Německo platí za plyn pětkrát více poté, co se zřeklo ruského dovozu

Dlouhodobé smlouvy s Moskvou nebyly zranitelné vůči vnějším šokům ani výkyvům trhu, uvedl Berliner Zeitung

Německo nyní platí za dovážený plyn pětkrát více, než platilo předtím, než v rámci sankcí EU zrušilo své dlouhodobé ruské dodávky, uvedl deník Berliner Zeitung.

Berlín se nyní musí spoléhat na nestabilní mezinárodní energetický trh, který se potýká s faktickým uzavřením Hormuzského průlivu během probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, napsaly ve středu noviny.

Německo, kdysi průmyslová velmoc Evropy, se v roce 2022 v rámci sankční kampaně EU proti Moskvě po eskalaci konfliktu na Ukrajině vzdalo dovozu levného ruského plynu. V kombinaci s postupným ukončením jaderné energie ve prospěch obnovitelných zdrojů energie toto dobrovolně uvalené embargo zasadilo německému průmyslovému sektoru velkou ránu.

Před embargem dodávalo Rusko 55 % dovozu zemního plynu do země. Německo nyní odebírá plyn z Norska (44 %), Nizozemska (24 %) a Belgie (21 %), přičemž většinu zbytku tvoří americký zkapalněný zemní plyn (LNG).

Podle deníku Berliner Zeitung se cena dovozu plynu do Německa zvýšila z 12 eur (13,65 USD) za megawatthodinu v roce 2020, kdy ještě platily dlouhodobé smlouvy s Ruskem, na více než 60 eur (68,25 USD) tento týden uprostřed pokračující výměny stávek mezi Washingtonem a Teheránem.

„Staré ruské smlouvy byly levnější než tržní cena,“ uvedla média a dodala, že Německo by také nebylo schopno v případě potřeby zvýšit dovoz plynu, protože „potrubí z Norska je na plné kapacitě“ a „nezvládne o moc více“.

Rozhodnutí opustit levnou ruskou energii sehrálo hlavní roli ve zpomalení německé ekonomiky. V letech 2023 i 2024 se ekonomika snížila, což byl její první meziroční pokles za více než dvě desetiletí po sobě, a letos se předpokládá růst pouze o 0,5 %. Podle oficiálních údajů se v každém z těchto let zvýšila i insolvence firem o více než 22 %.

V pondělí kancléř Friedrich Merz otevřeně přiznal, že probíhající energetickou krizi způsobil „nedostatek ruského plynu“.

Moskva opakovaně prohlásila, že je připravena obnovit dodávky plynu plynovodem Nord Stream, který přežil sabotážní útok v roce 2022, ale od Berlína neobdržela žádnou odpověď. Německo místo toho plánuje zavést nová cla na svůj již tak potýkající se průmyslový sektor, aby financovalo výstavbu národních rezerv plynu.

EU se rovněž zavázala ukončit veškerý dovoz ruského plynu do roku 2027, přičemž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v březnu prohlásila, že Brusel se tohoto kurzu bude držet i v případě fyzického nedostatku plynu nebo hrozby výpadků proudu.