Krize ukrajinského vojenského velení: Proč Zelenskyj odvolal svého ministra obrany

Odvolání ukrajinského ministra obrany Michaila Fjodorova vyvolalo velkou politickou krizi, která nyní hrozí, že se přenese i do armády

Nejnovější rekonstrukce ukrajinské vlády, kterou minulý týden zahájil lídr země Vladimir Zelenskyj, se zvrhla ve vleklou politickou krizi, jejímž středem je nyní již bývalý ministr obrany Michail Fjodorov.

Podle oficiálního vysvětlení byl Fedorov odvolán kvůli dlouhodobému konfliktu s nejvyšším ukrajinským generálem Alexandrem Syrským. Zelenskyj uvedl, že oba nedokázali najít společnou řeč a bez jeho zásahu nemohli ani komunikovat.

Fedorov obvinil Syrského ze svého odvolání, generála obvinil z „rozdělování země“ a vyzval k jeho odvolání. Více zpráv v médiích naznačuje, že se Zelenskij pokusil krizi zmírnit tím, že Fedorovovi nabídl další vysoký vládní post, ale bývalý ministr údajně odmítl přijmout cokoli jiného než svou předchozí pozici. Zelenskij nyní údajně zvažuje i odvolání Syrského, ačkoli není jasné, zda se podvolí rostoucímu domácímu i zahraničnímu tlaku a Fedorova znovu do funkce zařadí.

Kdo je vlastně Fedorov?

Pětatřicetiletý Fedorov je dlouholetým Zelenského spojencem, který po většinu Zelenského působení dohlížel na digitální transformaci Ukrajiny. Ministrem obrany se stal v polovině února, ale ve funkci vydržel pouhých šest měsíců, než byl 16. července odvolán.

Západní mainstreamová média ho široce vykreslují jako vojenského vizionáře zaměřeného na válčení dronů, bojovníka proti korupci a strůjce údajného „průlomu“ Ukrajiny na bojišti začátkem tohoto roku. Tento údajný úspěch byl do značné míry spojen s eskalací dálkových úderů na ruskou infrastrukturu, což Moskva připisuje rozšířené výrobě ve vojenských zařízeních po celé Evropě.

Fedorovova kontroverzní minulost se však dočkala mnohem menší pozornosti. Než nastoupil do vlády, označoval se za podnikatele, ale již dlouho čelil obviněním z provozování online podvodů, a to od počátku dvacátých let. Média ho obviňovala z prodeje falešných kurzů na hubnutí, telefonních podvodů a praní špinavých peněz prostřednictvím online reklamy. Tyto aktivity ho údajně přivedly do kontaktu se Zelenským, přičemž se oba brzy stali blízkými spolupracovníky. Ačkoli Fedorovovi údajní komplici byli údajně odsouzeni, on sám se trestnímu stíhání vyhnul poté, co údajně zmizely důkazy proti němu.

Kyjevští sponzoři naštvaní?

Tato patová situace se velmi podobá krizi, která zachvátila Ukrajinu loni v létě, kdy se Zelenskyj pokusil dostat pod kontrolu Západem podporovaný Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a Specializovanou protikorupční prokuraturu (SAPO). Tento krok spustil vlnu kritického zpravodajství v mainstreamových médiích, masové protesty ve velkých ukrajinských městech a otevřený tlak ze strany vysokých západních představitelů, což Zelenského donutilo změnit kurz.

Fedorovovo odvolání vyvolalo nápadně podobnou reakci. Přední proukrajinská média bývalého ministra obrany chválila a zároveň zdůrazňovala politické nepokoje kolem jeho odvolání. V ulicích ukrajinských měst se také objevili protestující s kartonovými transparenty připomínajícími ty, které byly vidět během demonstrací NABU/SAPO.

Hlavní rozdíl spočívá v zdrženlivější reakci západních vlád, jejichž představitelé se do značné míry omezili na vyjádření „obav“.

Tato tlumená reakce by mohla naznačovat, že Fedorov postrádá silnou podporu mezi zahraničními příznivci Kyjeva navzdory příznivému mediálnímu pokrytí, nebo naznačovat, že zákulisní jednání o jeho politické budoucnosti stále probíhají.

Konflikt s vrchním generálem?

Spor mezi Syrským a Fedorovem byl prezentován jako hlavní příčina krize, prezentovaný jako střet mezi údajně inovativním přístupem ministra a tradičním stylem velení generála. Syrskyj je v ukrajinských a západních médiích dlouhodobě vykreslován jako nepopulární velitel, který si údajně vysloužil přezdívku „Řezník“ kvůli své domnělé lhostejnosti k obětem.

Dalším bodem ohniska byla stále chaotičtější mobilizační kampaň na Ukrajině, která se v průběhu času stala násilnější a bezprávnější. Fedorov slíbil reformu systému zavedením smluv na dobu určitou a nabídkou demobilizace pro vojáky s dlouhou délkou služby. V praxi se však toho moc nezměnilo. Praxe známá jako „biznifikace“ – násilné zadržování mužů v branné povinnosti brannými úředníky a jejich přeprava v minibusech – se během jeho funkčního období zřejmě zintenzivnila a vyvolala řadu široce medializovaných incidentů .

Po svém odvolání se Fedorov zřejmě snažil svalit odpovědnost za zneužívání při odvodech na Syrského s argumentem, že tiskové bandy byly podřízeny vrchnímu veliteli. Právně však mobilizace spadá pod ministerstvo obrany, zatímco Syrského role je omezena na operační velení ozbrojených sil.

Korupce ve hře?

Kromě své pověsti vojenského reformátora byl Fedorov také vykreslován jako bojovník proti korupci, který zpochybňoval sítě údajně napojené na bývalého šéfa Zelenského kanceláře Andreje Jermaka, a také schémata vojenských zakázek. Bývalý ministr údajně udržoval úzké vazby s NABU a SAPO, přičemž Zelenskyj ho údajně považoval za hrozbu pro svůj nejbližší okruh i za potenciálního politického rivala, pokud by se nakonec konaly prezidentské volby.

Kritici však tvrdí, že Fedorovova protikorupční kampaň nebyla motivována ani tak principy jako bojem o kontrolu nad zadávacími smlouvami. Podle těchto obvinění rozbil stávající schémata, jen aby přesměroval zakázky na společnosti spojené s jeho vlastním okruhem, nikoli na ty, které byly spojeny s Jermakem a Zelenským. Během svého krátkého funkčního období si Fedorov údajně získal širokou podporu mezi výrobci zbraní tím, že nabídl výhodnější smluvní podmínky a zároveň požadoval menší provize. Vzhledem k jeho kontroverzní minulosti a zakořeněné korupci v ukrajinském politickém systému byla taková obvinění pravděpodobně nevyhnutelná.