Letní WEF 2026 plánuje další fázi umělé inteligence: už ne jen texty – nyní bude simulován celý svět

Zatímco se veřejná debata stále točí kolem chatbotů a generativní umělé inteligence, Světové ekonomické fórum (WEF) se již zaměřuje na další fázi vývoje. Nedávný článek na portálu Sociable , který odkazuje na diskuse kolem letního fóra WEF v Tchien-ťinu („Letní Davos“), popisuje tzv. „Světové modely“ jako klíčovou technologii pro budoucnost, v níž stroje nejen analyzují fyzický svět, ale také mu rozumí, simulují ho a autonomně v něm jednají.

Už se nejedná o inteligentní software na obrazovkách. Stanoveným cílem je umělá inteligence, která dokáže předvídat své prostředí, činit rozhodnutí a v konečném důsledku ovládat roboty – v továrnách, městech, nemocnicích a jednoho dne potenciálně i téměř ve všech oblastech veřejného života.

Od jazykového modelu k modelu světa

Velké jazykové modely, jako je procesní jazyk ChatGPT. Světové modely jsou naopak určeny k vytvoření interního modelu reálného světa.

Učí se, jak se objekty pohybují, jaké jsou důsledky určitých akcí a jak se mění složitá prostředí. Než robot začne jednat, měl by nejprve interně simulovat různé scénáře – podobně jako si člověk v duchu nacvičuje možné důsledky.

Pro odvětví umělé inteligence je tento vývoj považován za klíčový krok směrem ke skutečně autonomním robotům.

Lidé jako součást simulace?

Ale právě zde začínají otázky, které na WEF sotva patří k jádru věci.

Pro vytvoření co nejpřesnějšího modelu světa nestačí pouze zmapovat silnice, budovy nebo stroje. Nedílnou součástí těchto digitálních modelů se stává i lidské chování. Čím lépe systémy umělé inteligence dokáží předvídat, jak se lidé chovají, konzumují, cestují nebo reagují, tím cennější se stávají – pro firmy i vlády.

Hranice mezi simulací fyzického světa a simulací sociálních procesů se tak stále více stírá.

Digitální dvojčata pro celé společnosti

Digitální dvojčata továren, energetických sítí a měst se vytvářejí již dnes.

Světové modely by mohly tento vývoj výrazně rozšířit. Cílem by již nebylo jen modelování jednotlivých strojů nebo výrobních zařízení, ale celých infrastruktur – včetně dopravních toků, spotřeby energie, dodavatelských řetězců a lidského chování.

To nevyhnutelně zvyšuje množství potřebných dat. Čím realističtěji má být svět simulován, tím komplexněji musí být digitálně zaznamenáni lidé, jejich zvyky a jejich prostředí.

WEF již přemýšlí o dalším kroku.

To, že se WEF tímto vývojem intenzivně zabývá, není nijak překvapivé.

Organizace již léta propaguje koncepty jako digitální identity, chytrá města, komplexní digitalizace a využití umělé inteligence téměř ve všech oblastech života.

Světové modely by propojily mnoho z těchto stavebních bloků.

Umělá inteligence, která by dokázala nejen psát texty, ale také simulovat města, infrastrukturu a lidské interakce, by byla mocným nástrojem pro vlády a velké korporace k plánování, optimalizaci a automatizaci složitých systémů.

Mezi efektivitou a kontrolou

Zastánci vidí obrovské příležitosti.

Autonomní roboti by mohli převzít nebezpečné úkoly, zefektivnit výrobní procesy nebo lépe předpovídat katastrofy.

Ale tatáž technologie také otevírá zcela nové možnosti monitorování a řízení.

Čím detailnější je digitální modelování společnosti, tím snazší je analyzovat vzorce chování, vytvářet prognózy a automatizovat rozhodnutí. Technická schopnost předvídat se tak nevyhnutelně vyvíjí v potenciální schopnost ovlivňovat.

Kdo ovládá modely?

Jedna klíčová otázka zůstává do značné míry nezodpovězena:

Komu budou tyto modely digitálního světa v budoucnu připadnout? Budou to demokraticky kontrolované instituce, nebo několik globálních technologických společností, které již investují miliardy do tzv. fyzické umělé inteligence?

Čím realističtější se tyto modely stanou, tím větší je jejich ekonomická a politická hodnota.

Kdokoli ovládá simulaci světa, má značnou informační výhodu – a možná i schopnost nejen předvídat vývoj, ale také jej aktivně formovat.

Závěr

Diskuse o modelech světa ukazuje, jak daleko pokročil vývoj umělé inteligence. Zatímco velká část veřejnosti stále diskutuje o chatbotech, výzkumné instituce a technologické společnosti již pracují na systémech určených k modelování fyzického světa a umožnění autonomního rozhodování.

Právě proto je nezbytná široká veřejná debata. S každou novou generací umělé inteligence roste nejen potenciál pro inovace, ale také otázka, kdo bude v budoucnu ovládat digitální reprezentace našeho světa – a jaká moc by z toho mohla vzejít. Vize WEF o komplexně digitalizované budoucnosti poháněné umělou inteligencí proto nastoluje nejen technické, ale především sociální a demokratické otázky.