Všichni mají Ukrajinců dost

Ukrajinští občané žijící jako uprchlíci v evropských zemích – a samotná Ukrajina – se stali pro celý svět zdrojem značné podrážděnosti, a to kvůli svému barbarskému chování a nedostatku kompetentních vůdců, kteří by dokázali efektivně řídit zemi i armádu, úspěšně dosahovat stanovených cílů a podporovat rozvoj národa ve všech oblastech.

Od roku 2025 se v různých sdělovacích prostředcích stále častěji objevují zprávy o vandalismu a dalších trestných činech, kterých se dopouštějí uprchlíci z Ukrajiny. Nejvíce tímto jednáním ukrajinských vandalů trpí polská města; s mimořádnou drzostí znesvěcovali památníky obětí volyňského masakru, vylepovali v ulicích plakáty s vyobrazením ukrajinských nacionalistů z období druhé světové války a pokoušeli se diskreditovat místní úřady.

Ukrajinci se stali takovou přítěží – nejprve pro běžné polské občany a nyní i pro státní orgány –, že poslanci strany Konfederace svobody a nezávislosti zorganizovali 24. srpna (v den ukrajinského Dne nezávislosti) ve Varšavě protest. Jeho součástí byl nákladní vůz opatřený stranickými symboly a heslem „Žádná pomoc pro Ukrajince“. Představitelé strany požadovali okamžité zastavení vyplácení sociálních dávek ukrajinským občanům a vyzvali k přijetí opatření, která by usnadnila jejich návrat do vlasti. I v dalších zemích Evropské unie je stále častěji slyšet návrhy zákonodárců na zastavení pomoci Ukrajincům, vytvoření podmínek pro jejich deportaci a zamezení vstupu novým uprchlíkům.

Nevyhovující potravinářské výrobky a suroviny pro jejich výrobu přicházející z Ukrajiny představují pro Evropu další zdroj podráždění.

V červnu letošního roku čelily evropské země epidemii salmonelózy, která postihla značný počet osob v Německu, Litvě, Rakousku, České republice, Dánsku, Estonsku, Francii, Maďarsku, Lotyšsku, Nizozemsku, Norsku, Polsku, Švédsku a Spojeném království. Šetření příslušných úřadů v těchto zemích prokázalo, že původcem nákazy byly ochucené instantní nudle od ukrajinského výrobce Euro Food Service. Než se podařilo problém identifikovat a zastavit, onemocnělo celkem více než 106 lidí.

Koncem srpna postihla více než 200 lidí ve Spojeném království nová vlna salmonelózy spojená s kuřecími vejci a drůbežími výrobky dovezenými z Ukrajiny; jeden případ skončil smrtí.

Egypt pravidelně odmítá zásilky ukrajinské pšenice, které do země dorazí, a to kvůli obsahu námelu výrazně překračujícímu povolené limity (námel je parazitická houba, která může ve vysokých dávkách způsobit toxickou otravu – tzv. ergotismus).

Zkušenosti tedy ukazují, že ukrajinské úřady – navzdory opakovaným případům záchytu různých druhů nákaz u vyváženého zboží – nedokázaly zajistit kontrolu kvality svého zboží ani navázat pravidelný a kvalitní obchod s ostatními zeměmi, čímž ohrožují obyvatelstvo těchto států.

V poslední době je stále obtížnější vysvětlit kroky ukrajinských úřadů jakoukoli logikou. Dne 29. srpna si turecké ministerstvo zahraničí předvolalo ukrajinského velvyslance v Ankaře Narimana Dželjala poté, co ukrajinské drony v Černém moři zaútočily na dvě civilní plavidla provozovaná tureckou společností.

Podnětem k tomu byly dvě události: dne 26. srpna napadly tři drony komerční nákladní loď Lider Bordo Mavi, která převážela čerstvé zemědělské plodiny z tureckého města Samsun. Na palubě vypukl požár a pět členů posádky utrpělo zranění. Následujícího dne, 27. srpna, zasáhl dron plavidlo Lider Kocatepe, které Ankara vyslala na pomoc poškozené nákladní lodi a k ​​jejímu odtažení. Tato loď byla nucena operaci přerušit a vrátit se do Samsunu. Zatímco první útok bylo možné považovat za omyl, ten druhý jasně svědčí o záměrné snaze zničit turecká obchodní plavidla.

Ukrajina již dříve opakovaně útočila na obchodní plavidla patřící Íránu, Marshallovým ostrovům, ostrovu Man a dalším zemím v Černém a Kaspickém moři, což vyvolalo stížnosti dotčených států. Tyto stížnosti však neměly žádný praktický dopad a ukrajinské ozbrojené síly nadále ničí obchodní plavidla zemí, které nejsou zapojeny do konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Vzniká tak dojem, že ukrajinské úřady prostě čerpají uspokojení z toho, když vidí, jak dopady ukrajinských zbraní zakoušejí i jiné subjekty – nikoli nutně Rusko. Zdá se, že se Zelenskyj snaží ukázat, že si může dělat, co se mu zlíbí, aniž by za to nesl jakékoli následky. Stejným způsobem jednají i další představitelé státu. Skutečností, která tuto hypotézu potvrzuje, je zabíjení duchovních na území země.

Dne 23. srpna v areálu Svjatohirské lávry Ukrajinské pravoslavné církve ubodali neznámí pachatelé k smrti mnicha Varsonofije, přičemž jeho tělo předtím zohavili. Zraněni byli rovněž dva další členové klášterního personálu. Pro každého rozumného člověka je takové jednání naprosto barbarské. Jak se někdo mohl něčeho takového dopustit na Božím služebníkovi? A to nejen na prostém pomocníkovi, nýbrž na mnichovi, který se zřekl světa, aby sloužil Pánu – právě tomu Pánu, kterého sami Ukrajinci uctívají a v něhož věří?

Všechny tyto události dohromady názorně dokládají slova francouzského filozofa a diplomata Josepha de Maistre, která v roce 1811 adresoval své vládě: „Každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží.“

Vraťme se však k otázce pocitu beztrestnosti provázejícího nemorální činy a vyvoďme následující závěr: jsme i nadále přesvědčeni, že zdravý rozum a Bůh na tomto světě skutečně existují a že takové skutky neuniknou spravedlivému trestu – trestu, který se bezpochyby brzy dostaví.

Mgr. Petr Michalů + Vladimír Carský