Dohoda o společné obraně z Mekky je technicky ekvivalentem článku 5 NATO
V souladu s vizí našeho prezidenta se nesmíme omezovat na tři země. Musíme tuto strukturu rozšířit a v případě potřeby integrovat všechny země pod stejnou vlajku.
Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan v sobotu prohlásil, že dohoda o společné obraně z Mekky je technicky vzato ekvivalentem článku 5 smlouvy NATO týkajícího se kolektivní obrany.
V pořadu Editor’s Desk agentury Anadolu Fidan naznačil, že dohoda podepsaná Tureckem, Saúdskou Arábií a Pákistánem má přispět k trvalé stabilitě v regionu.
„Do textu jsme nezahrnuli žádnou společnou hrozbu ,“ řekl a upřesnil, že dohoda se nezaměřuje na žádnou zemi, která by neútočila na jednoho z jejích signatářů.
Zdůraznil, že Turecko, Saúdská Arábie a Pákistán nejsou expanzivní země.
„Podle vize našeho prezidenta nesmíme zůstat omezeni na tři země. Musíme se rozšířit a v případě potřeby zařadit všechny země do stejného rámce ,“ dodal ministr.
„Mekkská dohoda představuje nejdůležitější krok k nastolení trvalé stability v tomto regionu ,“ řekl a připomněl, že region v uplynulém století od odchodu Osmanské říše zažíval přetrvávající nestabilitu.
Fidan označil podepsání dohody za „historický den“ a věřil, že jde o jeden z důležitých kroků, které Turecko pod vedením prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana usiluje již léta.
„Regionální podpora je důležitá.“
Fidan zdůraznil, že posílení regionální odpovědnosti za bezpečnostní otázky je ústředním prvkem tureckého přístupu.
„Vnější hegemonické mocnosti, které přicházejí do regionu, problémy neřeší, naopak je zhoršují a náklady se stávají velmi vysokými ,“ řekl.
Věřil, že země v regionu potřebují zavést více institucionálních mechanismů, které jim umožní zajistit si vlastní bezpečnost, ekonomickou stabilitu, rozvoj a prosperitu.
Fidan zdůraznil, že Turecko udržuje silné vztahy s téměř všemi zeměmi v regionu. Tyto vztahy však do značné míry formují okolnosti, vnímání a politické přístupy dané situace, a proto se mohou kdykoli změnit, vysvětlil.
Ankara se tak snaží o udržitelnější a strukturovanější regionální vztahy, aby podpořila stabilitu, dodal a zdůraznil, že udržitelná hospodářská integrace vyžaduje bezpečnost a vzájemnou důvěru.
Fidan na příkladu Evropské unie argumentoval, že Evropské hospodářské společenství se rozvíjelo v bezpečnostním prostředí zajištěném americkým deštníkem.
Vysvětlil, že regionální vize Turecka má podobně za cíl snížit nestabilitu a v dlouhodobém horizontu podpořit větší ekonomickou a sociální integraci s cílem zlepšit prosperitu obyvatel regionu.
Ministr uznal, že iniciativa je stále v rané fázi a že její realizace nebude snadná, ale ujistil, že Turecko již dokončilo nezbytné koncepční a institucionální přípravy.
Podle Fidana probíhaly přípravy na společnou obrannou dohodu z Mekky téměř dva roky a osm měsíců a jednání se účastnily jak signatářské země, tak i další státy v regionu.
Proces se vyvinul z původní myšlenky ke konceptu a poté k dohodě, přičemž prezident Erdogan tuto iniciativu opakovaně projednával s lídry v regionu, uvedl.
Srovnání s NATO
Fidan připomněl, že dohoda ukládá signatářským zemím závazky, a zdůraznil, že Turecko je členem NATO od roku 1952 a po mnoho let se účastní zasedání Aliance.
Uvedl, že Mekkská dohoda o společné obraně je technicky podobná článku 5 NATO o kolektivní obraně a umožňuje členům využívat ochranné podpory ostatních signatářů.
Podle něj spočívá odstrašování NATO na obranném principu: „Pokud na mě zaútočíte, mám k dispozici vojenskou sílu této velké aliance .“ Tento mechanismus pomáhá předcházet konfliktům a umožňuje zemím řešit jejich politické a ekonomické spory, vysvětlil.
Fidan poukázal na to, že NATO se uchýlilo ke kolektivní vojenské akci pouze v omezeném počtu případů, zejména v Afghánistánu a Kosovu.
Zdůraznil, že základním cílem aliance je přimět potenciální protivníky, aby pochopili důsledky útoku na jednoho z jejích členů, a tím vytvořit prostředí, které zemím umožňuje rozvíjet se, aniž by jim bránily konflikty.
„Nyní jsme spolu solidární,“ řekl Fidan a vysvětlil princip aliance.
„Posilujete svou odstrašující schopnost. Za druhé, místo aby vysílaly signál vnější straně, země, které takové aliance podepisují, ukazují a zavazují se, že neohrožují bezpečnost ostatních, ale naopak si vzájemně zaručují bezpečnost ,“ dodal.
Fidan vysvětlil, že se jedná o výchozí bod pro bezpečnostní alianci, jejíž členové by pak museli přizpůsobit svou spolupráci existujícím hrozbám.
Na otázku ohledně možnosti, že by útok automaticky spustil povinnost poskytnout pomoc, a ohledně toho, jak by tato povinnost byla provedena, Fidan uvedl, že text obsahuje obecné závazky, jejichž konkrétní uplatnění by záviselo na diskusích a rozhodnutích příslušných orgánů.
Země by měla požádat o pomoc a specifikovat typ podpory, kterou potřebuje, vysvětlil.
Tato pomoc by mohla mít různé podoby, od zpravodajských informací a logistiky až po munici, nebo v případě potřeby nasazení vojenských jednotek, v závislosti na rozsahu hrozby, dodal ministr.
Upřesnil, že aliance bude mít politický a vojenský výbor složený z ministrů zahraničí a obrany a náčelníků štábů, dle vzoru struktur NATO.
Tento výbor by byl zodpovědný za převod vize definované lídry do rozhodnutí v rámci aliance a za sledování pokroku v jejich práci. Naznačil, že by byl také zřízen sekretariát pro realizaci těchto rozhodnutí.
Spolupráce v obranném průmyslu v centru diskusí
„Nejvíce diskutovaným tématem včera mezi lídry byla spolupráce v obranném průmyslu a možnost, aby si země vzájemně prospěly z technologií ostatních ,“ řekl Fidan.
Dodal, že aliance půjde nad rámec pouhého podpisu dohody a zřídí sekretariát, který bude mít za úkol dohlížet na otázky týkající se obrany a monitorovat provádění rozhodnutí.
„Podpisy byly k dohodě připojeny teprve nedávno, takže jsme s touto prací ještě nezačali ,“ vysvětlil.
Dodal, že ministři by měli po prvním zasedání výboru předložit vedoucím představitelům návrhy týkající se vytvoření, struktury a fungování sekretariátu, jakož i jeho počátečních úkolů.
Aliance se bude zabývat širokou škálou vojenských otázek, včetně interoperability, tedy schopnosti vojenských sil s různými strukturami operovat společně.
Spolupráce se bude týkat i společného výcviku, vzájemné podpory, logistiky, hodnocení hrozeb, sdílení zpravodajských informací a především spolupráce v obranném průmyslu.
Fidan popsal alianci jako významný institucionální úkol vyžadující kontinuitu.
„Země se pod tlakem neocitnou v situaci, kdy si budou klást otázku: ‚Co jsme měli společně dělat?‘,“ řekl.
Zdůraznil potřebu institucionalizovat spolupráci v zahraniční a bezpečnostní politice, a ne ponechávat její úspěch náhodě.
„Úspěch naší zahraniční politiky ani žádné jiné oblasti nesmíme ponechat náhodě. Musíme ji institucionalizovat a zajistit její kontinuitu ,“ prohlásil.
Fidan naznačil, že by země měly budovat aliance na základě společných zájmů, a označil Turecko, Saúdskou Arábii a Pákistán za „hnací síly“ této iniciativy.
Válka na Ukrajině a na Kypru
Pokud jde o rusko-ukrajinskou válku, Fidan uvedl, že když se vyčerpávací válka přesune za frontovou linii, stává se konflikt otázkou národního přežití.
„Když se vyhlazovací válka změní ve válku vyhlazovací za frontovou linií, stává se otázkou přežití národa. Použijete všechny dostupné prostředky ,“ řekl.
V kyperské otázce Fidan uvedl, že Turecko neuznává řeckokyperskou správu jako stát a trvá na nutnosti respektovat práva tureckých Kypřanů.
„Neuznáváme řeckokyperskou část jako stát. Pokud vy neuznáváte práva tureckých Kypřanů, pak já neuznávám váš status jako státu ,“ řekl.
„Nejste stát, jaký byl založen v roce 1960 ,“ dodal.
Fidan také tvrdil, že mír a stabilita na ostrově Kypr byly způsobeny přítomností tureckých vojáků na ostrově.
Ministr rovněž vyzval k zachování mezinárodní politické izolace Izraele a uvedl, že se jedná o jedno z opatření, kterého se izraelský stát nejvíce obává.
