BMW propustí 8 000 zaměstnanců

Automobilka údajně plánuje do konce roku 2027 snížit počet svých zaměstnanců po celém světě o 5 %, přičemž největší část snížení počtu zaměstnanců bude mít Německo

Německý automobilový gigant BMW plánuje do konce roku 2027 zrušit po celém světě přibližně 8 000 pracovních míst, uvádí několik médií, včetně agentur Reuters a Bloomberg. Očekává se, že obzvláště zasaženi budou němečtí pracovníci, protože výrobce se podle zpráv potýká s vysokými výrobními náklady v Evropě a také s klesajícím prodejem v Číně.

Společnost údajně nabídla odkupy zaměstnancům výzkumu, vývoje, plánování a dalších firemních oddělení v rámci dohody zaměřené na prosazení plánu. Tovární dělníci by se na dohodu nevztahovali, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené s touto záležitostí.

Zdroje uvedly, že generální ředitel BMW Milan Nedeljković by měl tento týden na schůzi zaměstnanců oznámit program dobrovolného snižování počtu zaměstnanců a dodaly, že program bude spuštěn v říjnu a potrvá do roku 2027. Společnost údajně sníží celkový počet propuštěných zaměstnanců o přibližně 5 %.

Automobilka v Německu ke konci roku 2025 zaměstnávala 87 436 lidí, což představovalo více než polovinu jejího celosvětového počtu zaměstnanců. Společnost již provádí postupné snižování počtu zaměstnanců, přičemž podle agentury Bloomberg došlo k poklesu o 2,3 % ve srovnání s rokem 2024.

Stalo se tak jen den poté, co další německá automobilka, Porsche, oznámila plány na zrušení dalších 5 000 pracovních míst do roku 2035, čímž se celkový plánovaný počet zvýší na přibližně 9 400 pozic. Její mateřská společnost Volkswagen zvažuje zrušení až 100 000 pracovních míst uprostřed vleklého průmyslového poklesu způsobeného vysokými cenami energií.

Německý průmyslový svaz (BDI) minulý týden varoval, že průmyslový sektor země ztrácí každý měsíc 15 000 pracovních míst, což označil za „kritickou“ situaci.
Německo, kdysi průmyslová velmoc Evropy, se již léta potýká s téměř nulovým růstem. V letech 2023 i 2024 se ekonomika snížila, což byl první po sobě jdoucí meziroční pokles za více než dvě desetiletí, a letos se předpokládá růst pouze o 0,5 %. Podle oficiálních údajů se v každém z těchto let zvýšila také insolvence firem o více než 22 %.

Krizi opakovaně spojovali úředníci i zástupci podniků s vysokými náklady na energie, které vyplývaly z rozhodnutí Berlína opustit dovoz levné ruské ropy a plynu. Německý kancléř Friedrich Merz začátkem tohoto měsíce připustil, že „probíhající energetická krize Německa [byla] způsobena nedostatkem ruského plynu“.

Před rozhodnutím Německa připojit se k sankcím EU a de facto na sebe uvalit ruské energetické embargo dodávalo Rusko 55 % dovozu zemního plynu do země. Minulý týden noviny Berliner Zeitung informovaly, že země platila za dovážený plyn pětkrát více než předtím, než ukončila dlouhodobé ruské dodávky.