Mikroplasty v krvi souvisejí s těžkými infarkty. Jak snížit jejich příjem a hromadění v organismu

Mikroplasty se již našly v mozku, játrech, plicích, placentě i ve varlatech. Nová studie však přináší další znepokojující poznatek – vědci je objevili přímo v krvi přiváděné do srdce pacientů s jednou z nejtěžších forem infarktu.

Přestože studie zatím nedokazuje, že mikroplasty infarkt přímo způsobují, přibývá důkazů, že mohou podporovat zánět a poškozovat cévy.

Italští výzkumníci analyzovali vzorky krve pacientů s infarktem myokardu s elevací ST segmentu (STEMI), což je závažná forma infarktu vznikající při náhlém úplném uzávěru koronární tepny zásobující srdce.

Mikroplasty byly nalezeny u 84 % pacientů. Ve srovnávací skupině lidí se zdravými koronárními arteriemi byly zjistitelné pouze u 32 % účastníků.

Nejčastěji se jednalo o polyethylen – plast používaný například při výrobě obalů, plastových lahví či fólií, který patří mezi nejpoužívanější plasty na světě.

Metodika a hlavní zjištění

Během angiografie, tedy vyšetření cév pomocí kontrastní látky, odebrali vědci vzorky krve přímo z koronárních arterií. Zjistili, že pacienti s mikroplasty měli zároveň vyšší hladiny zánětlivých markerů – látek v krvi, které signalizují probíhající zánět.

To podporuje výsledky předchozích výzkumů, podle kterých se mikroplasty a nanoplasty nacházejí iv aterosklerotických placích.

Plak je usazenina tuků, cholesterolu a zánětlivých buněk uvnitř tepny. Pokud praskne, může vzniknout krevní sraženina, která tepnu ucpe a vyvolá infarkt nebo mozkovou příhodu.

Nanoplasty jsou ještě menší částice než mikroplasty. Díky své velikosti dokážou pronikat přes střevní stěnu nebo plicní tkáň do krevního oběhu a následně se dostat do různých orgánů.

Identifikované rizikové faktory

Výzkumníci zjistili, že s přítomností mikroplastů v krvi nezávisle souviselo zejména kouření a dlouhodobé vystavení znečištěnému ovzduší jemnými prachovými částicemi.

Předpokládají, že poškozená plicní tkáň může usnadňovat pronikání plastových částic do krevního oběhu.

Předchozí studie navíc ukázaly, že mikroplasty se nacházejí ve výrazně vyšších koncentracích v aterosklerotických placích lidí, kteří prodělali infarkt nebo mozkovou příhodu.

Co říkají odborníci?

Odborníci upozorňují, že jde o observační studii. Znamená to, že odhalila souvislost mezi mikroplasty a infarktem, nikoli přímý důkaz příčiny.

Je proto možné, že přítomnost mikroplastů je pouze jedním z více faktorů, které se podílejí na poškození cév.

Přesto výsledky zapadají do rostoucího množství výzkumů naznačujících, že mikroplasty mohou podporovat chronický zánět, oxidační stres a poškozování cévní stěny.

Jak snížit expozici mikroplastům?

Úplně se kontaktu s mikroplasty dnes vyhnout nedá, protože se nacházejí ve vodě, potravinách i ve vzduchu. Expozici však lze výrazně omezit.

Pomoci může používání skleněných nebo nerezových nádob namísto plastových, zejména při ohřívání jídla. Plastové obaly totiž při vyšších teplotách uvolňují více drobných částic.

Rozumnou volbou je také filtrování pitné vody kvalitním filtrem a omezení pití balené vody, která často obsahuje vyšší množství mikroplastů.

Dále se doporučuje pravidelně větrat, vysávat vysavačem s kvalitním filtrem HEPA namísto zametání, které víří prach, a upřednostňovat oblečení z přírodních materiálů, jako je bavlna či len.

Významným zdrojem mikroplastů může být i cigaretový kouř, proto je nekouření jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snížit jejich příjem.

Dá se mikroplastů z těla zbavit?

V současnosti neexistuje žádná vědecky ověřená metoda, která by dokázala mikroplasty z organismu cíleně odstranit nebo je „vyplavit“. Část přijatých částic se přirozeně vylučuje stolicí a pravděpodobně i močí, ale při nejmenších částicích zatím vědci nevědí, jak dlouho mohou v těle přetrvávat.

Nejlepší strategií proto zůstává podpora přirozených detoxikačních mechanismů organismu a především snižování další expozice. K tomu přispívá pestrá strava bohatá na vlákninu, dostatek ovoce, zeleniny a celozrnných potravin, které podporují zdravé vyprazdňování.

Důležitý je také dostatečný pitný režim, pravidelná fyzická aktivita, udržování zdravé tělesné hmotnosti a nekouření.

Přestože tato opatření mikroplasty z těla přímo neodstraňují, podporují správnou činnost střev, jater a ledvin, tedy orgánů, které zajišťují přirozené vylučování odpadních látek.

Výzkum zdravotních účinků mikroplastů je stále v počáteční fázi. Přestože se mikroplastům v moderním světě zcela nevyhneme, rozumnými každodenními návyky lze jejich příjem výrazně omezit. To může být jednoduchý krok nejen pro zdravější cévy, ale také pro celkové zdraví.

Autor: Morgan S. Verity, naturalnews.com