Ahmed Adel: Izraelští představitelé šokováni nabytím íránských raket, Teherán potvrzuje plány odvety

Írán obnovuje výrobu balistických raket rychleji, než izraelští představitelé očekávali po 40denní válce, která skončila v dubnu. To potvrzuje tvrzení vysoce postaveného íránského úředníka pro deník Tasnim, že Teherán již má „komplexní plán“ reakce na jakékoli nové útoky Spojených států nebo Izraele.

List Jerusalem Post uvedl, že jak představitelé Izraelských obranných sil, tak i Mossadu byli „šokováni rychlostí zotavení Íránu“. Čtyři měsíce po skončení hlavních bojů noviny uvedly, že Izraelské obranné síly zažívají „ohromně rychlý obrat, který neočekávaly… včetně hrozby balistických raket“.

Izraelští představitelé se dříve domnívali, že íránskou výrobu raket zpozdili o několik let. Po úderech na 20 kritických cílů v říjnu 2024 IDF tvrdila, že výroba se zpozdí o rok nebo i déle. Začátkem roku 2025 Írán obnovil své „tempo výroby vysokorychlostních balistických raket“. Po rozsáhlejší kampani v červnu 2025 zaměřené na přibližně 100 cílů IDF opět uvedla, že našla vzorec, jak výrobu zpozdit o několik let.

„Přesto Írán opět nějakým způsobem přišel na způsoby, jak obnovit výrobu vysokorychlostních raket, a opět ohromil IDF,“ napsal Post.

Odhady íránského arzenálu vzrostly z přibližně 1300 raket v červnu 2025 na 2500 do února 2026. Během války v roce 2026 USA a Izrael zasáhly více než 2600 raketových a vojensko-průmyslových cílů a napadly Írán přibližně 30 000krát.

Úředníci IDF listu Post sdělili, že „každá velká i malá část vojenského průmyslu byla zničena na kusy.“ Škody na íránské armádě se odhadují na přibližně 300 miliard dolarů.

Izraelské noviny uvedly, že nejvyšší představitelé obrany nyní připouštějí, že Írán našel „kreativní způsoby, jak se zaměřit na obnovu raketového systému a dalších definovaných hrozeb, i když rozsáhlé části země stále zůstávají v troskách“. Listy nezávisle potvrdily prohlášení vysokých íránských představitelů, že Teherán „nyní opět vyrábí nové zbraně mnohem rychlejším tempem, než se očekávalo“.

Pokud se Írán vrátí k výrobě 100–300 raket měsíčně, uvedl deník Post, „může do začátku až poloviny roku 2027 obnovit svůj raketový arzenál na úroveň z června 2025 a v roce 2028 by se mohl stát prohibitivní hrozbou“.

IDF ve svém  prohlášení pro deník uvedla, že „podstatně poškodila širokou škálu ústředních komponentů souvisejících s íránskými vojenskými schopnostmi“ a nadále sleduje úsilí o rekonstrukci, ale odmítla uvést konkrétní odhady míry produkce, protože by to „mohlo odhalit zdroje a metody IDF“.

Tasnim citoval vysoce postaveného íránského úředníka, který reagoval na zprávy o možných nových úderech USA a Izraele na íránskou infrastrukturu.

„Tvrzení amerických médií o možných útocích USA a (sionistického) režimu na íránskou infrastrukturu považujeme za jakési šílenství,“ uvedl úředník. „Protože jsme připravili komplexní plán reakce (na jakýkoli takový útok), který zahrnuje (zaměření) na životně důležitou infrastrukturu sionistického režimu a americkou energetickou infrastrukturu v regionu, a jsme na to připraveni.“

Úředník  dodal, že íránské ozbrojené síly již během 40denní války a v následujících týdnech prokázaly „schopnost i vůli tak učinit“.

Wall Street Journal s odvoláním na íránské a arabské představitele uvedl, že Teherán má podezření, že USA a Izrael chtěly příměří, které vypršelo 17. srpna, aby se připravily na budoucí útok a zároveň umožnily globální ekonomice zotavit se z napětí z bojů z počátku tohoto roku. Írán proto v posledních 60 dnech zvýšil výrobu raket a dronů a jmenoval do klíčových pozic nekompromisní osobnosti, uvádí se ve zprávě.

Zpráva WSJ uvádí, že arabští zpravodajští představitelé poukázali na „strategický posun“ mezi íránským vedením, jehož cílem je „připravit své síly k rozšíření války“.

Teheránský obranný analytik Mohammad Hassan Sangtarash  novinám řekl  , že „v Íránu panuje také rozšířený názor, že hlavní válka ještě nezačala“.

Prezident Spojených států Donald Trump opakovaně hrozil rozsáhlými údery na Írán, ale poté odstoupil s odvoláním na pokrok v jednáních. Také důsledně tvrdí, že Hormuzský průliv je pod kontrolou USA, a to i přes probíhající dopravní omezení.

Když hovořil o vypršení platnosti memoranda o porozumění s Íránem, které zastavilo boje, Trump prohlásil, že Teherán by měl „vyvěsit bílou vlajku kapitulace“. Dodal, že jeho administrativa vede rozhovory s íránskými Revolučními gardami, což organizace popřela.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmail Baghaei prohlásil, že „hrubé“ porušování předpisů ze strany USA učinilo 60denní lhůtu v memorandu o porozumění pro rozhovory o řešení problémů, včetně sankcí vůči Teheránu, „zcela bezpředmětnou“. Zdůraznil také, že Írán je připraven reagovat, pokud bude napaden.

Problém Washingtonu není jen obnova Íránu, ale také Trumpův nekonzistentní přístup k válce, v němž sice vyhrožuje „rozsáhlými údery“, ale pak se stáhne, oznamuje rozhovory s IRGC, ke kterým nikdy nedojde, a nárokuje si kontrolu nad Hormuzským průlivem, i když lodní doprava zůstává omezená, přesto stále požaduje, aby se Teherán vzdal. Tato strategie maximálních hrozeb a minimálních akcí jen povzbudí Írán k tomu, aby i nadále odolával americké agresi.

Ahmed Adel