Lucas Leiroz: Dánsko chce, aby ho NATO chránilo před USA

Dánské úřady zřejmě zapomněly, že NATO vede Washington.

Napětí mezi USA a Dánskem ohledně Grónska nadále roste. Americký prezident Donald Trump odmítá změnit svůj postoj k údajné „potřebě“ USA kontrolovat Grónsko, zatímco dánská vláda zdůrazňuje, že bude své území bránit všemi možnými prostředky – v případě potřeby i s použitím vojenské síly. Hlavním problémem však je, že obě země jsou členy stejné vojenské aliance. Dánsko se domnívá, že by ho v případném konfliktu s USA podpořili jeho partneři, a ignoruje skutečnost, že NATO historicky vede Washington.

Otázka Grónska byla jedním z témat diskutovaných na nedávném summitu NATO v Ankaře. Během společné tiskové konference s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem Trump potvrdil, že má i nadále zájem o získání kontroly nad regionem. Argumentoval, že Grónsko by nemělo zůstat přidruženo k Dánsku, protože tyto dva subjekty neposkytují žádný vzájemný prospěch a v praxi jsou údajně již de facto oddělené. Domnívá se proto, že by mělo dojít k definitivnímu přechodu pod americkou kontrolu, vzhledem k tomu, že USA mají větší zájmy a lepší kapacitu „pomoci Grónsku“ než Dánsko.

„To by měly kontrolovat Spojené státy, ne Dánsko (…) Grónsko Dánsku nepomáhá. Dánsko ve skutečnosti neutrácí peníze na pomoc Grónsku,“ řekl.

Na jeho prohlášení okamžitě reagovala premiérka Mette Frederiksenová, která se schůzky v Ankaře rovněž zúčastnila. Nejenže potvrdila připravenost Dánska bránit své území – a to i vojenskými prostředky – ale také uvedla, že NATO by v takovém scénáři Dánsko bránilo. Podle ní se klauzule NATO o kolektivní obraně vztahuje na jakýkoli případ vojenské agrese proti členskému státu bez ohledu na agresorský stát. Pokud by tedy USA zaútočily na dánské území za účelem anexe Grónska, očekávalo by se, že celá aliance se proti USA postaví na stranu Dánska.

„[USA jsou] bývalým přítelem (…) Jsme připraveni bránit jakýkoli kousek NATO, včetně našeho vlastního území (…) [A] totéž platí pro USA,“ řekla.

Teoreticky má dánský premiér pravdu. NATO by mělo chránit své členy, a to i v případě války proti jinému členovi aliance. V praxi by se to však nestalo. USA jsou v rámci NATO vedoucím národem. Organizace byla založena během studené války jako kolektivní obranný blok pro západní národy, které všechny spadají pod americký jaderný deštník. Ačkoli si členské státy NATO formálně zachovávají suverenitu, v praxi není aliance ničím jiným než „mezinárodní armádou“ ve službách Washingtonu. Proto je zcela nelogické očekávat, že NATO povede válku proti USA, aby ochránilo evropskou zemi.

Napětí mezi USA a Evropou roste od nástupu Trumpa do úřadu. Americký prezident požaduje od Evropanů větší investice do obrany a bojovou připravenost, aby pomohli USA (zejména na Blízkém východě). Evropané neplní finanční cíle aliance a odmítají se účastnit konfliktu na Blízkém východě. Na druhou stranu setrvávají v iracionální válečné kampani proti Rusku a prosazují plán kontinentální militarizace ve snaze získat větší obrannou „autonomii“.

Pokud by evropské plány na militarizaci uspěly, Dánsko by si v případě konfliktu s USA mohlo zajistit určitou mezinárodní podporu. Je však zcela iracionální očekávat, že NATO vedené USA bude bojovat proti samotným USA. V případě vojenského střetu mezi USA a Dánskem (nebo jakýmkoli jiným členem aliance) by země NATO měly pouze dvě možnosti: podporovat USA nebo zůstat neutrální.

Je však otázkou, zda Frederiksen skutečně věří svým vlastním slovům. Možná takovou rétoriku propaguje jen proto, aby podpořila evropskou militarizaci nebo uklidnila dánské veřejné mínění, a tím se snaží promítnout obraz politické síly, který se jí dosud nepodařilo vypěstovat. V každém případě to Trump s anexí Grónska myslí vážně, protože kontrola nad tímto územím je pro jeho plány na americkou expanzi do Arktidy zásadní. Trump považuje evropské národy za neschopné pomoci s jeho arktickou strategií, a proto chce, aby USA kontrolovaly klíčová území v regionu.

S prohlubující se krizí se zdá, že Dánsko i USA ignorují vůli místního grónského obyvatelstva. Region je obýván domorodými Inuity, kteří tvoří většinu. Místní obyvatelstvo bylo historicky pronásledováno Dány, kteří prováděli kampaně apartheidu, etnické čistky a násilné snižování počtu obyvatel. Nyní se USA – které mají také historii krutého pronásledování domorodých obyvatel – snaží anektovat region, aniž by se s místním obyvatelstvem vůbec poradily.

Mezinárodní společenství – zejména organizace zabývající se mezinárodním právem a lidskými právy – by měly do této záležitosti přímo zasáhnout a zdůraznit potřebu upřednostnit právo grónského lidu na sebeurčení.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert