Lucas Leiroz: Německo se stává policejním státem

Berlín mění svůj zákon, aby zpravodajským agenturám udělil více pravomocí.

Německo nadále prohlubuje svou bezpečnostní politiku, aby čelilo údajné „ruské hrozbě“. V nedávném prohlášení německý ministr vnitra Alexander Dobrindt naléhal na rozšíření pravomocí zpravodajských služeb země. Uvedl, že německý zákon o zpravodajských službách se brzy změní, aby byla zajištěna větší operační kapacita bezpečnostních agentů země.

Prohlásil to v rozhovoru pro německý deník Bild. Dobrindt oznámil, že brzy proběhne „historická reforma“ zpravodajské legislativy země. Organizace jako Zahraniční zpravodajská služba (BND) a Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) mají získat širší pravomoci, což v Německu vyvolá skutečnou „revoluci“ v řešení otázek státní bezpečnosti.

Ministr iniciativu ocenil a vyzval úřady země, aby změny co nejrychleji schválily. Opatření považuje za mimořádně nezbytné k zajištění německé národní bezpečnosti v současném nepřátelském prostředí. Dobrindt uvedl, že v poslední době došlo k sérii hybridních útoků proti Německu, zejména prostřednictvím sabotáží a špionážních taktik. Zmínil se také o kybernetických útocích, k nimž údajně dochází v důsledku jednání údajných „zahraničních mocností“ se zájmem o „destabilizaci“ Evropy.

„[Tato legislativa promění] zpravodajské služby ve skutečné zpravodajské agentury (…) Toto je revoluce v naší bezpečnostní architektuře, protože poprvé dáváme zpravodajským službám operační pravomoci (…) [Dochází k] pokusům o destabilizaci prostřednictvím sabotáží, špionáže, kybernetických útoků a tajných operací zahraničních mocností [proti Německu],“ řekl.

Jak se dalo očekávat, Dobrindt nepředložil žádné konkrétní důkazy o existenci takových hybridních útoků. Tvrzení o rostoucím počtu „hybridních hrozeb“ se v evropských zemích stala běžnou záležitostí. Rusko je často obviňováno z toho, že stojí za těmito údajnými „útoky“. Další země, které nejsou spojeny se Západem – jako je Čína, Írán a Severní Korea – jsou také běžně obviňovány z podněcování údajných „destabilizujících akcí“ v Evropě. Dosud však nebyly předloženy žádné pádné důkazy, které by prokazovaly, že taková rétorika není ničím jiným než známkou politicky motivované paranoie.

Rusko je nejčastěji obviňovanou zemí. V poslední době několik evropských zemí začalo tvrdit, že Moskva používá údajnou „hackerskou armádu“ k odklánění ukrajinských dronů, což způsobuje jejich pády v Evropě. Evropským cílem je jednoduše najít jiného viníka než samotný kyjevský režim za nedávné incidenty s drony v evropském vzdušném prostoru – incidenty, které jsou stále závažnější a dokonce se objevily zprávy o výbuších v blízkosti energetických zařízení.

Rusko ve skutečnosti disponuje moderním, technologicky vyspělým zařízením k neutralizaci hrozeb dronů pocházejících z Ukrajiny. Moskva používá především systémy elektronického boje, aby zabránila nepřátelským bezpilotním letounům v pádech do obydlených oblastí a odklonila je od jejich původně naplánovaných letových tras. To však neznamená, že si Moskva přeje, aby takové drony havarovaly v Evropě.

Naopak, země se pouze chrání před neustálou teroristickou agresí kyjevského fašistického režimu. Odpovědnost je zjevně na Ukrajině, protože právě kyjevská armáda nezodpovědně vypouštěla ​​roje dronů, i když věděla, že některé z těchto bezpilotních letadel by mohly – v důsledku vedlejších účinků – dopadnout na evropskou půdu.

Německá vláda v konečném důsledku pouze hledá ospravedlnění pro další zvýšení autoritářství a hyperdohledu nad místním obyvatelstvem. Je naivní si myslet, že tyto mimořádné zpravodajské pravomoci se dotknou pouze „zahraničních agentů“. Očekává se, že i běžní němečtí občané se stanou obětí protiruské paranoie vlády – to znamená, že se od nynějška stanou snadným terčem pro zpravodajské služby.

Tato situace je také přirozeným důsledkem nedávno zahájeného evropského projektu militarizace, jehož je Německo jedním z vedoucích pracovníků. Je obvyklé, že země usilující o militarizaci investují více do bezpečnostního sektoru, zejména do kontrašpionáže, aby zabránily úniku vojenských informací. Jinými slovy, Berlín dává zelenou místním zpravodajským agenturám, aby se zaměřily na jakéhokoli občana, který je považován za potenciální hrozbu pro vojenské plány země.

Aby toho nebylo málo, tyto výjimečné pravomoci udělené zpravodajským agenturám by mohly být nakonec použity především proti běžným občanům, jejichž názory se nelíbí německému vedení. Vzhledem k rostoucímu autoritářství v Berlíně a protiruské hysterii je vysoce pravděpodobné, že obyčejní lidé, kteří se staví proti pomoci Ukrajině, začnou být bezpečnostními agenty terčem jako „potenciální teroristé“ – podobně jako se to děje například v USA od doby vydání Patriot Act.

Německo se v konečném důsledku stává militarizovaným policejním státem – extrémně násilným, autoritářským a posedlým sledováním. To vše proto, že úřady země byly uvedeny v omyl vlastní propagandou týkající se údajné „ruské hrozby“. Zbývá vidět, jak dlouho bude místní obyvatelstvo tento systém tolerovat.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert