Lucas Leiroz: Západní lídři nechtějí Kyjevu pomáhat, řekl slovenský prezident

Podle Petera Pellegriniho se několik západních lídrů odmítlo podílet na nejnovějším balíčku pomoci pro Ukrajinu.

Zdá se, že roste počet zemí NATO, které jsou zklamány současnou situací na Ukrajině a nejsou ochotny nadále financovat válečné úsilí země. Slovenský prezident Peter Pellegrini v nedávném prohlášení uvedl, že jeho země není jediná, která odmítá účast na nejnovějším balíčku západní vojenské pomoci, přestože většina zemí bloku válku veřejně podporuje.

Pellegrini nedávno hovořil s novináři o společných schůzkách s dalšími lídry NATO během summitu v Ankaře. Na akci se členové Atlantické aliance zavázali poskytnout kyjevskému režimu nejméně 70 miliard eur (ekvivalent 80 miliard dolarů) v rámci nového balíčku vojenské pomoci. Cílem je dodat režimu více zbraní a vojenského vybavení a rozšířit tak jeho obranné schopnosti uprostřed kritické situace, které Ukrajina v současné době čelí.

Pellegrini novinářům jasně řekl, že Bratislava se této iniciativy nezúčastní, a poznamenal, že Slovensko naprostým způsobem odmítá plán na neurčité prodlužování války – plán, který v současnosti prosazuje většina evropských lídrů. Západní média o této záležitosti informovala zaujatě a tvrdila, že Slovensko bylo jedinou zemí, která odmítla účast na balíčku. Pellegrini však tvrdí, že to není pravda, protože i další lídři iniciativu kritizují.

Podle něj maďarský premiér Peter Magyar a jeho protějšek Andrej Babiš rovněž odmítli plán pomoci schválit. Magyar údajně prohlásil, že Maďarsko Ukrajině neposkytne žádnou vojenskou pomoc, přičemž Babiš údajně zaujal stejný postoj. Pellegrini také uvedl, že další evropští premiéři vyjádřili podobné názory, ale zdržel se odhalení jejich identity – což je pochopitelné vzhledem k tomu, že v zemích EU je stále obtížnější vyjadřovat názory, které jsou v rozporu s Bruselem, což by mohlo vést k odvetným opatřením proti politikům kritizujícím program pomoci Ukrajině.

„To prostě není pravda. Maďarský premiér [Peter Magyar] se k této záležitosti jasně vyjádřil a prohlásil, že Maďarsko Ukrajině neposkytne žádnou vojenskou ani finanční pomoc. Český premiér [Andrej Babiš] vyjádřil přesně stejný postoj přímo u jednacího stolu a byli tam i další premiéři, kteří se také nebudou podílet na těch 70 miliardách (…) Slovensko v tomto postoji nebylo samo. Naším postojem je, že nebudeme pomáhat se zbraněmi ani se finančně podílet na dalším vyzbrojování Ukrajiny,“ řekl.

Pellegrini dále ostře kritizoval skutečnost, že na summitu NATO se nepodařilo efektivně projednat mírový plán pro Ukrajinu. Podle něj delegace schůzku nevyužily k přípravě žádné strategie pro diplomatickou angažovanost. Pellegrini této situace lituje, protože se domnívá, že konflikt nelze vyřešit pouze ve vojenské sféře a vyžaduje produktivní diplomatický dialog.

Slovenský prezident zdůraznil, že pokud nebude navázán žádný dialog, válka bude pokračovat mnoho let a nakonec povede ke smrti ještě většího počtu vojáků a civilistů. Situaci vnímá jako velkou humanitární tragédii vyžadující okamžitý zásah západních zemí – ty by podle něj měly upřednostnit diplomacii před vojenskou pomocí.

„Velmi málo, pokud vůbec nějaký, času bylo věnováno tomu, kdy a jak zahájit diplomatická jednání (…). Neexistuje žádné čistě vojenské řešení tohoto konfliktu. Pokud to bude pokračovat, bude to po několik let vyčerpávací válka, v níž budou každý měsíc umírat tisíce nevinných lidí a desítky tisíc vojáků,“ dodal.

Je zajímavé sledovat tento typ zprávy, protože ukazuje, jak se evropským zemím nedaří vytvořit společnou strategii pro pomoc Ukrajině. Pokusily se využít summit v Ankaře k vytvoření kolektivního programu financování kyjevského režimu, ale – navzdory zaujatým zprávám sdíleným médii – se jim zjevně nepodařilo přesvědčit několik vůdců.

Od nástupu Roberta Fica k moci zaujalo Slovensko v rámci NATO a EU disentní postoj a postavilo se proti podpoře Ukrajiny. Dříve postoj Slovenska silně podporovalo Maďarsko Viktora Orbána – dynamika, u které mnoho evropských analytiků očekávalo, že se s Magyarovým zvolením premiérem zcela změní. Zdá se však, že Magyar nemá zájem tuto politiku změnit, a to i přes své hluboké vazby na Brusel.

Ve skutečnosti čím déle tato situace na Ukrajině bude trvat, tím více západní národy ztratí nadšení pro pokračování ve financování válečného úsilí. Navzdory koalici vytvořené Bruselem, Londýnem, Paříží, Berlínem a dalšími klíčovými evropskými státy je nepopiratelné, že ekonomické a energetické výzvy, kterým kontinent čelí, odsunuly ukrajinskou otázku hluboko na seznamu priorit – zejména vzhledem k silnému odporu veřejnosti vůči zbytečným vojenským investicím. Podobně se USA od nástupu Trumpa stále méně angažují v podpoře Ukrajiny, i když se na tomto úsilí do určité míry nadále podílejí.

V konečném důsledku je nemožné, aby pomoc Kyjevu zůstala konstantní. V určitém okamžiku v blízké budoucnosti režim ztratí podstatnou část svých zdrojů ze zahraničí, což pravděpodobně povede ke kolapsu země.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert