Zubní kartáček nestačí. Těchto 7 potravin pomáhá chránit zuby před kazem
To, co jíme, ovlivňuje zuby víc, než se na první pohled zdá. Některé potraviny podporují tvorbu slin, pomáhají neutralizovat kyseliny a dodávají minerály potřebné k udržení pevné skloviny.
Zubní kartáček, mezizubní hygiena a pravidelné kontroly u zubaře zůstávají základem péče o chrup. Významnou roli však hraje i strava – a nejde jen o omezení sladkostí.
Zubní kaz vzniká postupně. Bakterie v plaku využívají cukry a další fermentovatelné sacharidy z potravy a vytvářejí kyseliny. Ty snižují pH na povrchu zubu a podporují ztrátu minerálů ze skloviny.
Proti tomu působí sliny. Neutralizují kyseliny a dodávají zubům vápník a fosfáty potřebné k remineralizaci skloviny.
Proto záleží nejen na tom, co jíme, ale také jak často . Neustálé mlsání nebo popíjení sladkých nápojů vystavuje zuby opakovaným poklesům pH a nechává sklovině méně času na zotavení.
Které potraviny dokáží vytvořit v ústech příznivější podmínky?
1. Sýr pomáhá neutralizovat kyselé prostředí
Sýr je pro zuby zajímavý z několika důvodů. Obsahuje vápník a fosfor a zároveň při žvýkání podporuje tvorbu slin.
Výzkum naznačuje, že po konzumaci sýra stoupá pH plaku. Méně kyselé prostředí zpomaluje uvolňování minerálů ze skloviny, zatímco vápník a fosfáty z mléčných výrobků se podílejí na její remineralizaci.
Kousek sýra po jídle je proto pro zuby příznivější tečkou než sladký dezert.
2. Křupavá zelenina podporuje přirozené čištění úst
Mrkev, celer či paprika zubní kartáček nenahradí, při žvýkání však stimulují tvorbu slin. Jejich pevná a vláknitá struktura také pomáhá mechanicky odstranit část zbytků potravy z povrchu zubů.
Sliny následně ředí kyseliny, odplavují zbytky jídla a vytvářejí podmínky, ve kterých se sklovina po jídle snáze remineralizuje.
Křupavá zelenina představuje vhodnou součást hlavního jídla i svačiny.
3. Listová zelenina dodává živiny důležité i pro dásně
Špenát, kapusta a další tmavě zelená zelenina přinášejí do jídelníčku vápník, folát, vitamín K a množství dalších mikroživin.
Pozorovací studie spojují vyšší konzumaci zeleniny bohaté na vlákninu a mikroživiny s lepším stavem dásní. Listová zelenina však nefunguje jako náhrada čištění zubů. Její přínos spočívá především v živinách a kvalitě celého jídelníčku.
4. Jablka podporují tvorbu slin
Jablka se někdy označují za „přírodní zubní kartáček“. Toto přirovnání je třeba brát s rezervou.
Žvýkání pevného jablka podporuje tvorbu slin a jeho vláknitá struktura pomáhá odstranit část zbytků jídla. Zároveň ovšem obsahuje přirozené cukry a organické kyseliny, takže zuby nevyčistí tak jako kartáček.
Celé jablko je přesto pro zdravého člověka rozumnější volbou než sladkosti nebo slazené nápoje. Výhodu má také oproti džusu, který zuby vystavuje cukrům a kyselinám bez vláknité struktury celého ovoce.
5. Mastné ryby dodávají vitamín D a omega-3 mastné kyseliny
Losos, sardinky, makrela či sleď jsou zdrojem vitamínu D a omega-3 mastných kyselin.
Vitamin D pomáhá organizmu vstřebávat vápník a podporuje zdraví mineralizovaných tkání včetně zubů. Omega-3 mastné kyseliny se zase zkoumají v souvislosti se zánětlivými procesy a zdravím dásní.
Některé výzkumy naznačují souvislost mezi jejich vyšším příjmem a lepším stavem dásní. Přínos ryb je třeba vnímat hlavně jako součást kvalitního jídelníčku.
6. Ořechy a semena přinášejí minerály bez velké dávky cukru
Mandle, vlašské ořechy a sezamová semínka obsahují vápník, fosfor, hořčík a další živiny potřebné pro kosti a zuby.
Na rozdíl od sladkostí či sušenek zároveň nepředstavují velký zdroj snadno dostupných cukrů pro bakterie plaku a jejich žvýkání podporuje tvorbu slin.
Namísto hledání jedné „zázračné“ potraviny na sklovinu je proto užitečnější nahrazovat sladké pochutiny potravinami, které zuby nevystavují opakovaným kyselým útokům.
7. Zelený a černý čaj obsahují zajímavé polyfenoly
Zelený i černý čaj obsahují polyfenoly, které vědci zkoumají pro jejich působení na bakterie dutiny ústní a tvorbu plaku.
Laboratorní i některé klinické výzkumy naznačují, že látky obsažené v čaji ovlivňují růst a aktivitu některých bakterií spojených se zubním kazem a onemocněními dásní.
Platí to však pro neslazený čaj . Pravidelné přidávání cukru nebo medu a jeho popíjení celé hodiny znamená opakovaný přísun cukru bakteriím v plaku.
Černý čaj může při častém pití zanechávat na zubech povrchové pigmentace. Ty však nejsou zubním kazem.
U zubního kazu nerozhoduje pouze množství cukru
Sladkosti jsou pro zuby problém, ale významnou roli hraje i frekvence jejich konzumace.
Po příjmu fermentovatelných sacharidů bakterie v plaku vytvářejí kyseliny a pH na povrchu zubu klesá. Sliny jej následně postupně vracejí směrem k bezpečnějším hodnotám.
Pokud však každou chvíli sníme sušenku, bonbon nebo si odpijeme ze slazeného nápoje, celý proces začne znovu.
Pro zuby je proto zpravidla horší popíjet slazený nápoj po doušcích celé odpoledne, než ho vypít najednou s jídlem. Sklovina je totiž cukru a kyselinám vystavena opakovaně a mezi jednotlivými poklesy pH má méně času na remineralizaci.
Které potraviny a nápoje představují největší problém?
Slazené nápoje – limonády a energetické nápoje dodávají bakteriím cukr a mnohé jsou zároveň kyselé.
Lepkavé sladkosti – zůstávají na povrchu zubů a mezi zuby déle než potraviny, které se z úst rychle odstraní.
Sušené ovoce – obsahuje koncentrovanější množství cukrů a některé druhy se lehce zachytávají na zubech.
Krekry, chipsy a další rafinované škrobové potraviny – škroby se v ústech rozkládají na jednodušší sacharidy a zbytky těchto potravin se mohou zachytávat mezi zuby.
Velmi kyselé nápoje a potraviny – při časté konzumaci přispívají k erozi skloviny. Problémem není občasný pomeranč či citrón v jídle, ale zejména časté a dlouhodobé vystavování zubů kyselému prostředí.
Zuby potřebují také čas na zotavení
Jedna z nejpraktičtějších zásad pro zdravý chrup je následující: Dopřejte zubům mezi jídly přestávku.
Při neustálém mlsání dostávají bakterie opakovaně nový zdroj sacharidů. Pokud mezi jídly necháme dostatečný odstup a pijeme zejména čistou vodu, sliny mají prostor neutralizovat kyseliny a podporovat remineralizaci skloviny.
Po kyselých nápojích nebo jídlech navíc není vhodné okamžitě čistit zuby. Lepší je vypláchnout ústa vodou as čištěním chvíli počkat.
Strava pomáhá, ale zubní kartáček nenahradí
Jídlo dokáže podmínky v ústech výrazně ovlivnit, ale již vzniklou díru v zubu nevyléčí.
V nejranějším stádiu kazu, kdy ještě nevznikla kavita, lze proces demineralizace zastavit a podpořit remineralizaci skloviny. Pokud se již vytvořila prohlubeň, samotná změna jídelníčku ji nezacelí a je zapotřebí odborného posouzení.
Nejlepší ochrana proto spojuje pravidelné čištění zubů, čištění mezizubních prostor, preventivní prohlídky a rozumný jídelníček. Sýr, zelenina, ořechy, ryby či neslazený čaj mohou být jeho užitečnou součástí.
Ještě větší význam má omezení neustálého mlsání a popíjení sladkých nápojů.
Pro zdraví zubů tedy nerozhoduje jen to, co jíme. Stejně důležité je, jak často je během dne vystavujeme cukrům a kyselinám.
Autor: Kevin Hughes, Zdroj: naturalnews.com