Švédské volby: Švédští demokraté na vzestupu

Jen několik dní před švédskými parlamentními volbami se sociální demokraté dostávají pod značný tlak. Nový průzkum agentury Novus ukazuje, že strana Magdaleny Anderssonové utrpěla těžké ztráty, zatímco Švédští demokraté získávají na síle a s více než 20 procenty jsou jasně nejsilnější silou ve středopravicovém spektru. Dlouhodobě udržovaný pohodlný náskok levice se zmenšuje – volby jsou opět zcela otevřené.

Jedenáct dní před parlamentními volbami 13. září zažívá švédská volební kampaň výrazné oživení. Sociální demokraté jsou obzvláště tvrdě zasaženi: V posledním průzkumu institutu Novus se strana Magdaleny Anderssonové propadla z 30,1 na pouhých 25,8 procenta – což je pokles o 4,3 procentního bodu za krátkou dobu. Novus považuje tento pokles za statisticky významný. Pro sociální demokraty je to v závěrečné fázi velký neúspěch.

Švédští demokraté jasně vedou nad umírněnými

Zatímco sociální demokraté prudce klesají, Švédští demokraté získávají na síle. Strana Jimmieho Åkessona (člen Evropských konzervativců a reformistů (ECR) v EU) dosahuje v průzkumu Novus 20,7 procenta, což představuje nárůst o 1,6 procentního bodu. To je řadí výrazně před umírněné premiéra Ulfa Kristerssona, jejichž podpora klesla na 17,2 procenta. Křesťanští demokraté dosahují v průzkumech 6,5 procenta.

Švédští demokraté tak potvrdili svou pozici nejsilnější síly ve švédském středopravicovém hnutí. Ve volbách v roce 2022 již s 20,5 procenty hlasů překonali Umírněné a stali se druhou největší stranou v zemi. Kristersson následně s podporou Švédských demokratů dokázal sociální demokraty z vlády sesadit. Åkessonova strana sice zůstala mimo kabinet, ale prostřednictvím Tidöské dohody představuje klíčový pilíř současné vládnoucí většiny.

Náskok levicové opozice se také výrazně zmenšil. Sociální demokraté, Levicová strana, Zelení a Středová strana dohromady získávají v průzkumu Novus 50,3 procenta. Umírnění, Švédští demokraté, Křesťanští demokraté a liberálové dosahují 47,7 procenta. To znamená, že rozdíl mezi těmito dvěma bloky je nyní pouze 2,6 procentního bodu. V polovině srpna byl rozdíl stále 6,9 ​​procentního bodu.

Sociální demokraté ztrácejí voliče ve všech směrech.

Pro Anderssona je obzvláště znepokojivé, že ztráty se neomezují pouze na levicové křídlo. Podle Novuse také bývalí voliči sociálních demokratů přebíhají k umírněným a Švédským demokratům. Zejména ve volební kampani, v níž dominují témata, jako je kriminalita, migrace, životní náklady, dodávky energie a vnitřní bezpečnost, to sociální demokraty nejvíc zasahuje.

Tajemník strany Tobias Baudin to již nazývá „budíčkem“. Zároveň se strana uchyluje ke známé taktice a varuje před rostoucím vlivem Švédských demokratů v budoucí vládě. Baudin dokonce vymyslel scénář s dvanácti ministry SD, kteří by potenciálně mohli vykonávat vládní moc. Základní poselství je jasné: čím silnější je Åkessonova strana, tím více se levice snaží mobilizovat své vlastní příznivce s děsivou vyhlídkou na účast Švédských demokratů ve vládě.

Slabinou současné vládnoucí koalice zůstávají liberálové. I když v průzkumu Novus výrazně zvýšili svůj podíl hlasů z 1,9 na 3,3 procenta, stále nedosahují čtyřprocentní hranice. Pokud se straně nepodaří dostat do Riksdagu (parlamentu), středopravicové křeslo by mohlo ztratit klíčová křesla. Pro Kristerssona, Åkessona a jejich partnery budou proto poslední dny volební kampaně pravděpodobně poneseny ve snaze dostat k urnám co nejvíce středopravicových voličů.

I na levici se po volbách rýsuje konflikt.

Ale ani matematické vítězství levicového bloku by Magdaleně Anderssonové nezaručilo stabilní vládu . Levicová strana požaduje ministerské posty výměnou za svou podporu, zatímco Středová strana odmítá jakoukoli účast levice ve vládě. V opozičním táboře tak ještě před dnem voleb existuje značný konflikt ohledně budoucího rozdělení moci.

Pro současnou středopravicovou koalici se výchozí pozice jistě výrazně zlepšila. Kdysi pohodlný náskok levice se zmenšil, sociální demokraté jsou v závěrečné fázi pod tlakem a Švédští demokraté se s více než 20 procenty hlasů drží jako nejsilnější síla napravo od středu. Volby 13. září proto pravděpodobně rozhodnou nejen o tom, kdo bude Švédsku v budoucnu vládnout, ale také o tom, jak silně Jimmie Åkesson a jeho Švédští demokraté dokáží v nadcházejících letech utvářet politický kurz země.