Írán zaútočil na hangáry amerických dronů na klíčové kuvajtské letecké základně

Íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) 30. července oznámily, že v rámci své probíhající „operace Nasr-2“ zničily dva hangáry pro drony, sklad paliva pro vojenská letadla a vrtulníky patřící armádě Spojených států na letecké základně Ali Al Salem v Kuvajtu.

Ve zveřejněném prohlášení IRGC uvedla, že operace byla provedena jako pokračování íránské kampaně s cílem potrestat Spojené státy za to, co íránská armáda označila za „agresi“ v regionu.

Prohlášení adresované obyvatelům Kuvajtu varovalo, že kampaň bude pokračovat „dokud neskončí drancování bohatství a zdrojů muslimských národů a dokud nebudou z regionu vyhnány americké okupační a rabující síly“.

V projevu k íránskému lidu sbor uvedl, že občané po celé zemi již 150 nocí po sobě pořádají shromáždění požadující pomstu za atentát na nejvyššího vůdce Alího Chameneího a úplné stažení amerických sil z regionu.

Zmínka o 150 nocích demonstrací se vztahuje k demonstracím, které začaly po atentátu na ajatolláha Chameneího 28. února Spojenými státy a Izraelem, což Írán označil za „teroristický“ čin.

V prohlášení se dále uvádí, že spolu s veřejností i příslušníci leteckých a pozemních sil IRGC nadále s odhodláním a odvahou čelí „agresorskému nepříteli“.

Kuvajtská armáda dříve oznámila, že íránský útok byl namířen proti budově patřící čínské společnosti v severním Kuvajtu a zabil jednoho pracovníka.

Mluvčí ministerstva obrany Saud Al-Atwan uvedl, že „íránská agrese“ zasáhla budovu a způsobila rozsáhlé materiální škody. Dodal, že příslušné orgány okamžitě začaly v koordinaci s dalšími složkami přijímat nezbytná opatření k reakci na incident.

Útok byl druhým útokem oznámeným Islámskými revolučními gardami (IRGC) od doby, kdy USA přes noc zahájily rozsáhlou vlnu úderů proti Íránu, při nichž zahynuli nejméně tři lidé. První útok byl namířen proti letecké základně Muwaffaq Salti v Jordánsku. Sbor uvedl, že tam byly zničeny tři stíhačky F-35, ale Centrální velení tato tvrzení odmítlo.

Výměna úderů může být začátkem další konfrontace mezi USA a Íránem po krátkém příměří. Islámská republika jistě zareaguje na jakékoli další americké útoky a je velmi pravděpodobné, že rozšíří rozsah svých úderů.

Írán z velké části vyčerpal americké zásoby stíhacích raket

Obnovená kampaň Spojených států proti Íránu výrazně vyčerpala americké zásoby protiraketových systémů Patriot a THAAD, což vyvolává obavy ohledně připravenosti armády na další potenciální konflikty, uvádí analýza zveřejněná 27. července Centrem pro strategická a mezinárodní studia .

Zpráva zjistila, že americké síly během první fáze války proti Íránu, která začala 28. února, vynaložily velké množství munice pro protivzdušnou obranu. Bojové operace byly obnoveny po příměří z 8. dubna, což podle analýzy dále snížilo zásoby.

Analytici zjistili, že zásoby stíhacích střel Patriot klesly pod 1 000 kusů, z přibližně 1 030 před začátkem války. Zásoby stíhacích střel THAAD se podle zprávy pohybovaly zhruba na 250 kusech.

Analýza zjistila, že zásoby systémů Patriot klesly z předválečné úrovně na 759 až 827 kusů v době dubnového příměří, zatímco zásoby systémů THAAD ve stejném období klesly na 234 až 278 kusů.

Dodávky systémů THAAD během příměří překonaly spotřebu, uvádí zpráva, což vedlo k poněkud vyšším zásobám v červenci než v dubnu.

Zpráva připisuje americké protivzdušné obraně značný úspěch, ale zároveň poznamenává, že nebyla dokonalá. Analytici napsali, že některé íránské útoky protivzdušnou obranu pronikly, což způsobilo oběti a rozsáhlé škody na vojenských základnách.

Varovala, že zmenšující se zásoby by mohly donutit USA a spojence podstoupit větší riziko při používání zbývajících stíhacích raket.

Zpráva uvádí, že pro obranu proti balistickým raketám neexistují žádné dobré alternativy k systémům Patriot a THAAD. Lodě amerického námořnictva vybavené standardními raketami schopnými takového zachycení jsou obecně od bojiště příliš daleko, aby mohly pomoci.

Zpráva rovněž upozornila na širší strategickou obavu: munice použitá v íránském konfliktu by mohla představovat krátkodobé až střednědobé riziko pro připravenost USA na potenciální konflikt s Čínou v západním Pacifiku.

Poukázala na navrhovaný požadavek Trumpovy administrativy na munici ve výši 95 miliard dolarů v rozpočtu na obranu na fiskální rok 2027, spolu s dalšími 21 miliardami dolarů v dodatečné žádosti o válečné služby, jako na důkaz naléhavosti, kterou úředníci kladou na obnovu zásob.

Zatímco stíhací střela Patriot v průměru stojí kolem 4 milionů dolarů, jedna raketa THAAD se pohybuje mezi 12 a 15 miliony dolarů.

Omezená konfrontace s Íránem, která trvala 13 dní začátkem tohoto měsíce, pravděpodobně ještě více vyčerpala americké zásoby stíhacích raket a právě v době, kdy se zpráva objevila, začala další konfrontace, kdy Islámská republika obnovila raketové údery proti americkým silám v regionu.

Není jasné, kolik raket Írán stále má, ani zda nějaké stále vyrábí. Je však jasné, že USA a jejich spojenci by mohli své zásoby vyčerpat, pokud se válka bude déle protahovat.