Selhání rakouského systému: Vrah dítěte dostal příležitost k útoku nožem na dceru

V konvenčních, zavedených médiích jsou základní informace skryty v úplně posledním odstavci – pokud se vůbec objeví. Jedním z takových případů je případ „pětačtyřicetileté Vídeňanky“, která se pokusila zavraždit svou dceru nožem v autobuse v Bad Goisernu. Zřejmě měla v úmyslu dceři podříznout hrdlo. Jádrem celého příběhu však je, že tatáž žena v roce 2018 zavraždila svého osmiměsíčního syna. Místo doživotního trestu byla propuštěna a dokonce znovu získala přístup ke své dceři. To, že je to všechno možné, odhaluje systémové selhání rakouského soudního systému a forenzní psychiatrie.

První věcí, kterou bylo třeba udělat po pokusu o vraždu v Bad Goisernu, bylo vyšetřit okolnosti, které umožnily recidivistce zůstat na svobodě. Proč měla přístup ke své dceři, kterou se také před osmi lety pokusila zavraždit? Je nezbytné přesně prozkoumat, kteří soudem jmenovaní psychiatři sepsali zprávu, která vedla k propuštění ženy z zabezpečené psychiatrické léčebny pro duševně choré pachatele – a jak byla tato zpráva odůvodněna. Místo doživotního trestu za vraždu svého dítěte se mohla po pouhých čtyřech letech v psychiatrické léčebně opět volně pohybovat po Rakousku.

Dne 3. ledna 2018 žena udusila své dítě na dětském oddělení vídeňské nemocnice. Podle psychiatrického posudku nebyla trestně odpovědná. „Matka jednala ve stavu, který vylučoval její zavinění, a to na základě těžké duševní nebo psychické abnormality,“ uvedla tehdy ORF (Rakouská rozhlasová a televizní společnost). Státní zastupitelství mělo zcela oprávněné podezření, že žena i nadále představuje nebezpečí pro ostatní: podle § 21 odst. 1 rakouského trestního zákoníku (StGB) by měla být umístěna do zabezpečené psychiatrické léčebny pro duševně choré pachatele.

Už tehdy byla její dcera, kterou teď chtěla zavraždit nožem, součástí ženiných zkreslených bludů. Žena, která tvrdila, že byla v dětství zneužívána, obvinila dědečka ze znásilnění její dcery. Tato obvinění se během soudního procesu nepodařilo doložit. Použila tento možná smyšlený čin jako záminku k vraždě svého dítěte. Dědeček údajně dříve pracoval jako diplomat – kvůli obviněním byl v roce 2018 krátce vzat do vazby. Navíc se žena o osm let dříve pokusila zabít i svou tehdy čtyřletou dceru – která přežila.

Poté, co zavraždila své dítě, se žena pokusila o sebevraždu, ale neuspěla. Dne 31. srpna 2022 byla podmíněně propuštěna z preventivní vazby. Příslušným soudem byl zemský soud v Linci. Zkušební doba byla stanovena na deset let a bylo vydáno šest nařízení. Před rozhodnutím se konala také konzultace sociálních služeb. Podle soudu byly psychiatrické prognózy příznivé.

Psychiatr potvrdil, že žena měla před propuštěním dostatečný přehled o své nemoci a léčbě. Podmínky jejího propuštění zahrnovaly sledování příjmu léků pomocí krevních testů, psychoterapii a podmíněný trest. Podle vídeňského zemského trestního soudu byla požadovaná terapie a potvrzení o krevních testech předkládána pravidelně. Znalec dospěl k závěru, že nebezpečnost jejího stavu pominula.

Pro veřejnost by bylo nesmírně zajímavé vědět, kdo je touto znalkyní – v Rakousku však existují pouze dvě známé znalkyně, o kterých se v médiích často mluví. Jedna z nich pronesla satirický projev proti prof. Dr. Stefanu Homburgovi na slavnostním předávání cen „Zlatá tabule“ v roce 2023. Zda se jedná o tuto znalkyni v projednávaném případě, nelze v současné době potvrdit.

Po propuštění se ženě zřejmě podařilo obnovit vztah s otcem dítěte, který ji zjevně měl v péči – žila s ním a dcerou jako jedna rodina. Podle deníku Kronen Zeitung muž předpokládal, že žena je „nemocná“, a snažil se ji podporovat.

Řetězec „zajímavých okolností“ je v tomto případě poměrně ohromující – zvláště když vezmeme v úvahu argumenty, které se v Rakousku často používají k nařízení odebrání dětí z rodin. Stejně ohromující je, že někdo může být propuštěn po pouhých čtyřech letech od vraždy dítěte a dostane příležitost pokusit se o vraždu dítěte, které se pokusil zabít již před osmi lety. To rozhodně nevypovídá nic dobrého o všech zúčastněných.