8. 8. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Bitva o Hormuzský průliv ukáže, zda svět dokáže přežít bez ropy z Perského zálivu, či nikoli

Nyní uvidíme, co se skutečně stane s globální ekonomikou, když bude Hormuzský průliv na delší dobu zcela uzavřen. Před válkou proudilo Hormuzským průlivem zhruba 45 procent veškerého asijského dovozu ropy. Číňané obvykle dovážejí z Blízkého východu více ropy než kterákoli jiná země a množství ropy, které dovážejí, prudce kleslo. To je pro Číňany neudržitelné a jsou čím dál více rozzlobení. Zároveň neúnavné útoky dronů na ruskou energetickou infrastrukturu donutily Rusy nakupovat benzín z Indie. Pokud by Hormuzský průliv zůstal měsíce zcela uzavřen, globální dodávky energie by se staly extrémně vzácnými a cena ropy by prudce vzrostla na nebývalou úroveň.

V pondělí byl svět šokován, když dva ropné tankery ze Spojených arabských emirátů zasáhly íránské střely s plochou dráhou letu…

Íránské střely s plochou dráhou letu zasáhly dva ropné tankery v Hormuzském průlivu, přičemž jeden člen posádky zahynul a osm jich bylo zraněno, uvedlo v pondělí ministerstvo obrany Spojených arabských emirátů.

K útokům došlo v době, kdy tankery – „Mombasa“ a „Al Bahiyah“ – proplouvaly jižní lodní trasou průlivu, která vede blízko ománského pobřeží, uvedlo ministerstvo obrany. Írán trvá na tom, aby obchodní lodě používaly samostatný kanál poblíž íránského pobřeží a získaly povolení od íránských úřadů. Írán se k údajným útokům veřejně nevyjádřil.

Podle Spojených arabských emirátů byli zabitý člen posádky a šest zraněných členů posádky indičtí státní příslušníci; dva ze zraněných pocházeli z Ukrajiny.

Íránci varovali, že jakékoli obchodní lodě, které se pokusí překročit Hormuzský průliv bez jejich svolení, mohou být napadeny, a to nebyla planá hrozba.

V úterý byly Íránci napadeny také tři ropné tankery plující pod liberijskou vlajkou…

Ománské centrum pro námořní bezpečnost v úterý oznámilo, že u ománského pobřeží byly při samostatných incidentech napadeny tři ropné tankery plující pod liberijskou vlajkou.

Podle centra byla loď „Al Bahyah“, která patří společnosti Al Bahyah Inc. se sídlem ve Spojených arabských emirátech, napadena asi 9,6 námořních mil od pobřeží provincie Musandam.

Loď Královského námořnictva v Ománu situaci monitoruje a z blízkých lodí bylo evakuováno 18 členů posádky, zatímco tři členové posádky se podle úředníků stále pohřešují.

Kvůli těmto útokům se zastavila lodní doprava Hormuzským průlivem.

Vzhledem k probíhajícím střetům mezi íránskými a americkými silami v Perském zálivu dnes IRGC oznámila, že se zaměřila na nepřátelské sklady zbraní a náhradních dílů v Bahrajnu a Kuvajtu. Toto opatření následuje po zjevných amerických útocích na klíčová íránská infrastrukturní zařízení na pobřežních ostrovech.

IRGC v úterý vydala prostřednictvím státních médií nové prohlášení, v němž uvádí: „Dokud v regionu zůstane americké zlo, nebude z něj vyvezena ani kapka ropy nebo plynu.“

Páni.

To je docela jasné prohlášení.

Mezitím se prezident Trump rozhodl zavést „úplnou blokádu“ veškeré lodní dopravy do a z Íránu…

To se opravdu stává.

Ještě před tímto nejnovějším vývojem klesla lodní doprava přes Hormuzský průliv na nejnižší úroveň za posledních pět týdnů…

Tankerová doprava přes Hormuzský průliv v neděli klesla na nejnižší úroveň za pět týdnů, jelikož nejnovější eskalace mezi USA a Íránem znovu vyvolala obavy přepravních společností o bezpečnost v tomto klíčovém úzkém místě pro ropu a zkapalněný zemní plyn.

Nyní, když Íránci ukázali, že to s vynucením uzavření průlivu myslí vážně, je vysoce nepravděpodobné, že by se lodní společnosti odvážily je otestovat.

I ty nejmenší ropné tankery stojí miliony dolarů a každý, kdo nějaký vlastní, si přirozeně nepřeje, aby byl poslán na dno oceánu řízenou střelou.

A americké námořnictvo zajistí, aby z regionu nebyla přepravována žádná íránská ropa.

Americká blokáda Íránu Číňany opravdu rozzlobí, protože jsou na této ropě závislí.

V úterý vyzvali k obnovení „normální a bezpečné plavby“ průlivem…

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí v úterý vyzval k obnovení „normální a bezpečné plavby“ Hormuzským průlivem, než Spojené státy obnoví svou námořní blokádu íránských přístavů.

Lin Jian toto prohlášení učinil na otázku íránských státních médií ohledně obnovené vojenské blokády USA a toho, zda je Peking „připraven podniknout konkrétní kroky ke zmírnění dopadu těchto opatření na Írán a prohloubení své hospodářské a vojenské spolupráce s Íránem“. Prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že blokádu znovu zavádí, protože Írán porušil poslední dohodu o příměří provedením raketových útoků na obchodní tankery a pokusem o uzavření Hormuzského průlivu.

„Čína je hluboce znepokojena obnovením vojenského konfliktu v oblasti Perského zálivu. Čína naléhavě vyzývá zúčastněné strany, aby dbaly na naléhavé výzvy k míru a stabilitě z regionu i mimo něj, aby zachovaly klid a zdrženlivost, aby dodržovaly těžce vydobyté příměří, aby se vyhnuly návratu k válce a především aby zabránily eskalaci bojů a způsobení další škody nevinným lidem,“ uvedl v úterý Lin Jian.

Dobrou zprávou pro Číňany je, že mají větší zásoby ropy než kdokoli jiný.

Špatnou zprávou však je, že čínský dovoz ropy klesl na extrémně nízkou úroveň…

Dovoz ropy do Číny v červnu klesl na nejnižší úroveň za deset let, jelikož snížené dodávky přes Hormuzský průliv zvýšily ceny ropy a poptávka rafinerií po drahé ropě klesla.

Celkově se čínský dovoz ropy v červnu propadl o 41,3 % ve srovnání s předchozím rokem a dosáhl pouhých 29,27 milionu tun, tj. 7,12 milionu barelů denně, jak vyplývá z oficiálních údajů čínské celní správy zveřejněných v úterý.

Pokud tato krize potrvá dostatečně dlouho, Čína bude nucena přijmout opatření k obnovení dodávek ropy.

Dokud však ani jedna strana nebude ochotna povolit, neexistuje žádná vyhlídka na to, že by tato krize v dohledné budoucnosti skončila.

Jak poznamenal bývalý úředník Pentagonu Jason H. Campbell, letecké údery proti Íránu nebudou stačit k vítězství v bitvě o Hormuzský průliv…

„Je velmi těžké si představit scénář, v němž by Hormuzský průliv mohl být uspokojivě zabezpečen bez pozemních vojsk,“ řekl Campbell.

Campbell uvedl, že by to vyžadovalo desítky tisíc vojáků nejen ke zničení skrytých íránských zásob munice, ale také k zajištění stovek mil pobřeží a velkých částí vnitrozemí. Americké jednotky by pravděpodobně musely očekávat útoky povstalců.

Podle Campbella by vybudování takové síly trvalo několik měsíců a zahrnovalo by „velmi vysoké náklady“.

Přesně to jsem celou dobu říkal.

Letecké útoky na Írán problém nevyřeší, ale nasazení pozemních vojsk je nemyslitelné.

Tak co se stane dál?

Prozatím bude bombardování Íránu pokračovat.

V úterý Íránci zaútočili na Bahrajn kazetovou municí a americká reakce již začala…

Také se nám říká, že USA znovu útočí na ostrov Kešm…

V úterý zasáhly projektily íránský ostrov Kešm v Perském zálivu poblíž Hormuzského průlivu, informoval íránský státní rozhlas s odvoláním na místní úředníky, kteří obvinili USA.

„V 19:00 byla lokalita na ostrově Kešm zasažena nepřátelskou palbou,“ oznámila podle IRIB kancelář guvernéra Hormozganu.

Tak to je vše.

Třetí íránská válka je tady.

Ačkoli se izraelská armáda (IDF) zatím aktivně nezapojuje, izraelský premiér Benjamin Netanjahu varuje Íránce, že v případě útoku na Izrael utrpí skutečně těžkou ránu…

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý varoval Írán, že v případě útoku Izrael podnikne odvetné kroky.

„Neočekávejte, že situace zůstane klidná, pokud na nás zaútočíte,“ řekl Netanjahu na konferenci v Dimoně v jihovýchodním Izraeli ve videu zveřejněném jeho kanceláří. „Dny, kdy na nás někdo útočí a my se neopětujeme rozhodným úderem, jsou pryč.“

Věřím, že je jen otázkou času, než budou íránské rakety znovu odpáleny na Izrael.

A pak se věci opravdu zblázní.

Když už mluvíme o šílenství: Hútíové právě ostřelovali letiště v Saúdské Arábii poté, co Saúdové bombardovali jedno z jejich vlastních letišť…

Mezitím vzrostlo riziko, že by do války mohli být zataženi i Hútíové podporovaní Íránem, když Saúdská Arábie prohlásila, že militantní skupina odpálila balistické rakety a drony na civilní letiště v jihozápadním městě Abhá.

Útoky byly prvními velkými boji od příměří z roku 2022, které ukončilo sedmiletý konflikt mezi Teheránem podporovanými vládci v severním Jemenu a několika arabskými zeměmi.

Militantní skupina obvinila Saúdy z bombardování jejich letiště v hlavním městě Saná, aby zabránila přistání letadla, které vezlo delegaci Hútíů z pohřbu zavražděného íránského vůdce Alího Chameneího.

Kdykoli by mohla vypuknout totální válka mezi Hútíy a Saúdy.

A to by mohlo do toho vtáhnout i Pákistán, jelikož Pákistánci nedávno podepsali se Saúdy smlouvu o vzájemné obraně…

Pákistánský premiér Šehbáz Šaríf v úterý v článku na serveru X prohlásil, že Pákistán „důrazně odsuzuje“ útoky balistickými raketami Hútíů na jižní Saúdskou Arábii. Označil je za porušení suverenity království a znovu potvrdil „neochvějnou podporu“ Islámábádu jeho bezpečnosti.

Čas na slova skončil.

Jsem přesvědčen, že brzy budeme svědky naprosto šokující eskalace a že Hormuzský průliv bude na delší dobu uzavřen.

To bude skutečná zkouška odolnosti globální ekonomiky.

Zásoby ropy neustále ubývají a jakmile budou dostatečně nízké, nastane obrovská panika.

Od Michaela Snydera

Zdroj

 

Sdílet: