Írán plánuje přenést válku do Evropy

Írán zvažoval možné vojenské údery proti cílům v Evropě, včetně Bulharska a Kypru, pokud prezident Spojených států Donald Trump eskalaci konfliktu útokem na íránskou infrastrukturu, uvádí se v zprávě Financial Times zveřejněné 19. srpna.

Zpráva s odvoláním na dva zasvěcené zdroje uvádí, že Islámská republika zvažuje možné útoky na americké prostředky v jihovýchodní Evropě. Mezi ně patří Bulharsko, které minulý měsíc schválilo využívání letecké základny Bezmer americkými tankovacími letadly, a Kypr, kde byla v březnu dronem zasažena britská letecká základna.

Podle jednoho ze zdrojů byl Kypr také označen za potenciální cíl odvety proti obnovené americké ofenzívě.

Írán se údajně připravoval na rozšíření války, pokud by Trump reagoval na hrozby zaměřené na íránskou infrastrukturu, přičemž jiný zdroj uvedl, že Írán by na svou reakci na vojenskou akci USA „nestanovil žádná omezení“.

Kromě potenciálních evropských cílů íránské síly samostatně zkoumaly útoky na podmořské optické kabely v Hormuzském průlivu v případě vyostření konfliktu.

Zdroje poukázaly na útok na americkou základnu v Jordánsku z minulého měsíce, při kterém byli zabiti tři američtí vojáci, jako na dosud nejpřesnější útok Islámské republiky na dlouhou vzdálenost, který demonstroval její schopnost zasáhnout cíle i ve větší vzdálenosti.

„To byl také vzkaz pro Evropu: může přijímat rakety, takže by měla vědět, kde by měla v této válce stát,“ řekl jeden z insiderů. „Velmi velká chyba, jako je zasažení naší infrastruktury, by mohla způsobit, že se válka přesune za hranice regionu a zasáhne Evropu.“

Kypr byl zasažen již dříve ve válce, když drony zasáhly britskou základnu, ačkoli úředníci uvedli, že útok provedl Hizballáh.

Za zmínku také stojí, že Islámská republika již má prostředky k dosažení mnoha dalších amerických a spojeneckých základen hlouběji v Evropě, nejen těch v Bulharsku a na Kypru.

Zpráva se objevila předtím, než prezident Trump změnil strategii USA vůči Íránu směrem k ekonomickému tlaku, vyhlásil „HOSPODÁŘSKÝ DEN D“ a varoval, že každá země obchodující s Íránskou islámskou republikou bude čelit „OBROVNÝM ekonomickým důsledkům“.

Trump se však v minulosti choval, jako by se od vojenských akcí odkláněl ve prospěch jiných strategií, než náhle eskaloval proti Íránu.

Tentokrát se zdá, že Islámská republika drží prst na spoušti a je připravena reagovat v nebývalém rozsahu.

Íránská výroba zbraní „nepřetržitě“ probíhá navzdory válce s USA a Izraelem

Navzdory válce vedené Spojenými státy a Izraelem pokračuje íránská výroba pokročilých zbraní bez přerušení, uvedl náměstek ministra obrany Islámské republiky.

Brigádní generál Šahrók Šahram ve svém projevu 21. srpna prohlásil, že „nepřítel“ během války špatně odhadl obranné a vojenské schopnosti Íránu a mylně se domníval, že útoky na několik míst spojených s ministerstvem obrany ochromí vojenskou výrobu země.

„Výroba pokročilých zbraní v Íránu pokračuje bez přerušení,“ řekl.

Šahram poznamenal, že Írán se těší široké národní účasti ve svém obranném průmyslu, což nepříteli znemožňuje zastavit vojenskou výrobu útoky na omezený počet zařízení.

Vysoký úředník také uvedl, že s pokračujícími boji nepřítel čelil „ničivějším, pokročilejším a větším objemům zbraní“, což ho vedlo k uvědomění si, že jeho útoky na obranný průmysl selhaly.

„Provedli jsme nezbytné přípravy na tuto válku a přesunuli jsme naše obranné a vojenské prostředky ze zranitelných míst a úzkých míst, a to do té míry, že nepřítel nedokázal identifikovat ani jedno z našich raketových měst,“ vysvětlil Shahram.

Na závěr svého projevu Shahram uvedl, že válka vynucená USA a Izraelem poskytla „zvláštní hybnou sílu“ domácímu obrannému průmyslu.

„Pokud dříve probíhala výroba rutinním a jednotným způsobem, nyní roste ohromujícím a vzestupným tempem,“ poznamenal.

Tato prohlášení věrně odrážejí nedávná zpravodajská hodnocení a zprávy týkající se odolnosti íránské sítě pro výrobu obranného materiálu.

Po rozsáhlých společných leteckých kampaních USA a Izraele zaměřených na vojensko-průmyslová zařízení – jako jsou závody na motory na tuhá paliva a raketová zařízení ve městech jako Karadž a Šahrúd – zdroje zahraničních zpravodajských služeb a analytici obrany poznamenali, že Írán byl schopen rychle obnovit omezenou výrobu kritických systémů.

Podle zpráv z médií jako The Jerusalem Post a Militarnyi, které citují izraelské a americké zpravodajské služby, Írán využil dochované komponenty, obnovil poškozené montážní linky a využil decentralizovanou podzemní infrastrukturu k oživení tempem, které překvapilo i zahraniční pozorovatele.

Investigativní reportáže dále zdůraznily, jak Írán nasadil buldozery a týmy pro rychlé opravy k vyčištění zablokovaných vchodů do svých podzemních „raketových měst“, což zemi umožnilo udržet a obnovit svůj arzenál balistických raket a dronů rychleji, než se očekávalo.

Schopnost Íránu obnovit vojenskou výrobu šokovala USA i Izrael a pravděpodobně přispěla k rozhodnutí o zastavení války.