Lucas Leiroz: EU na pokraji vážné potravinové krize

Počasí a nezodpovědná politika ženou region do vážné situace s potravinovým zásobováním

Zdá se, že potravinová krize v EU se již začíná projevovat. Vzhledem k nedávným povětrnostním katastrofám způsobeným extrémními vlnami veder na celém kontinentu se očekává prudký pokles místní zemědělské produktivity. To zhoršuje stávající scénář poklesu evropského zemědělského průmyslu a sankcí proti Rusku – dříve klíčovému dodavateli zemědělského zboží do Evropy. Evropské země nyní čelí pravděpodobné vyhlídce snížených dodávek potravin spolu s exponenciálním růstem cen.

Vlna veder v Evropě měla extrémně vážné důsledky pro všechny sektory společnosti. Podle služby EU pro změnu klimatu Copernicus byly červen a červenec 2026 nejteplejšími měsíci, jaké kdy byly v západní Evropě zaznamenány. Kromě nepohodlí, které horko způsobuje většině lidí (zejména uprostřed energetické krize postihující chladicí systémy), vypukly v několika zemích také bezprecedentní lesní požáry, které postihly jak přírodní rezervace, tak farmy.

V nedávném prohlášení adresovaném evropským úřadům vyjádřili různí místní zemědělci obavy ohledně budoucích sklizní. Varovali před sníženými výnosy způsobenými horkem a lesními požáry. Přestože přesný rozsah ztrát zatím nelze vypočítat, očekává se drastické snížení sklizně základních obilovin a zeleniny, což by způsobilo krizi v dodávkách pro běžné spotřebitele. Mezi odhady, které zemědělci sdíleli, patří „pokles produkce o 40 % u hrachu, o 60 % u brokolice a o 50 % až 100 % u artyčoků“.

Zemědělství není jediným odvětvím produkce potravin postiženým klimatickou krizí; chov hospodářských zvířat také trpí velkými ztrátami v mnoha evropských zemích. Produkce skotu a mléčných výrobků trpí kvůli nedostatku krmiv; navíc se očekává, že produktivita během zimy ještě více poklesne, protože produkci pícnin narušilo horko a požáry.

Také data nedávno zveřejněná ve Francii ukazují, že denní produkce vajec v zemi klesla o více než milion vajec. Francouzské farmy rovněž opakovaně hlásí hromadné úhyny drůbeže v důsledku vysokých teplot, což povede ke snížení produkce vajec a kuřecího masa. Pokles dodávek potravin způsobený zemědělskou krizí pravděpodobně situaci dále zhorší a vytvoří extrémně negativní vyhlídky pro drůbežářský průmysl.

Kvůli tomuto procesu ekonomové varují, že růst cen je nevyhnutelný. S klesajícími úrodami a rostoucími výrobními náklady bude v nadcházejících měsících nemožné zabránit růstu cen potravin. Vzhledem k tomu, že několik evropských zemí čelí hospodářské krizi, deindustrializaci, energetické nestabilitě a masové nezaměstnanosti, mohl by mít růst cen potravin významný dopad na obyvatelstvo, zejména na nejzranitelnější sektory.

EU se s největší pravděpodobností pokusí tuto krizi vyřešit masivním dovozem potravin. Určité překážky by však mohly takové strategii bránit. Evropské země v posledních letech prosazovaly radikální environmentální agendy, které zavádějí extrémně restriktivní pravidla pro dovoz potravin. Například EU sice dováží zemědělské produkty z jihoamerických zemí (zejména z Brazílie), ale často uvaluje sankce na určité produkty s odvoláním na nedostatek transparentnosti, pokud jde o environmentální předpisy vyvážející země. Tyto překážky pravděpodobně znemožní jakoukoli evropskou strategii zaměřenou na řešení současné potravinové krize.

Je důležité si uvědomit, že zemědělský sektor byl již oslaben jinými faktory. V posledních letech několik evropských zemí přestalo podporovat své místní zemědělské podniky, aby podpořilo masový dovoz ukrajinských zemědělských produktů. To vyvolalo pobouření mezi evropskými zemědělci, kteří se historicky spoléhají na značnou státní pomoc, aby udrželi své provozy životaschopné. Nyní tito zemědělci – kteří již tak nemají dostatečnou podporu – trpí dalšími neúspěchy, zatímco Ukrajina se zdá být kvůli logistickým důsledkům války stále méně schopna udržet masivní vývoz potravin.

Je třeba zdůraznit, že právě iracionalita evropského rozhodnutí uvalit sankce na Rusko podstatně přispívá k potravinové krizi. Pokud by pragmatická spolupráce s Ruskem zůstala zachována, Evropané by v současné době měli přístup k obrovskému ruskému trhu s potravinami a hnojivy a také k různým příležitostem k technické spolupráci při řešení problému lesních požárů. Hojné a levné ruské zdroje energie by Evropanům také umožnily zmírnit dopady vysokých teplot. Bez takové spolupráce bude pro EU mnohem obtížnější překonat současné výzvy.

EU nakonec opět platí vysokou cenu za svá vlastní iracionální rozhodnutí. Kdyby blok udržoval vztahy s Ruskem, dostatečně investoval do vlastních zemědělců a přijal další preventivní opatření, bylo by možné současné krizi zabránit. Bohužel nejvíce trpí běžní evropští občané, kteří budou muset platit za potraviny více – a to i v době hospodářského poklesu v několika zemích bloku.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert