Česká republika se na revolvingovém úvěru 70 miliard EUR ročně na trvalé zbrojení Ukrajiny podílet nebude!
Česká republika se na revolvingovém úvěru 70 miliard EUR ročně na trvalé zbrojení Ukrajiny podílet nebude! Jenže za zády SPD poslalo “zamini” do USA peníze na program PURL na zbrojení Ukrajiny! Podle Okamury jde o porušení vládního programu! Babiš tvrdí, že to byly malé peníze a schválila je už vláda Petra Fialy! A na summitu se prý ani jednou nemluvilo o míru, jenom o zbrojení na válku s Rusy!
V turecké Ankaře skončil ostře sledovaný summit Severoatlantické aliance, který měl původně demonstrovat naprostou jednotu a neochvějnou finanční solidaritu všech členských zemí vůči Ukrajině. Hlavním bodem programu byl ambiciózní plán na vytvoření masivního revolvingového úvěru ve výši 70 miliard eur ročně, který měl dlouhodobě a systematicky financovat masivní vyzbrojování ukrajinské armády. Pro řadu západních vlád mělo jít o automatický a závazný mechanismus, jenže realita diplomatických jednání nakonec přinesla zásadní zvrat.
Český premiér Andrej Babiš přímo v Ankaře po skončení summitu oznámil klíčovou zprávu pro domácí i mezinárodní scénu: Česká republika se na tomto gigantickém úvěrovém programu podílet nebude. Summit totiž po tvrdých vyjednáváních rozhodl, že celý projekt zůstane výhradně na dobrovolné bázi. Každý členský stát si tak bude moci sám svobodně určit, zda se do tohoto specifického programu zapojí, či nikoliv. Pro podporovatele diplomatického řešení a mírového procesu na Ukrajině jde bezpochyby o zásadní obrat a dobrou zprávu, která signalizuje, že plošný diktát v rámci Aliance narazil na své limity.
Tento diplomatický úspěch na mezinárodní scéně, který ocenili zejména voliči volající po uklidnění konfliktu a zastavení bezhlavého pumpování peněz do zbrojení, však okamžitě zastínila vážná vnitropolitická krize. Zatímco premiér v Ankaře hájil suverenitu českého rozpočtu, doma v Praze začaly vyplouvat na povrch informace, které okamžitě otřásly základy současné vládní koalice.
Ukázalo se totiž, že ministerstvo zahraničních věcí pod vedením Petra Macinky v tichosti a bez vědomí SPD odeslalo do Spojených států amerických peníze na zbraně pro Ukrajinu v rámci kontroverzního vojenského programu PURL – „Prioritised Ukraine Requirements List“ (Seznam prioritních potřeb Ukrajiny). Podle vyjádření premiéra Babiše sice šlo o z hlediska celkového rozpočtu „nevýznamnou a jednorázovou sumu“, kterou prý schválila již minulá vláda Petra Fialy, avšak samotný fakt, že k tomuto kroku došlo bez vědomí koaličního partnera, odpálil na české politické scéně bombu.
Vládní koalice v plamenech a Okamura mluví o kudle do zad a porušení slibů
Reakce z SPD na sebe nenechala dlouho čekat a byla mimořádně tvrdá. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura vystoupil v České televizi s naprosto nekompromisním prohlášením, které posunulo běžné vládní neshody na úroveň otevřeného politického skandálu. Okamura před televizními kamerami zdůraznil, že takový krok ze strany ministerstva zahraničí je v přímém a fatálním rozporu s oficiálním vládním prohlášením, na kterém byla tato vládní koalice vystavěna.
Co je však pro SPD ještě závažnější, celý proces proběhl podle všeho naprosto utajeně a za jejich zády. Okamura neskrýval rozhořčení nad tím, že o odeslání peněz na americké zbraně pro Ukrajinu nebyli zástupci SPD informováni ani na standardním jednání vlády, ani během strategických schůzek v rámci koaliční rady. Tohle je v podstatě podraz uvnitř koalice, o kterém jsem mluvil před 2 týdny na SVCS.
Podle šéfa SPD se jedná o naprosté selhání komunikace a porušení elementární politické důvěry mezi vládními partnery. Tomio Okamura pro Českou televizi jasně deklaroval, že tento incident nenechá jen tak odeznít a hned v pátek, jakmile se premiér vrátí z Turecka, bude po Andreji Babišovi požadovat okamžité a detailní vysvětlení, co má toto jednání znamenat a kdo za ním konkrétně stojí.
Pro politické analytiky je tato situace jasným důkazem toho, že vládní koalice složená z programově odlišných subjektů naráží na své vnitřní limity, zejména v tak citlivých otázkách, jako je zahraniční politika a financování vojenské pomoci. Skutečnost, že se o takto citlivých peněžních tocích rozhoduje bez vědomí klíčového koaličního partnera, je v politických kruzích vnímána jako monstrózní průser, který může mít pro stabilitu kabinetu fatální následky.
Babišova defenziva z Ankary: Jsou to staré peníze po Fialovi, žádný problém
Premiér Andrej Babiš se o vypuknutí koaličního požáru dozvěděl přímo v Ankaře, kde ho s ostrou reakcí Tomia Okamury konfrontovala reportérka České televize. Babiš se však pokusil situaci okamžitě bagatelizovat a odmítl, že by šlo o jakékoli vědomé porušení koaličních dohod nebo tajné financování války. V reakci pro ČT uvedl, že v celém incidentu nevidí žádný reálný problém, který by měl ohrozit fungování vlády.
Podle jeho interpretace se totiž nejedná o žádné nové finanční prostředky, které by schválil současný kabinet, nýbrž o dojezd rozpočtových závazků z minulosti. Babiš argumentoval tím, že tyto peníze do programu PURL byly schváleny a alokovány ještě předchozí vládou Petra Fialy na samém konci jejího mandátu v loňském roce.
Podle premiéra šlo v podstatě o administrativní dokončení procesu, který byl nastaven minulou garniturou, a současné ministerstvo zahraničí pod vedením Petra Macinky pouze realizovalo již dříve schválené kroky. Babiš vyjádřil přesvědčení, že až se v pátek s Tomiem Okamurou osobně sejde, celou záležitost si u stolu v klidu vyříkají a vysvětlí. Jenže politická realita v Praze ukazuje, že pouhé svalování viny na Fialovu vládu SPD stačit nebude.
Problém totiž netkví pouze v tom, čí to byly peníze, ale především v tom, jakým způsobem s nimi bylo naloženo – tedy netransparentně, bez informování koaličního partnera, který má na pomoc Ukrajině diametrálně odlišný názor. Tento komunikační šum, či spíše záměrné mlčení, staví ministra Macinku i celého premiéra do velmi nepříjemné defenzivy.
Když zbrojení umlčí mír aneb alianční realita bez diplomatického světla
Kromě řešení domácí politické krize se Andrej Babiš po skončení summitu v Ankaře podělil také o své celkové dojmy z atmosféry, která na jednáních severoatlantických lídrů panovala. A jeho hodnocení bylo nebývale mrazivé a otevřené. Premiér otevřeně přiznal, že celá konference byla naprosto jednostranně zaměřená.
Podle jeho slov se po celou dobu summitu nemluvilo o ničem jiném než o zbrojení, dodávkách těžké techniky, navyšování vojenských rozpočtů a logistické podpoře pro pokračování bojů. Co však Babiš zdůraznil nejvíce, byl absolutní nezájem aliančních špiček o jakékoli diplomatické řešení konfliktu. Babiš doslova uvedl, že za celou dobu konání summitu nezaslechl od svých kolegů ani jedno jediné slovo o míru, příměří nebo politických jednáních.
Tento postřeh českého premiéra odhaluje hlubokou propast mezi rétorikou západních vlád a touhou běžných občanů po ukončení vleklého konfliktu, který vyčerpává evropské ekonomiky. Skutečnost, že na nejvyšší alianční úrovni je slovo „mír“ v podstatě tabuizováno a veškerá energie se upírá pouze k prodlužování vojenské konfrontace prostřednictvím masivních finančních injekcí, potvrzuje obavy mnoha kritiků současného kurzu.
Pro Českou republiku je odmítnutí účasti na revolvingovém úvěru sice jasným signálem, že nová vláda nechce bezhlavě pokračovat v trendu nastaveném Petrem Fialou, avšak stín vnitřního skandálu kolem programu PURL ukazuje, jak těžké je vymanit se z vlivu Washingtonu a starých závazků. Páteční schůzka Babiše s Okamurou tak nebude jen běžným koaličním jednáním, ale zásadním testem toho, zda tato vláda dokáže udržet svůj slíbený kurz, nebo zda se utopí ve vlastních tajnostech a porušených slibech. Nebylo by to poprvé, kdy padne vláda ne kvůli síle opozice, ale kvůli rozporům uvnitř vládní koalice. A to je realita.
