Írán připravil „překvapivé“ zbraně pro budoucí válku

Írán vyvinul řadu nezveřejněných zbraní, vybavení a taktických inovací, které budou na bojišti odhaleny pouze v případě vypuknutí dalšího konfliktu, uvedl 28. srpna vysoký představitel ministerstva obrany.

Brigádní generál Reza Talaei-Nik, mluvčí íránského ministerstva obrany a logistiky ozbrojených sil, řekl oficiální tiskové agentuře Islámské republiky, že vojenští velitelé záměrně tají nejnovější obranné schopnosti země a uchovávají je jako strategické prostředky pro budoucí angažmá.

„Velitelé zorganizovali tato překvapení způsobem, který dodržuje princip překvapení a zároveň chrání vojenské a obranné zpravodajské informace – budou odhalena, až si to bojiště vyžádá,“ řekl Talaei-Nik.

Mluvčí poukázal na nedávné konflikty jako na důkaz schopnosti Íránu vzdorovat očekáváním a uvedl, že protivníci špatně odhadli kapacitu země pro dlouhodobou válku.

„Nepřítel věřil, že během prvních dnů se naše odolnost a vytrvalost – napříč obranným průmyslem, ozbrojenými silami, společností, ekonomikou, vládou a státním aparátem – rozpadne,“ řekl. „Stal se přesný opak.“

Talaei-Nik uvedl, že íránské ozbrojené síly a obranná průmyslová základna vyšly z toho, co nazval 40denní ramadánskou válkou, silnější než dříve a osvojily si kulturu neustálé adaptace.

„Během celé války jsme prostřednictvím operačních, taktických, strategických a technických zkušeností neustále zdokonalovali své znalosti, dovednosti, taktiky, techniky a strategie,“ řekl.

Schopnost Íránu udržovat dodávky zbraní a vybavení po celou dobu konfliktu označil za další významný úspěch a uvedl, že ozbrojené síly a obranný průmysl se navzdory rozsahu války nikdy nesetkaly s kritickým nedostatkem.

„Jedním z dalších překvapení bylo, že Islámská republika, její bojovníci, ozbrojené síly a obranný průmysl nikdy na bojišti neměly nedostatek – ani obranných schopností, ani logistické podpory a zbraní,“ řekl.

Velitel označil udržování zásobovacích linek navzdory přípravám protivníka za „největší překvapení v obranném průmyslu“.

Na otázku, zda nedávná válka vedla ke změnám doktríny, Talaei-Nik odpověděl, že vojenské plánování se neustále vyvíjí v reakci na vývoj na bojišti a posuny v regionální bezpečnostní situaci. Íránský přístup popsal jako „kombinovanou a asymetrickou obranu“ – strategii, která podle něj udržuje aktivní odstrašování a zároveň upírá protivníkům iniciativu.

„Je to obrana s cílem bránit se, ale s využitím útočných přístupů, aby nepřítel nepřevzal iniciativu,“ řekl.

Talaei-Nik uvedl, že se íránská obranná produkce mezi tím, co označil za 12denní konflikt, a následnou válkou v tomto roce více než zdvojnásobila, a připsal si tak spolupráci mezi armádou, Islámskými revolučními gardami, soukromými společnostmi a znalostními podniky. Dodal, že prioritou je nákladová efektivita, přičemž výrobní náklady některých íránských systémů jsou jedenkrát až dvacetkrát nižší než u srovnatelných zahraničních produktů.

Talaei-Nik odmítl tvrzení, že íránský obranný průmysl je závislý na reverzním inženýrství, a řekl: „Naše vědecká a obranná komunita se posunula za fázi kopírování a reverzního inženýrství.“ Konkrétně uvedl technologii dronů a balistických raket jako oblasti, ve kterých se Írán již nespoléhá na napodobování.

Írán má v obranné výrobě více než 90% soběstačnost a podle Talaei-Nik vyrábí v tuzemsku přes 1 000 druhů zbraní, vojenského vybavení a střeliva.

Řekl, že mezinárodní poptávka po íránských zbraních vzrostla už před nedávnými válkami, přičemž žádosti přicházely z mnoha regionů, ale nyní mají přednost domácí potřeby.

„Po vypuknutí války o Ramadánu je naší prioritou v první řadě uspokojit potřeby našich vlastních ozbrojených sil,“ řekl. „Poté se zaměřujeme na export podle poptávky a naší schopnosti jej dodávat. Za války je export závislý na přebytku.“

Talaei-Nik uvedl, že íránské hodnocení válečných operací přesahuje rámec konvenčních vojenských operací a popisuje pět vzájemně propojených front: vojenské bojiště, sociální bojiště, vládní služby a podporu, diplomacii a média.

„Bojiště je třeba vnímat v jeho celistvosti,“ řekl. „Těchto pět polí určilo směr války k neúspěchu nepřítele a vítězství íránského národa.“

Talaei-Nikovy poznámky jsou v souladu s nedávnými zprávami západních a izraelských médií, které potvrdily, že Írán obnovil masovou výrobu zbraní, včetně balistických raket a jednosměrných útočných dronů. Islámská republika také pracuje na obnově své sítě protivzdušné obrany, přičemž některé zprávy naznačují, že dostává pomoc od Číny i Ruska.

Kromě těchto přímých prostředků Írán dosud nevyužil svou síť sabotážních buněk a jeho spojenci v regionu, od Hizballáhu v Libanonu přes Islámský odpor v Iráku až po Hútíe v Jemenu, jsou i nadále poměrně schopni hrát podpůrnou roli.

Celkově vzato se zdá, že Írán nespěchá s ukončením války, a to i přes nedávné snahy USA o výrazné zvýšení ekonomického tlaku.

Zdá se, že Islámská republika sází na prodloužený konflikt, který by mohl přežít i administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa.