Karel Strakoš: Vědci z CERNu po 50 letech ukončili experiment s manipulací rychlosti času
Tým fyziků z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) oficiálně ukončil jeden z nejdéle trvajících a nejpřísněji utajovaných experimentů v historii moderní vědy. Po více než padesáti letech kontinuálního běhu tzv. Temporal Velocity Project (TVP) vědci oznámili, že se jim podařilo prokázat možnost ovlivnění rychlosti plynutí času, nikoli však jeho směru.
Experiment, který oficiálně začal v roce 1976 a probíhal v podzemních laboratořích na francouzsko-švýcarské hranici, využíval speciálně upravený kvantový urychlovač v kombinaci se zařízením označovaným jako kvantový zpomalovač při zapnutí zpětného chodu urychlovače.
Podle závěrečné zprávy publikované dnes v interním bulletinu CERNu se vědcům podařilo zrychlit i zpomalit tok času v uzavřených experimentálních komorách. Pohyb v čase směrem dopředu či dozadu však zůstává podle zjištění nemožný.
„Čas se chová jako viskózní médium. Můžeme ovlivnit jeho hustotu a tím i rychlost, jakou jím procházíme, ale nemůžeme v něm cestovat jako ve vlaku,“ uvedl vedoucí projektu profesor Markus Ellerberg na tiskové konferenci. „Naše měření potvrdila, že lokální dilatační a kontrakční efekty jsou reálné, ovšem striktně jednosměrné.“
Podle vědců mohly mít experimenty nechtěné dopady i mimo laboratoř. V určitých obdobích, kdy byly generovány silnější temporalní fluktuace, prý lidé v okolí i jinde na planetě subjektivně vnímali, že se jim čas buď pomalu vleče nebo naopak utíká velmi rychle. Tyto pocity jsou podle autorů studie možné vysvětlení pro známý jev, kdy se běžné hodiny občas zpožďují a jindy předbíhají, aniž by šlo o mechanickou chybu.
Závěrečná zpráva však přináší i řadu podstatně absurdnějších a dosud netušených důsledků, které vědci připisují nepatrným únikům temporalního pole do atmosféry a biosféry. V několika letech, kdy zařízení pracovalo na maximálním výkonu, se podle klimatologických a zemědělských dat objevily anomálie, které nelze vysvětlit běžnými meteorologickými jevy.
V některých sezónách nestihly dozrát podzimní plodiny jako jablka, hrušky i pozdní odrůdy vína zůstaly kyselé a tvrdé, jako by se čas pro ně zastavil o několik týdnů dříve. Jinde naopak jaro začalo o dva až tři týdny dříve, než by odpovídalo astronomickému kalendáři. Stromy kvetly v únoru, motýli se líhli v březnu a zemědělci v jižní Evropě sklízeli první jahody už koncem zimy. Podzim pak občas přicházel s výrazným zpožděním, kdy listí na stromech zůstávalo zelené až do poloviny listopadu a první mrazy se dostavily s podezřelým zpožděním.
„Tyto efekty byly velice slabé a geograficky roztroušené, ale statisticky významné,“ poznamenal Ellerberg. „V letech 1987, 1999 a 2014 jsme zaznamenali korelaci mezi intenzitou našich experimentů a anomáliemi ve vegetačních cyklech.
Čas zkrátka někdy zapomněl plynout správnou rychlostí i pro rostliny a živočichy.
Další hlášení hovoří o tom, že v určitých regionech se zvířata chovala, jako by se jim zkrátila nebo prodloužila noc. Ptáci zpívali o půlnoci a netopýři létali za bílého dne. V několika případech se dokonce objevily zprávy o lidech, kteří prospali celý víkend, aniž by to mohli vysvětlit únavou či alkoholem.
Experiment byl ukončen především proto, že dlouhodobé úniky temporalního pole vytvářely dojem probíhající klimatické změny na planetě. Neobvyklé posuny vegetačních období, anomálie v teplotních cyklech i narušené sezónní rytmy rostlin a živočichů byly mnohými odborníky i veřejností interpretovány jako důsledek globálního oteplování.
„Jakmile jsme si uvědomili, že naše zařízení nechtěně napodobuje symptomy klimatické změny, bylo jasné, že projekt musí skončit,“ uvedl Ellerberg. „Teď, když je experiment oficiálně ukončen a zařízení demontováno, by se měly všechny tyto anomálie postupně vytratit a vše se vrátit do normálního stavu.“
CERN údajně předá všechna data mezinárodnímu vědeckému konsorciu. Závěrečná zpráva zdůrazňuje, že žádný z výsledků neumožňuje praktické využití pro cestování časem ani pro technologické aplikace v blízké budoucnosti. „Ukázali jsme hranice možného. Čas lze mírně zrychlit nebo zpomalit, ale nelze v něm kráčet zpět ani skokem vpřed. A zdá se, že ani klima to nemělo rádo,“ uzavřel Ellerberg.
