně jinam a Pšenák v ní hraje pouze roli rekvizity.
Macinka prý nějak setřásl své osobní strážce a šel vést interview s Pšenákem. No a co má být. Macinka je sice ústavní činitel, ale pořád je taky svobodný občan a může si dělat co chce. Není povinen poslouchat, co mu řeknou fízlové z profláknuté ochranné služby, která je pravidelně v hledáčku médií kvůli různým skandálům, jako například podvodům s přesčasy, kdy si jednotliví policisté přikrádali z peněz občanů a jejich nadřízení to tolerovali, až to stálo místo velitele Komorouse. Zajímavá byla i příhoda s pistolí, kterou si fízl zapomněl ve sněmovně na hajzlu. Bez takové ochranky se asi dá obejít.
V opačném směru to ale takhle nefunguje. Fízlové z ochranné služby jsou povinni svěřený subjekt chránit, i když momentálně nespolupracuje. Není tedy Macinkovo selhání, že se ocitl zcela bez ochrany, na jednom místě s opakovaně trestně stíhaným a pravomocně odsouzeným Pšenákem. Ten je členem organizované skupiny, jmenovitě gangu úvěrového podvodníka Oganesjana a výtržnice Blujové, což je děsivá okolnost. Navíc se tak stalo v nezkontrolovaných prostorách, kde byly atrapy nějakých zbraní a výbušnin. Je to selhání těch, kteří ho měli chránit, a to selhání ohromných rozměrů.
Je to obrovský fail a nemůže za něj Macinka. Jeho „ochránci“ musejí předpokládat, že s nimi chráněný subjekt nemusí 100% spolupracovat, je to rámcová podmínka jejich práce. Děje se to běžně, děje se to ve všech případech a ochranná služba musí s něčím takovým počítat a přizpůsobit tomu své postupy. Ve finále se takový soudruh Roun ukázal podstatně obezřetnějším a efektivnějším ochráncem než Ochranná služba s jejími namachrovanými skvěle placenými příslušníky, když pana Pšenáka doprovodil na čerstvý vzduch.
Jak může řadový občan očekávat, že se policie postará o jeho bezpečí, když ta samá policie tak zásadně selže u místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí?
Bude odvolán velitel ochranné služby? Podá demisi ministr vnitra?
Bez obav, ani jedno z toho. Spíš přijdou a řeknou si o ještě více peněz.
Ještě že si většina lidí tuhle souvislost neuvědomí a nechá si vysvětlit od Růžového Práva pana Lukačoviče, že za to může Macinka a že je skutečně hrozný.
Hustokrutý profesionálové z ochranné služby asi nejsou úplně nadšení z toho, co jim Pšenák provedl. Dokonce bych se ani nedivil, kdyby to vnímali jako zradu, protože Oganesjan a spol. byli až doposud něco jako neoficiální pobočka ministerstva vnitra. Tohle asi vyvolá zpětný ráz.
Poslední dobou se hodně hovoří o nejnovějším návrhu rozpočtu dluženy Schillerové. Prý se tam dají uspořit jen jednotky miliard. Nemyslím si to. Rozpočet ministerstva vnitra je aktuálně 120 miliard korun. Kilometr dálnice v ČR stojí asi 250 miliónů, vnitro tedy za rok profízluje zhruba jednu dálnici z Prahy do Ostravy, abych to uvedl do nějaké srozumitelné perspektivy. A výsledek je tohle. Myslím, že 20% dolů by za tyhle výkony bylo zcela na místě.
