ROZHOVOR: Čelíme nejnebezpečnější fázi války
V exkluzivním rozhovoru s britským novinářem Georgem Gallowayem varuje významný politolog a expert na Blízký východ Seyed Mohammad Marandi před dramatickou eskalací konfliktu mezi USA a Íránem. Současnou fázi popisuje jako „nejrozhodnější a nejnebezpečnější fázi války“. Zhruba třicetiminutový rozhovor, který kvůli technickým problémům začal krátkým úvodem hosta, vykresluje bezútěšný obraz geopolitické situace: USA již prohrály dvě fáze války proti Íránu – nejprve 40denní útočnou válku a poté obléhání sankcemi. Nyní prezident Trump hrozí zničením íránské infrastruktury, což by podle experta spustilo ničivou řetězovou reakci, která by mohla proměnit celý Perský záliv v požár a uvrhnout globální ekonomiku do deprese horší než ta ve 30. letech 20. století.
Část 1: Vojenská situace – Proč se nacházíme v nejnebezpečnější fázi války
Hodnocení neúspěšných amerických strategií
„Spojené státy vedly proti Íránu nelegální a neoprávněnou válku – společně s Netanjahuovým režimem a za plné pomoci Kataru, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Kuvajtu a Bahrajnu,“ vysvětluje expert hned na úvod. „Všichni jsou součástí této koalice a nikdo Íránu nepomohl.“ Tato široká aliance proti Islámské republice však selhala – vojensky i ekonomicky.
První fázi války, 40denní ofenzívu, USA prohrály. Ani následné obléhání prostřednictvím sankcí nedosáhlo požadovaného efektu. „Proto museli ustoupit,“ uvedl expert. Írán podepsal dohodu (pravděpodobně s odkazem na jadernou dohodu JCPOA) pouze proto, že byla pro zemi výhodná – i když věděli, že USA lžou a připravují se na další válku.
Porušení dohody
USA brzy porušily Memorandum o porozumění (MoU): Odmítly nařídit Izraeli, aby zastavil bombardování Libanonu, a odmítly uvolnit zmrazená aktiva Íránu. „A pak se pokusily ovládnout Hormuzský průliv a podkopat pravomoc dohodnutou v článku 5 JCPOA,“ uvedl expert.
Trump nyní hrozí zničením celé íránské infrastruktury – mostů, elektráren, odsolovacích zařízení. „A Íránci velmi otevřeně a jasně řekli, že zničí kritickou infrastrukturu všech režimů, které jsou na této válce spoluviníky,“ varuje expert.
Hormuzský průliv jako rozhodující faktor
Strategický průliv mezi Perským a Ománským zálivem je ústředním bodem eskalace. Írán „nedovolí žádným lodím opustit Hormuzský průliv bez íránského povolení,“ uvedl expert. To bylo součástí dohody mezi Íránem a USA: Írán bude regulovat lodní dopravu přes průliv a kontrolovat obchod.
„Pokud připluje loď, Írán ji zasáhne,“ prohlašuje Marandi jasně. Pak se Trump bude muset rozhodnout: „Chce bombardovat mosty a elektrárny? Pokud ano, Írán bombarduje elektrárny a další politickou infrastrukturu v režimech kolem Perského zálivu.“
Proč má Írán rozhodující výhody
Rozdíly mezi Íránem a státy Perského zálivu by podle experta nemohly být větší:
- Počet obyvatel : Írán má 90 milionů obyvatel, kteří se rozkládají na rozlehlé zemi s decentralizovanou infrastrukturou.
- Zemědělství : Írán je v zemědělství soběstačný, má hory, řeky a vodní nádrže. Pouze 1 % Íránců využívá odsolovací zařízení pro zásobování vodou.
- Zkušenosti se sankcemi : Írán je pod sankcemi po celá desetiletí a nerozvíjí své zdroje ropy a zemního plynu ve stejné míře jako jeho sousedé.
Naproti tomu státy Perského zálivu vybudovaly celou svou infrastrukturu s pomocí Západu. Jsou proto, jak zdůrazňuje expert, „mnohem zranitelnější“. „Pokud Írán podnikne odvetné kroky, tyto země se zhroutí. Rozpadnou se. Lidé budou muset odejít. Opustí země – ať už je to Katar nebo Emiráty, Saúdská Arábie nebo Kuvajt, možná i Omán a Bahrajn.“
Konec států Perského zálivu a ropného průmyslu
Důsledky by byly katastrofální: „Tohle bude konec těchto zemí a konec ropného a plynárenského průmyslu v těchto zemích na několik příštích let – možná i mnohem déle,“ řekl Marandi. „A pak ani nebude jasné, kdo bude těmto zemím vládnout.“
Nastiňuje možné scénáře: „Možná Irák převezme Kuvajt. Možná se Bahrajn vrátí Íránu. Možná dojde k vnitřním konfliktům v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech.“ Výsledkem bude podle něj globální ekonomický kolaps – „okamžitý“.
Trumpovo dilema
Marandi vidí Trumpa v beznadějné situaci: „Je zoufalý a rozzlobený, protože Íránci zničili americké základny v celém regionu Perského zálivu.“ Američané se stáhli na západ – do Saúdské Arábie a Jordánska – kde je nyní zasahují íránské přesné rakety.
Ztráty jsou mnohem vyšší, než USA připouští, a škody na americké infrastruktuře jsou obrovské. „Všechny klíčové íránské zdroje jsou pod zemí,“ vysvětluje expert. „Proto chtějí USA bombardovat kritickou infrastrukturu Íránu – protože nemohou bombardovat jeho vojenské základny.“
Úloha sionistů
Marandi vidí jasnou odpovědnost: „Toto není v zájmu amerického lidu. Není to v zájmu lidí celého světa. Ti, kdo tuto válku prosazují, jsou sionisté.“
Klade si výbušnou otázku: „Co mají proti Trumpovi? Kdo ví?“ Trump žene svět do „velmi, velmi nebezpečné situace“. Jeho předpověď: „Nastane velká hospodářská krize – horší než ve 30. letech 20. století.“
Část 2: Saúdská Arábie, Jemen a ekonomické důsledky
Jemenský faktor
Druhou frontou, která je často přehlížena, je Jemen. Saúdská Arábie se podle experta dostala do beznadějné situace svou vlastní válečnou politikou.
„Saúdové si to způsobili sami,“ prohlašuje. „Západ a všechny tyto režimy v regionu vedou válku proti Jemenu už léta – válku genocidy velmi podobnou té v Gaze.“ Zapojeny byly všechny země v regionu – Katar, Jordánsko, Turecko, Emiráty.
K rozhodující eskalaci došlo, když Saúdové bombardovali mezinárodní letiště v Saná. „To byla kapka, která přelila velbloudovi hřbet,“ řekl expert. Írán vyslal na letiště civilní delegaci, aby vyzvedla delegaci na pohřeb. Když se letadlo při zpátečním letu blížilo k letišti, Saúdové ho bombardovali.
„To v Íránu vyvolalo naprosté pobouření,“ řekl expert. „Bylo to civilní dopravní letadlo. Posádku tvořili obyčejní civilisté – muži i ženy. Některé z lidí na palubě jsem znal osobně.“
Jemenská reakce: Saúdské obléhání
Jemen následně zavedl námořní blokádu saúdskoarabských přístavů v Rudém moři. „A to cenu ropy ještě zvýší.“
Ironie situace: „Saúdové už jednou s Jemenem prohráli. Stále prohrávají s Íránem. A nyní je irácký odpor připraven na válku – s větším počtem vojáků než Hizballáh a přístupem k nejlepším dostupným zbraním.“
Otázka zní: „Jak může Saúdská Arábie vyhrát?“ Jemen jednoduše potřebuje zničit saúdskou ropnou infrastrukturu – „jak to udělali jednou před pár lety, aby vynutili příměří.“ Saúdská Arábie není v pozici, kdy by mohla bojovat. „Pokud bude zasažena jejich kritická infrastruktura, všichni se zhroutí.“
Ekonomická časovaná bomba
Dotazovaný uvádí přímou souvislost mezi vojenskou eskalací a ekonomickými důsledky. „Lidé nyní vidí, jak cena ropy roste. A v nadcházejících dnech, pokud Trump tuto hrozbu splní, cena ropy prudce vzroste – a stejně tak i další komodity.“
Marandi poukazuje na současnou cenu ropy Brent: „Přes 90 dolarů za barel – to je papírová cena.“ Jeden podnikatel mu vysvětlil, že skutečná cena je spíše 150 dolarů – a to je jen začátek.
„Pokud cena ropy prudce vzroste, rychle dosáhne ceny, kterou si nikdo nebude moci dovolit,“ varuje expert. „Pak se všechny továrny zavřou. Pak se zavřou všechny podniky. Pak vypadne elektřina. Pak se zhroutí veřejné služby. Pak začne selhávat internet.“
Dodává: „Budeme žít na úplně jiném místě.“
Důsledky pro globální ekonomiku
Dopad by byl globální: „Spojené státy nás tlačí tímto směrem.“ Pokud Trump své hrozby splní, globální ekonomika se „zhroutí“ – a to velmi rychle.
„Buď se věci z kopce velmi rychle zhorší, nebo se z kopce zhorší pomalejším tempem. Ale z kopce určitě půjdou,“ uzavírá expert. „O tom není pochyb.“
Část 3: Geopolitické důsledky, Izrael a bezútěšný závěr
Izrael mezi strachem a vypočítavostí
Současná strategie izraelského režimu je dvojí: Na jedné straně těží ze skutečnosti, že USA vedou válku proti Íránu samy, ale na druhé straně eskalace vytváří i nová rizika.
„Íránské vítězství v Hormuzském průlivu je pro Izrael velmi špatnou zprávou,“ vysvětluje Marandi. „Írán ničí všechny ty vrstvy obrany, které USA pro Izrael vybudovaly.“ Mluví o radarových systémech v severním Iráku, oblasti Perského zálivu a Jordánsku, které měly Izrael chránit před íránskými raketami a drony.
„Jsou pryč. Budou zničeni,“ prohlašuje expert jasně. „Íránci čekají – soustředí se na obchod v Hormuzské oblasti, ale také sledují vnitřní situaci v izraelském režimu, která je dost špatná.“
Netanjahuova návštěva New Yorku
Ironií okamžiku je, že „Izraelci by měli nést odpovědnost,“ říká Marandi s odkazem na plánovanou návštěvu Netanjahua v New Yorku. Starosta New Yorku prohlásil, že je ochoten válečného zločince zatknout, ale Trump dal jasně najevo, že dojde k přestřelce.
„Netanjahu bude světu přednášet o terorismu – i když právě terorismus umožnil vznik jeho státu,“ řekl Marandi. „Zejména proti britské státní správě a britským ozbrojeným silám, které se snažily plnit mandát OSN.“
Pásmo Gazy a veřejné mínění
Expert zdůrazňuje, že genocida v Gaze pokračuje. Lidé jsou vražděni každý den. „Ještě včera upálili zaživa rodinu. Každý den vraždí děti.“
Lidé to vidí – i když to západní média neukazují. „Kdybyste četli západní média, neměli byste tušení, že každý den masakrují Gazu. Proč? Protože je vlastní psychopati, protože jim chybí důvěryhodnost.“
Veřejné mínění se stále více obrací proti izraelskému režimu a tento proces je nezastavitelný. „Snímky jsou pro Spojené státy katastrofální,“ řekl expert.
Jaderný paradox
Další paradox americké politiky: Trump sám, zatímco Íránu vyhrožoval útokem na jeho jaderný program, „desítkykrát“ prohlásil, že íránský jaderný program byl již kompletně zničen.
„Teď říkají, že je plně aktivní. Všechno je neporušené. Obohacují uran. Co to je? Co je pravda?“ ptá se expert. „Buď lhali tehdy, nebo lžou teď.“
Migrace jako důsledek kolapsu
Expert varuje před masovými migracemi, jaké svět ještě nezažil, pokud se ekonomika zhroutí.
„Pokud vaše vlády pomohou srazit globální ekonomiku, uprchnou ne desítky tisíc, ale statisíce – možná miliony – lidí,“ řekl expert. „Budeme žít ve velmi odlišném světě.“
Odpovědnost států Perského zálivu
Klíčovou otázkou, kterou Marandi vznáší, je odpovědnost států Perského zálivu. „Saúdové se musí rozhodnout,“ říká. „Dovolí to? Emirátci, Kuvajťané? Protože Írán to dovolí.“
Írán tuto válku nezačal, prohlásil Marandi. „Írán eskalaci nevyprovokoval. Írán podepsal JCPOA. Druhá strana ji porušila – s podporou Saúdů, Kuvajtu a Emirátů.“
Írán nemá v úmyslu provést odvetu, ale nedovolí, aby byla zničena jeho vlastní infrastruktura, zatímco státy Perského zálivu nadále podporují své spojence.
Otázka existence
Marandi přirovnává ruský postoj: „Rusko nedávno prohlásilo: ‚Víme, že by to mohlo znamenat konec světa. Ale pro nás neexistuje svět bez Ruska.‘“
Írán je nyní ve stejném duševním rozpoložení. „Pokud chtějí zničit Írán, pak Írán zničí všechno a všechny,“ citoval host ruského myslitele.
Současná vojenská situace
Marandi popisuje dramatickou změnu vojenské situace v posledních měsících: „To, co dnes pozorujeme, ukazuje mnohem silnější Írán než během 40denní války. Íránské rakety jsou velmi přesné – přesnější než před třemi nebo čtyřmi měsíci.“
USA již opustily několik základen: základnu Al-Udeid a základnu krále Faisala v Jordánsku. „V podstatě ukončily svou přítomnost v Perském zálivu – s výjimkou Kuvajtu a Bahrajnu. Ale tam už moc nezůstane.“
Válka se nyní vede z dalekého západu – z Jordánska a Izraele.
Rozhodující scénář
„Situace je teď jiná než před třemi nebo čtyřmi měsíci,“ zdůrazňuje Marandi. „Dosáhli jsme bodu zlomu.“
Jsou možné dva scénáře, ani jeden z nich není dobrý:
- Rychlá eskalace : Pokud Trump své hrozby uskuteční, Írán zareaguje „velmi rozhodně“. „Svět se změní.“
- Pomalé zhoršování : I bez úplné eskalace bude globální ekonomika klesat.
„Ať už se vydáme jakoukoli cestou, půjde to dolů,“ uvádí expert. „Ale pokud Trump své hrozby splní, pak to půjde dolů velmi rychle.“
Modlitba a varování
„Modlím se za bezpečnost všech lidí na celém světě,“ uzavírá Marandi. „Ale nakonec bude rozhodnutí učiněno ve Washingtonu – a oni budou ti, za které budeme všichni nést odpovědnost.“
Íránci nyní dosáhli globální ekonomiky – „bodu zlomu“. Trumpovy hrozby se Íránci setkají s „velkým odhodláním“.
„Dosáhli jsme toho, o čem Íránci mluví už léta,“ říká Marandi. „Žádný národ nedovolí, aby byla jeho infrastruktura zničena, zatímco země, které mu pomáhají, budou pokračovat v exportu ropy.“
Rozhovor končí pochmurnou předpovědí: „Pokud se to stane, bude to konec těchto zemí a konec ropného a plynárenského průmyslu v těchto zemích na několik příštích let – možná i mnohem déle.“
Závěr: Co nás čeká
Rozhovor vykresluje scénář připomínající nejtemnější předpovědi studené války: Svět je na pokraji eskalace, která by mohla uvrhnout nejen region, ale celou globální ekonomiku do deprese. Kombinace blokády Hormuzského průlivu, kolapsu dodávek ropy a zničení kritické infrastruktury v státech Perského zálivu by mohla spustit dominový efekt, který by otřásl globálním ekonomickým řádem.
Zásadní otázkou je, zda jsou USA připraveny čelit důsledkům své politiky – nebo zda se časem vzpamatují. Expert je skeptický: „Máme co do činění s psychopatem v Bílém domě, obklopeným sionistickými agitátory, kterým nezáleží na USA, Evropanech a už vůbec ne na zbytku světa.“
Jedna věc se zdá být jasná: svět se změní – otázkou je pouze, jak rychle a jak hluboce.
